Paradoxní pravda o 28. říjnu 1918

Přečetl jsem, leccos i opsal. Ono se to totiž nedá vymyslet…

xxx

28.10.1918: Od začátku října předčasná sychravá chladna s teplotami okolo nuly. Zoufalý nedostatek jakéhokoliv topiva. Epidemie tzv. španělské chřipky. Kosí stovky lidí a vynutí si povolání příslušníků ozbrojených sil, kteří jsou nasazeni k pochovávání lidí na pražských hřbitovech. Tento den se počasí konečně zlepšilo a vysvitlo slunce.

V Ženevě se scházejí dvě české delegace. První, zastupující zahraniční odboj, vedl Edvard Beneš, druhou, která dorazila z vlasti, zastupuje předseda nejvyššího politického orgánu – Národního výboru – Karel Kramář. V předzvěsti toho, že válka končí, jednají až do konce měsíce o vzniku samostatného Československa. Vůbec netuší, že už vzniklo…

Nejvyšší politici, kteří zůstali v Praze se v noci dozvěděli, že kapitulace monarchie je již otázkou nejbližší budoucnosti. Ráno po deváté hodině převzal Národní výbor zastoupený předsedou agrární strany Antonínem Švehlou hlavní zásobovací centrálu – Obilní ústav (centrum zásobování) sídlící v Pražském paláci Lucerna. Tento krok – převzít potravinové zásoby – měl být předzvěstí vyhlášení státu. V Praze přítomní představitelé Národního výboru dále okamžitě jednali s místodržitelstvím o postoupení pravomoci v zájmu udržení klidu v Praze.

Václavské náměstí 28.10.1918

Ale události se seběhly úplně jinak. Text ministra zahraničí rakouské monarchie J. Andrássyho (Andrássyho nóta – přijímá podmínky prezidenta USA W. Wilsona k jednání o příměří a míru) se objevuje po 10. hodině ráno v redakci deníku Národní politika. Představitelé deníku si text nóty chybně vysvětlují jako kapitulaci Rakousko-Uherska. Vyvěšují na ulici tabuli s nápisem Příměří a červenobílé prapory.

Po hodině váhání se dobírají skutečného znění nóty a nápis Příměří překrývají překladem skutečného znění vyhlášení. I když k příměří vůbec nedošlo, skupina lidí si vývěsky všimla a tato funguje jako jednoznačný signál. Zpráva se šíří jako lavina a Václavské náměstí se zaplňuje. Lidé před hotelem Zlatá husa krášlí tzv. Slovanskou lípu.

Proud lidí směřují ulicí Na Poříčí na Václavské náměstí si vysazuje na ramena politicky vystupujícího kněze Isidora Zahradníka, který na základě omylem a jen na hodinu vyvěšeného prohlášení o příměří, vyhlašuje samostatnost. Poté z nádraží Františka Josefa (Hlavního nádraží) telefonuje tuto zvěst nádražím po celé republice. Díky tomu se zpráva rychle rozběhla a jako dík za svou duchapřítomnost a jistě i odvahu, získává kněz Zahradník i místo ministra železnic v první československé vládě.

Ještě dopoledne vycházejí zvláštní vydání Národní politiky a Národních listů.

Na Václavském náměstí se formují průvody, které provolávají slávu americkému prezidentovi Wilsonovi, Masarykovi a českým legionářům.

Odpoledne už slaví celá Praha, továrny zastavují práci. Odstraňují se německé nápisy, vojáci si strhávají z uniforem odznaky monarchie. Staroměstské a Václavské náměstí obsazuje maďarský pluk s nasazenými bodáky a vytlačuje manifestaci. Národní výbor vyhlašuje kompromis: Armáda podpoří převzetí moci Národním výborem a ten zajistí vojsku, že nebude napadáno a uráženo. Národní výbor prý prozřetelně povolává do Prahy dechové kapely z okolí, aby se lid prý při jásání a zpěvu vybouřil.

Pozdě odpoledne se v pražském Obecním domě schází Národní výbor. Antonín Švehla předkládá Aloisem Rašínem koncipovaný zákon o „zřízení samostatného státu československého“, přičemž republikou jej národní shromáždění prohlásilo až následující den.

Je zde ale velký problém. Praha je plná maďarského a rumunského vojska věrného monarchii. Teprve po dvou dnech si Rakousko uvědomilo, že vojenská akce by už nic nezměnila.

Kdyby nedošlo k mylnému výkladu Andrássyho nóty, vyhlášení nezávislosti by se pravděpodobně o nějaký týden posunulo. Bylo ale na spadnutí a tehdy stačilo malé novinářské nedorozumění…

(Z dosud neuveřejněného rukopisu Velký historický přehledník)

Komentáře

  1. Jan Krůta napsal(a)

    Někdo mi poslal na facebook k dnešnímu dni naši státní vlajku s poznámkou: Vyvěste dneska tuto vlajku na svoje stránky…
    Zarazilo mě to. V první chvíli mě napadlo, že je to dětinskost. Ale vyvěsil jsem si ji a jsem přesvědčený, že v téhle hračkárně se “s” na začátku, je trocha patosu na místě. Jaký je v současnosti obsah slova vlastenec?

    • Strejda OLIN napsal(a)

      V současnosti slovo vlastenec nemá žádný obsah.
      Přestože se nás někteří snaží přesvědčit, že člověk je bytostně individualistou, myslící jen na svůj prospěch (vrozený pud sebezáchovy, hromadění majetku zděděné z dob nouze a hladomorů a s tím spojená závist, “hamty, hamty, ať mám víc jak tamty”), já si naopak myslím, že člověk je tvorem stádním, společenským, kolektivním. Nevyvíjel se jako osamocený jedinec, ale jako součást rodu, klanu, národa. Jedině tak byl schopen přežít jako druh i jako jedinec v dobách nejen plných hojnosti a míru, ale častějších dobách nedostatku a ohrožení. Sám nikdy nebyl schopen zajistit si dostatek prostředků k životu a obraně. V kolektivu se cítil bezpečně, měl jistotu pomoci v nouzi, spolupráce přinášela větší bohatství, se svými se domluvil stejnou řečí, sdílel stejné tradice, zvyklosti, návyky, dovednosti i víru ve stejné bohy. Takto se vyvíjel a žil po dlouhá tisíciletí, takto byl geneticky “zakódován”.
      K takové komunitě získával jedinec kladný emotivní vztah a byl ochoten ji bránit i s nasazením života (což se pravděpodobně považovalo za samozřejmé – opět z důvodu sounáležitosti, solidarity, altruismu a přežití). Dnes bychom řekli, že takový člověk je vlastenec.
      Jestliže se však jedinec ve své komunitě ztvárněné ve stát necítí bezpečně, nemá jistotu pomoci v nouzi, nenachází solidaritu, nemá oporu a důvěru v zákony, postrádá rovnost práv a povinností, jeho práce není poctivě ohodnocena a je dokonce okrádán, těžko potom od něj můžeme očekávat “kladný emotivní vztah” ke státu, vlastenectví.
      Jak reaguje? Hledá a nachází bezpečí, jistotu, ochranu a pomoc v komunitě sobě rovných – ve své třídě. A prásk! Máme tu třídní boj jak vyšitý. A pak prý si ho vymyslel Marx s Engelsem.
      Nebo je to všechno jinak?

  2. oldwomen napsal(a)

    Jene, nad vlastenectvím jsem se opakovaně zamýšlela u sebe na blogu. Domnívám se, že české vlastenectví je v současnosti takové nenápadné. Davové šílení u velkoplošných obrazovek kdo neskáče není Čech není projevem vlastenectví, to je jen upuštění páry davu typu dej lůze iluzi chleba a hry a máš klid. Vyvěšování státních vlajek je bývalou povinností zprofanováno, zůstávají jen na státních budovách.
    Pohybuji se v prostředí dvorečků a zahrad. Znám (osobně) člověka, který regeneroval z pranepatrných zbytků hejn českou husu a kropenku. Pošťák v Orlických horách. Žebral na hospodyních násadová vajíčka, kupoval je za vlastní, o víkendech a dovolených objížděl samoty… Díky jemu a několika podobným “cvokům” nezmizela celkem významná část živého kulturního dědictví. Příspěvek je v rubrice Živá historie. Hejno kropenek si vezla věnem Eliška Přemyslovna do Dánska. Znám několik králíkářů, díky nimž nevymizel z venkovských králíkáren český strakáč a ostatní národní plemena. Vím o selce, která se zuby nehty snaží udržet českou červenku (kráva), s potěšením pozoruji zvyšování stavů českých strak (taky kráva). Vím o partě nadšenců, která vysazuje místní staré odrůdy ovocných stromů. Jsou tito lidé vlastenci, nebo jen pokračovatelé v díle otců a dědů?
    To samé třeba dětské folklórní soubory. “Jen” někdo dál předává, co převzal…
    Myslím si, že ono vznešené a patetické obrozenecké vlastenectví se přetransformovalo na obecní sounáležitost a mikroregionální hrdost.

  3. Jan Krůta napsal(a)

    Pojmy vlast a stát se těžko oddělují.
    A pro stát v současnosti těžko hledají slušná slova.
    Já jdu asi podobnou cestou jako Oldwomen. Jeden, dva lidi, kteří jsou zaťatý a žijí si, aby se nemuseli za sebe stydět bez ohledu na omezenost jednoho lidského věku, pár kamarádů…
    Ale takové to klasické vlastenectví naše generace zažila. Po srpnu 68 nebo v 89. Byl jsem pyšný, že jsem Čech. Naše děti a vnoučata už to nezažily. Nejsem si jistý, jestli je to dobře, nebo špatně…

    • oldwomen napsal(a)

      V šedesátém osmém jsem byla ještě příliš dětská, v osmdesátém devátém příliš cynická. Koukala jsem se na nepřetržité “revoluční” zpravodajství a přemýšlela, komu hráblo, jestli mně a nebo tomu davu. Hledala jsem na které straně plotu u blázince právě jsem. A začala se bát budoucnosti. Nepřeháním, nevymýšlím si.
      I kdybych tou dobou bydlela v Praze, tak bych na Letnou a ani jinam na náměstí nešla. Stejně jako jsem bojkotovala náves, když k nám pražáci přijeli dělat revoluci. Víte na co jsem velice nevěřícně zírala? Na to, jak popravili Čauševska. (jsem líná gůglit správný tvar, tak jestli komolím – shovívavost pro dyslektika). Plný huby i zprávy o spravedlivém procesu a pak vystrčí hlavu z ótéčka a prásk do hlavy jemu i manželce. Čeho se revolucionáři báli, že by mohlo u soudu zaznít?
      Místo hrdosti na svou národnost jsem se na přelomu osmdesátého devátého a devadesátého docela obyčejnsky bála. Že Varšavská smlouva projela studenou válku mi bylo jasné. Děsila jsem se, že se překulí v horký konflikt. Bylo k tomu velice blízko. Blíž, než je v současnosti k občanské.
      Ano, moci se beze studu každé ráno na sebe podívat do zrcadla a večer usínat bez výčitek svědomí je snad nejcennější devizou.

    • Strejda OLIN napsal(a)

      Neřekl bych. Vlastenectví si spojuji s národem a územím, ke kterému mám kladný emotivní vztah, ke kterému mě váže narození, rodina, společný jazyk, kultura, tradice, zvyky, způsob života. To je má vlast. Kdeždo stát, to je pouze instituce, byrokracie a moc vymezená hranicemi. Je-li přátelský, nemám problém být přátelský i já k němu.

  4. Mirdulis napsal(a)

    Je známo, že jsem na těchto stránkách jakýmsi seniorem – zažil jsem všechny prezidenty od T.G.M. až po Klause a nebyla to vždycky milounká cestička růžovoučkým sadem… A mám snad rochu trpký dojem, že český národ se dokázal sjednotit vždy jen ve velice těžkých dobách. A jakmile mu jen trochu otrnulo, bylo rázem po jednotě, o sociálím soucítění ani nemluvě. Jde snad o jakousi historickou nepoučitelnost?! Nevím, ale v každém případu je mi to líto. A to se ani nechci rozepisovat o česko-slovenské sounáležitosti, o nacionalizmu a hlavně o nejrozšířenější lidské vlastnosti: o krkounství, o kousek výš vyjádřeném úslovím “hamty, hamty, hlavně ať mám víc než tamty!” A nezbývá, než tak trochu souhlasit s nenovým konstatováním, že národ mívá vládu jakou si zaslouží…
    Žijeme -asi bohužel – v době naprosté neúcty k nejlepším hodnotám naší minulosti, ke státním symbolům, Hymnou počínaje a státní vlajkou konče, což se projevuje i v takových zdánlivých maličkostech, jako přesmyčky od Mikuláše přes dědu Mráze k St.Clausovi, od Dušiček k Haloweenu až k poněkud vnucovanému Valentýnovi…atd., atd. – Ostatně, dnes už se doopravdy těžko hledají důvody, proč by měl být člověk hrdý na to, že je ČECH. A pokud jsem se těmito řádky někoho dotkl, prosím o prominutí. Jsem už prostě starý, starý, starý…
    A často sám pro sebe dodávám: zaplať pánbůh!

  5. Lex napsal(a)

    Honza Krůta
    Trochu nesouhlasím s tou vlastí a státem. Vlast a “země”, to je pro mě sjednocená množina. Ne stát. Kolik “států” už bylo v téhle zemi? Ke kterému bych měl cítit sounáležitost jako k vlasti? Jak píše Olin (a já jinde), stát je forma organizace moci. Vlast, to je to území, lidé, to, čím nás to území zásobí, čím nás nakrmí, co na něm vyroste, a lidé s tím co dovedou a co dokázali, lidé se svojí kulturou, tradicemi, historií, vzepětími i pády.
    A nebylo toho málo u obou těchto pojmů. Co dokázal “stát”, stát představovaný “představiteli”, tj. těmi, komu jsme svěřili právo tu zem, tu vlast, spravovat, a oni se toho svěřeného práva vždy zmocnili jako kořisti a nakládali s ním jakoby jim ta zem, ta naše vlast patřila, jakoby byla jejich vlastnictvím a jako by lid v té zemi byl jejich poddanými, póvlem, obtížným hmyzem, který jim ztěžuje jejich cíle a prostředky jak jich dosáhnout.
    Také nesouhlasím, že vlastenectví naše generace zažila po srpnu ´68. To, co bylo po srpnu, nebylo vlastenectví, ale “vlastenčení”. Já za vlastenectví považuji to, co naše generace zažila od ledna DO srpna 1968.

  6. Lex napsal(a)

    oldwomen
    Možná je to Vaším mládím, možná kydy, co páchají naše mediální manipulovadla, ale na konec Nicolae Ceaušesca a jeho manželky Elen si dobře pamatuji. Ty reportáže byly tehdy o vánocích vysílány “imrvére”. Při pokusu o útěk v obrněném transportéru byli zadrženi, 25. prosince 1989 byl uspořádán polní soud, který oba odsoudil k trestu smrti a exekuce byla vzápěti barbarským způsobem vykonána. Na nádvoří byli živelně rozstříleni nečím, co snad mělo být popravčí četou, ve skutečností sběří ne nepodobnou té, která lynčovala Muamara Kadáfígo.
    Je jen příznačné, že předseda senátu polního soudu (o jehož legitimitě lze s úspěchem pochybovat – v podstatě šlo o justiční vraždy) po několika málo letech spáchal sebevraždu.

    L.

    • oldwomen napsal(a)

      Lexi, poněkud expresivněji jsem napsala totéž. Dík za informaci o sebevraždě předsedy “soudu”. Celkem pochybuji, že jej dohnalo svědomí.
      A děkuji za poklonu. Z mládí mne již dlouho nikdo nepodezíral.
      Hm, pamatuji si i na popírání vzdělání Elen Ceaušesco (doktorát z chemie), záběry z, v podstatě rabování, prezidentského paláce. Vánoce toho roku jsem hnila v hotovosti a tam se televize vlastně nevypínala, protože někdo musel být vzhůru…
      Dodnes si myslím, že tenkrát rumunskému prezidentskému páru muselo být zabráněno promluvit za každou cenu.
      Připozdívá se. Dobrou noc.

  7. Strejda OLIN napsal(a)

    My tedy máme starosti.
    V neděli jsem mluvil s jedním mým vzdáleným příbuzným. Je mu 32 let a pracoval v ING bance, která však ve světě ruší řadu svých poboček, mj. i v ČR a tak i on dostal padáka. Chudák, teď před vánocemi. Nyní se zajímá o práci v konglomerátu miliardáře Pavla Tykače. Jenže se nemůže rozhodnout – požaduje to, co doposud dostával od ING, a to 150 000 Kč měsíčně, ale “tykačovci” mu nabízejí jen 100 000 Kč. Nedokázal jsem mu poradit.
    Tak vidíte, my se tu “handrkujeme o blbostech” a přitom jsou tu lidé, kteří mají skutečné starosti jak uživit rodinu 🙂

    • Lex napsal(a)

      Oline,
      nejhorší je přece závist těm úspěšným, co dokázali, že to dokáží. My blbí, kteří to nedokážem, se musíme spokojit s Pelikánovou “morálkou” a Trabantovou “nadějí”.
      Pregnantně vyjádřeno – držet hubu a krok. Srandovní je, že to propagují právě ti, kteří mají plnou hrdel (nějak mi přeskočilo písmenko a neumím to vráti).
      L.

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Ano Lexíčku, nemám sice ověřené údaje ani zdroje, ale myslím, že nejsem daleko od pravdy, že teorie a hesla o odpovědnosti za sebe sama a svoji rodinu, o tom, že každý se musí sám postarat o vzdělání, práci, zdraví, bydlení…, o píli a úsilí, které schopnému přinese ovoce, o tom, že to zdaleka není tak špatné a jen lenoši a závistivci nadávají a tak dále a tak podobně, hlásají především ti mladí, zdraví, vzdělaní a všehoschopní, které víc než vlastní úsilí a pracovitost přivedlo mezi “horních dest tisíc” štěstí a náhoda.
        Je-li však něco tak pomíjivého jako je štěstí a náhoda má mít zásadní vliv na můj a společenský blahobyt, pak pozdravpánbůh!

      • Petrpavel napsal(a)

        Pelikánova “morálka” a Trabantova “naděje” – skvělá zkratka. Pro ty, kdo ví o čem je řeč.

    • Kutil napsal(a)

      150 je pořád lepší než 100. Ale divím se, že se divíte zrovna vy, který tak bazírujete na solidaritě. Víte, kolik z toho dá ten váš příbuzný státu? Ovšem, měl by si nechat přiměřeně, asi tolik, za kolik musí vyžít ostatní, a ten větší zbytek nechat státu, že? (Aby si jiní ty jeho peníze jím přenechané státu laskavě ukradli…) Nebylo by lepší, kdyby dal raději těmi penězi někomu vydělat?

  8. tata11 napsal(a)

    kutil……….už snad je takovej kolorit že vypichujete trochu sarkasticky uplně něco jineho než tím bylo myšleno lepe řečeno mužu mluvit za sebe co já tam chapu.

    VYTE dá se považovat za zavist mluvit kriticky o platech těchto manažeru když vyte jake smlouvy a praci produkují bez přislušné zodpovědnosti,nadruhou stranu okolik on vytvoří větší hodnoty než kvalifikovaný dělnik,přesto jejich platy sou drženy už opravdu na hranici žití,a tyto lidi dost často hovoří o těch dole s despektem…………ale vesvé podstatě ty platy těchto manažeru sou možné protože ty platy dole už hraničí s almužnou…………jeli to zavist pak sem zavistivej.

    TAKŽE ČLOVĚK SE 150TISICOVYM PLATEM,by podle mě měl praci za 100000 vzít bez vahaní

    A VAŠE V

  9. tata11 napsal(a)

    omluva poslalo se to nedopsany,respektive nak sem to zblbnul

    A vaše věta…Víte, kolik z toho dá ten váš příbuzný státu? Ovšem, měl by si nechat přiměřeně, asi tolik, za kolik musí vyžít ostatní, a ten větší zbytek nechat státu, že?

    je taková blbustka,sám víte že stěch 100000 zaplatí normalní daně co třeba já a bylo by rozumné zaplatitt progresivní dan………..třeba 5 procent…………ale to už jen s častky co opravnuje vybírat progresivní dan……….takže kolik by to dělalo?protože nak opomijíte že tyto platy je možno platit že ty dole berou žebracké platy a to nemluvím kolik těchto manažeru přivedlo na buben podnik bez jakehokoliv postihu………..ale chapu podle VÁS ZAVIST

    • Kutil napsal(a)

      Tato, píšete “zaplatí normální daně co já”. Kolik platíte? Zaměstnanec s hrubým příjmem 15 tisíc platí kolem tisícovky, zaměstnanec s příjmem sto tisíc něco pod 20 táců a ten s příjmem 150 000 platí asi pětadvacet, možná víc, jen to odhaduju, nechce se mi to hledat a přesněji to nejde, protože si různě odepisujeme. To je slušná solidarita, ne? A to k tomu ani nemusím připočítávat, že člověk s vyššími příjmy odvede víc na DPH, protože si za víc kupuje. (A další.)
      *
      Chcete, aby ten stopadesátitisícový odváděl ještě víc? Proč? Proč mu ty zbývající peníze nepřejete? Přiznejte, že vy nemáte rád Olinova příbuzného.
      *
      O závisti jsem nenapsal ani slovo, to jste si mě s někým spletl.
      *
      A ještě drobnost: platy zaměstnanců (zjednodušeně řečeno) se neodvíjejí od vytváření hodnot, ale od toho, kolik je ochoten zaměstnavatel dát. Nebo chcete-li, jak si cení práce, kterou kupuje. Ale to raději nechme, zase byste mě nařkl, že vás poučuju…

      • jethro napsal(a)

        Kutile, a to jste ještě málo zdůraznil, že ne ten zaměstnanec, ale pouze ten bankéř vytváří hodnoty a stát mu za to bere nekřesťanské daně 🙂
        Už se těším, až se budete na snídani místo housky cpát dvoustovkama a zakousnete to pětistovkou.
        Co jsem tu nebyl, dost jste z…..l

      • Kutil napsal(a)

        Jethro, omlouvám se, nepochopil jsem váš text, nerozumím, na co reagujete… Respektive reagujete na něco, co jsem nenapsal…

      • Petrpavel napsal(a)

        Kutile, jak ti vietnamci když provedou nějakou lumpárnu : “ja nerozumela cesky”.
        Vám nic neříká pojem společenská hodnota práce a její spravedlivé ohodnocení? Není divu, že pak si my nerozumet.

      • Kutil napsal(a)

        Petrpavle, jakou jsem provedl lumpárnu? Buďte konkrétní, popište ji, pomozte mi, prosím, ať si ji můžu uvědomit.
        A “společenská hodnota práce a její spravedlivé ohodnocení”, to je teorie, nebo praxe? Něco mi to říká. Ale přiznám se, že jsem marxák hodil za hlavu hned po státnicích…

      • Petrpavel napsal(a)

        Ne Vy Kutile, “jako když vietnamci” má jiný význam. Ale je to, pravda, slovíčkaření.
        A když už se ptáte : myšlení jaké prezentujete Vy, nás vede o stodvacet let zpátky do doby revolucí, sociálních konfliktů a třídního boje. Evropa po druhé světové válce prodělala slušný kvalitativní skok když se prezentovala jako sociální stát, ten od konce osmdesátých let bohužel díky takovým vítězícím názorům jako je ten Váš, promrhává. Nazývá se to krizí.
        I to, že v Evropě se tehdy prosadily sociálně laděné strany z levého politického spektra vedlo k dlouhodobému míru, za který EU dostala právem Nobelovu cenu.

      • Kutil napsal(a)

        Petrpavle, vy jste dobrej, vám se nelíbí tenhle režim, chcete ho změnit, a to i tak, že bohatým vezmete a chudým dáte, a já že prý šířím myšlenky, které nás vracejí do doby revolucí, sociálních konfliktů a třídních bojů? A to jako které myšlenky, jaké myšlení? Třeba že člověk nedostává peníze podle vytvořených hodnot? Nebo že vysokopříjmový odvádí na daních víc než nízkopříjmový? Nebo že není jen jeden názor (tedy ten správný) na spokojenou společnost? Ale ono to tak je, s tím nic nenadělám, za to nenadávajte mě.
        Nějak vám nevím, pane… To je jako byste mi spílal do hnusných Pardubičáků, protože jsem vám řekl, že Labe teče z Hradce Králové do Pardubic… Ale lumpárny mám rád, to jo.

      • Petrpavel napsal(a)

        Kutile, nikdy si nebudeme ani trochu rozumět. Dva jiné světy. Nereagujte prosím ne mě, já slibuji totéž vůči Vám. Děkuji za pochopení.

      • tata11 napsal(a)

        Zaprvé nespominám si že bych řekl že mi poučujete,když tak tak to mohlo byt v jiné souvislosti,ale to není duležité.Zavist je bežně použivaná pravicovymi občany když piší o tomto tematu.
        Opět spíš pišete o něčem jiném,jinak co myslíte že je věta………Chcete, aby ten stopadesátitisícový odváděl ještě víc? Proč? Proč mu ty zbývající peníze nepřejete?

        aby jste další větou napsal že…………..O závisti jsem nenapsal ani slovo, to jste si mě s někým spletl………….davate si vlastní goly?

        Takže spět k tematu………..vy rat manipulujete s ČÍSLY?…….VAŠE věta…A to k tomu ani nemusím připočítávat, že člověk s vyššími příjmy odvede víc na DPH, protože si za víc kupuje. (A další.)………..on zase víc použiva silnici s těším autem,a našli by se další věci,když si už chcete hrat s blbustkama.

        ANO ODVIJÍ SE OD TRHU PRACE………….TO JA VÍM A KDO NASTAVUJE TEN TRH PRACE……….tam sem celí přispěvek směřoval…………..nebot jestli za minuleho režimu byla nerovnost ,ted se ta nerovnost převratila……….takže solidarita není že on s platu odevezdá daně…………nejsem učetní a nechce se mi jako VÁM HLEDAT spravná čísla takže to bude jen v přikladech…………když někdo bere 10000…………sté častky se platí procenta ,dame aby se to dobře uvadělo 20 procent………..takže 2000,s 20000 odvadí 4000………..aatak dale …..tady není žadná solidarnost je to norma statu………..jako třeba dědická dan……..čím víc berete ,nebo mate majetek……….větší častka větší daně………solidarnost nastavá až progresivní daní.

        TAKŽE PLATÍ STEJNÉ DANĚ 20 procent………..solidarita je až když nad určitou častku platí třeba 25 procent………..těch 5 procent je solidarita……..běžná všude kolem nas…………..JA CHAPU ŽE VY PRAVICOVY SE OHANÍTE SOLIDARNOSTÍ …………NIKOLIV PANE…………

  10. Strejda OLIN napsal(a)

    Kutile – problém je mj. i v tom, že člověk pobírající měsíčně sto litrů čistého “levou rukou” dosáhne na proklamované pravicové hodnoty – kvalitní potraviny, pohodlné bydlení, nadstandardní lékařská péče, exkluzivní vzdělání, osobní bezpečnost, advokátní a právní služby, penzijní připojištění, životní pojistka ap. Z takového platu se dá i snáze šetřit na “zlé časy”, má lepší možnosti investování. Zkrátka se mu principy pravicové politiky jeví srozumitelné, rozumné a jedině možné.
    Nezdá se mi ospravedlňování takových platů v situaci, kdy 2/3 stejně usilovně pracujících občanů má méně než 20 tisíc čistého, z toho pár set tisíc musí vyžít s platem kolem 10 000,- čistého, za moudré. Nechci nijak zpochybňovat zásadu nabídky a poptávky, ani poctivost stotisícové mzdy. Třeba takový profesor Pirk a jemu podobní ať pobírají třeba milion. Ale jaké užitečné hodnoty vytváří banka? Opravdu tak společensky výjimečné? Ano, je to nezbytná služba, ale s lichvářskými podmínkami. Zatímco dělníci, zaměstnanci, živnostníci i podnikatelé denně bojují o holou existenci, chudnou a bankrotují, bankovní domy a peněžní ústavy podnikají s vysokým ziskem a bohatnou. Zatímco jedna část občanů chudne, druhá nepatrná část navzdory všem hospodářským a finančním krizím bohatne.

    • Kutil napsal(a)

      No, Oline, moudré to možná není a není to snad ani spravedlivé, jenže to tak je. Jak to chcete změnit? Že jedněm vezmete a druhým dáte tak, aby měl každý přiměřeně? A co motivace? Na tom to všechno zkrachuje. To už si dějiny ověřily. Nebo že stanovíte, co jsou větší hodnoty a co menší a podle toho zavedete odměňování? No, dobře, ale to bude jen názor, jeden z mnoha, deset dalších lidí vám sestaví deset jiných žebříčků hodnot. Jo, spravedlivá společnost, kdo by ji nechtěl. Já, všema deseti. Jenže teorie nebo náznaky, ke kterým jsem se kdy dostal, vždycky měly nějaké to sakra nepříjemné ale.
      *
      A pokud jde o banky, nevznikly náhodou proto, aby přerozdělováním kapitálu vytvářely hodnoty? (Když má někdo peníze, které zrovna nepotřebuje, dá je do banky a ta je půčí někomu, kdo něco vyrábí, vydělá, vrátí je a tomu někomu se peníze zúročí – tak nějak jsme se to učili… Možná blbě, co já vím.) Že to banky ve své chamtivosti přehnaly, půjčovaly nekrytě, až z toho vznikla krize, no, to je problém…

      • oldwomen napsal(a)

        Nehledě k tomu, že vysoké mzdy v bankovním sektoru jsou vypláceny z důvodu, aby chytří účetní nebyli vystavováni pokušení odkláněti si… nebo prodávat konkurenci firemní šuškandu….
        Že se tomu sem tam děje, je věc druhá.
        Sociálně spravedlivá společnost, kde by nikdo neměl hlad a netrpěl zimou a měl střechu nad hlavou a v nemoci správné a včasné ošetření i léčbu a ve stáří by byl jeden ctěn a milován a tak vůbec kolem a dokola… to by se mi líbilo tuze moc. S nadšením bych se do budování zapojila! Jenže zase to krachne na existenci lidského faktoru 🙁

      • Kutil napsal(a)

        Ale ono to krachlo i u zvířat, ne? Je o tom taková ta knížka. Vy máte farmu zvířat, vy byste o tom mohla něco vědět… Smajlík, smějící se, bestie.

      • oldwomen napsal(a)

        Rasisti. Drze se dělí na dvojnožce a čtyřnožce.

      • Kutil napsal(a)

        No, jen počkejte, Oldwomen, až vám nějaká ta vaše svině (=samice schopná plemenitby, zdroj: Receptář, 1. 12. 2012) začne předělávat animální chlívek na sociální, on vás ten humor přejde. To abyste si už teď pořídila nějaké to ótéčko. Nebo bévépáčko i s posádkou. (Mimochodem, neslíbila jste někomu fotky prasátek?)

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Když už se tu mluví o vepřích. Což takhle: Kdo se chce mít jako prase v žitě, musí být svině 🙂

      • oldwomen napsal(a)

        Tankodrom ze sadu spolehlivě vytvoří pár selátek puštěných na procházku. Bince máme po dvoře dost, netoužím ještě po vrakovišti kolové i pásové techniky. Pokud by jakoukoli svini napadlo měnit bydliště animální na bydliště sociální… jsem hodné děvče, mouše bych neublížila, ani by si chrochtalka ukvičená povšimnouti nestačila, že není škrabána rejžákem, ale jateční pistolí. Jo, to by bylo rychlé.
        Tss, nakonec abych měla obavy z mloků v rybníčcích………

      • Kutil napsal(a)

        No, jestli oldmanovi říkáte důvěrně Vantochu, je synem krupaře a chodí si na rybníček pouštět lodičky, tak to byste z těch mloků strach mít měla, to tedy jo…

      • oldwomen napsal(a)

        Ééééééé… Oldmanovi říkám Toníčku, ač není Antonínem. Není synem krupaře, je synem, a vono to vlastně vyjde nastejno, milovníka kroupových jídel. Na rabníček si nechodí pouštět lodičky, páč v nich topí letadýlka. Začínám se bát.

      • Kutil napsal(a)

        Oldwomen, když už jsme u toho Čapka, i když bráchy, zažil jsem předevčírem v metru, nastoupila maminka s asi tříletým klukem, nesl si knížku Povídání o pejskovi a kočičce, hodně jetou knížku, podle vazby bych řekl z 60. let, sedli si a maminka mu začala číst. A kluk zaujatě poslouchal! A když museli skončit, protože vystupovali, kluk si chtěl stránku založit malým autíčkem, evidentně očekával, že budou pokračovat. To potěší, ne? Se všemi mladými to není tak špatné, jak se tvrdí…

      • oldwomen napsal(a)

        S mladými to vůbec není tak špatné, jak v internetových komentářích a blogových nářcích čteme 🙂 Jenže mnohým se lépe nadává, než chválí. Myslím si, že lidi jsou jako víno. Někdo s věkem zraje, jiný kysne 🙂

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Podle čeho tak soudíte? Není to tím, že se slevuje z nároků a požadavků? Mladý člověk má v každé generaci podobné priority, zájmy, touhy, vidění světa i názory. Ale tím, že společnost generace od generace morálně degeneruje a materiálně prospívá, odráží se to nutně i ve výchově a vzdělání dětí. Mladí jsou tací, jakými je chceme mít. Já mám, myslím si, na mladé dost vysoké požadavky a vidím, že většina jim nevyhovuje. Vy ty požadavky máte možná nízké a tak vám jich většina mladých naplňuje. Je to jako s úrovní pořádku a čistoty. To, co jeden považuje za bordel a hnus, jiný je spokojen a špínu nevidí.

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Ještě PS: hodně záleží na tom, co do sudu ke zrání vinař naleje a také na tom, jak se o to stará.

  11. Strejda OLIN napsal(a)

    Tak se mi zdá, že přestože mluvíme českým jazykem, nejsme sto si rozumět. Možná je to tím, že jeden je hloupý a druhý chytrý, někdo vzdělaný a jiný ne. Pravděpodobně však proto, že jsme každý jiný. Někdo altruista hledající odpovědi někde mezi Marxem a Biblí, někdo egoista opírající se o sociální darwinismus. Aniž bychom si to uvědomovali anebo připouštěli.

  12. Strejda OLIN napsal(a)

    Z jiného soudku: farmářské trhy dnes dopoledne. Kilogram klasického špeku bez nitky prorostlého za 186,-Kč, 1 ks netříděné vejce 3,-Kč, kilo vyškvařeného sádla za 100,-Kč. Schválně, co vy na to?

    • Petrpavel napsal(a)

      Neprorostlý špek? Snad libový vyuzený bůček? Za 186,- bych bral, vejce také, sádlo ne.
      V 10:02 jste trefil hřebíček na hlavičku. Můj vhled jsem vyslovil v 16:30, aniž jsem Váš před tím četl …. a nejsou si podobné, neřkuli stejné?
      Dva pitomci (to není neslušné slovo slovo, to řekla i Popelka princovi ve Třech oříškách…) ztraceni ve světě schopných 🙂

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Špek, nebo také slanina = vyuzené a nasolené vepřové syrové sádlo. Vše ostatní je uzený bůček, více či méně prorostlý, libový. Oldwomen, je to tak? Takže ještě jednou, špek za 186,- byste bral? Já ani ten uzený bůček.

      • Petrpavel napsal(a)

        Špek nebral ,libový bůček ano 🙂
        Když jsme u té terminologie, co je anglická slanina? Uzený bůček, myslím já. A tu kupuji cca za 160,- Kč, a když je v akci za 135,- tak ve velkém, protože to je stoprocentní MASO. Ale je dost tlustá, takže “bez nitky prorostlého” bych za 186,- (předpokládám navíc, že bude na trhu méně vodnatá než v Albertovi) bral.

  13. oldwomen napsal(a)

    Špek je uzené řemenové sádlo, slanina je neuzené prosolené řemenové sádlo, bůčíčky jsou bůčíčky a to včetně anglické slaniny.
    Vajíčka byla spíš pod cenou, cena špeku i sádla se mi zdá o dvacku vyšší. Na druhou stranu, s obojím je dost časově náročné práce.

  14. oldwomen napsal(a)

    Strejdo Oline, promiňte, ale kdy začal morální úpadek? Která generace předků jej odstartovala? Na “dnešní” mládež nadával již Seneca.
    Vzhledem k tomu, že vyhlídky našich dětí a vnuků jsou po materiální stránce velice neradostné, znamená to, že se v jejich generaci posílí morálka?
    Bordel a hnus vs sterilita prostředí a estetično. Poptejte se imunitního systému, co von na to a poptejte se nových generací bakterií. Nějakej kompromis by to chtělo najít a držet.

    • Strejda OLIN napsal(a)

      Žádná, je to sestupná křivka. Tak jak se generace za generací má vždy materiálně lépe, postrádají lidé vzájemnou úctu, zdvořilost, slušnost a závislost na jiných, rodině, sousedech, známých, spoluobčanů. Každý hraje sólo, má dojem, že jako individualista se bude mít lépe, že nikoho nepotřebuje, že na nikom není závislý, že se o sebe dokáže sám postarat a tudíž nevidí důvod k nějaké solidaritě. Tento egoismus se promítá do rodiny i do celé společnosti. Nevšimla jste si, že když je ve společnosti nějaký “průser”, dokáží se lidé najednou (tak jako v pradávnu, kdy v “průseru” žili téměř permanentně) semknout, najednou spolupracují, nezištně si pomáhají, vzájemně se ochraňují a jsou k sobě slušní, zdvořilí, spravedliví a hodní, bez řečí a ochotně se dělí? Jakmile ale tento “nenormální” stav pomine, vše se vrátí do starých kolejí – lhostejnost, závist, hrabivost, nezdvořilost, neslušnost, nespravedlnost, sobeckost. Proto jsou vztahy v každé generaci vždy horší než těch předešlých.

      • Kutil napsal(a)

        Zajímavá myšlenka. Kdy to tedy začalo a kdy to skončí? Je to zjevně sestupný trend, tedy musíme dojít k nule. Kdy? Nebo už jsme pod? Nebo jinak: Ta nejlepší generace je ta vaše?
        *
        (Ale Oline, omlouvám se dopředu, neberte to osobně, když jsem si to četl, vybavila se mi replika ze Švejka: Jak dlouho bude trvat tahle válka? No, třicetiletá trvala třicet let, teď jsou lidi o polovinu chytřeší, tak patnáct. Nebo tak nějak. Asociace samovolná, no, člověk se někdy neubrání. A je to asi tím, že si nemyslím, že by další generace byla horší než naše. Je jiná. Ale jiná neznamená horší. A navíc když si proberete zvyklosti a úzy třeba 19. století a naší doby, tak nevím, jestli se to dá vůbec srovnávat. Jestli to není ono známé sčítání jablek a hrušek. Mimochodem, letos se urodily, co?)

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Kutile, já to osobně neberu. Možná to tak trochu souvisí s tím, co říkávala babička nám dětem, když jsme si jí v něčem dobírali: “Já vím, jaká jsem byla ve vašem věku, ale vy nevíte jací budete v tom mém”. 🙂
        Já jsem ročník 1950. Nikdy jsem si nedovolil neposlechnout rodiče, nedejbože jim nadávat nebo na ně vztáhnout ruku. Učitel byl takřka Pánbůh, sousedy a známé jsem si nedovolil nahlas nepozdravit, v tramvaji nebo autobuse jsem si sedl, jen když bylo poloprázdno, také jsme při cestě ze zábavy dělali kravál, ale nikdy nic nerozbili, dodnes, i když přijdu třeba do supermarketu, tak pozdravím, při české hymně stojím v pozoru atd. Prostě jsme také byli mladí, ale neumím si představit, že bychom se chovali tak, jak to vídám u mladých dnes. Já si to přece nevymýšlím, jen srovnávám nesporná fakta. Copak nevíte, jak se dnes děti a studenti ve škole chovají? Jak se chovají v MHD když jedou do anebo ze školy? Co se děje, když se vracejí z diskotéky? Jak posprejují kdeco, od nové fasády po barokní sochu nebo, jak jsem nedávno viděl, nádherné zdobené a vyřezávané klasicistní dveře? Takže jsou nebo nejsou lepší jak my?

  15. oldwomen napsal(a)

    Panebože, Oline, nemůžete přeci výstřelky jednotlivců generalizovat na celou generaci.
    Dle Vás jsem byla a stále jsem, pěknej parchant. Rodiče jsem si dovolila neposlechnout celkem často, vědoma si následků. Ke kantorům jsem s úctou vzhlížela i nevzhlížela, podle toho, jak dovedli odpovídat na mé všetečné otázky. Od školky do promoce. Zábavy nevím, nechodila jsem a nechodím. Na druhou stranu, když se mé pětileté robátko zamklo v koupelně a ječelo, že máma je blbá, blbá, blbá, tak jsem si vzala knížku, hodila nohy na stůl a nereagovala. Koho občas v práci nenasere šéf, že jo. Zda jsem vychovávala já dítě a nebo dítě mě, to je těžko určit, ale ani mé dítko nečmáralo po fasádách, nelámalo ruce sochám, nefetuje, není promiskuitní, zdraví, chodí do práce, nemá dluhy, bydlí v podnájmu….
    Semo tamo se mihnu Prahou, často Brnem. Stává se celkem často, že mne mlaďoch pustí sednout. Asi už vypadám opravdu zchátrale. V metru ponejvíce. Usměji se, poděkuji, posadím se.
    Současná děcka nejsou ani lepší a ani horší než jsme byli my. Jen si každý asi všímáme něčeho jiného. Mimochodem, kolik Vašich spolužáků, či vrstevníků v dětství ukončilo svůj život sebevraždou, v době dospívání dokonce bilanční, žádná nešťastná láska. Ano, občas se stalo, že se usilovně hledalo počátkem prázdnin dítě, které se bálo výprasku za špatné vysvědčení, ale nepamatuji si, že by se někdo kvůli známkám věšel a nebo skákal z okna. Znamená nárůst dětských sebevražd v současnosti, že jsme špatnými rodiči?

    • Strejda OLIN napsal(a)

      Tak jo, necháme toho. Evidentně máme na mnoho věcí jiné oči. Mě se například dítě zamknout v koupelně ječíc, že jsem blbej, vyrazil bych dveře a hysterické děcko seřezal. Naštěsti si mi nikdy děti kopajíce a vřeštíce nelehli v samce na podlahu ani nezamkli v pokoji, takže jsem to nemusel řešit. Jela jste někdy tzv. školním autobusem ráno na osmou a odpoledne po vyučování? Já ano. Jak v blázinci při poplachu. A když mi řidič říkal, co dokážou se sedačkami, ani jsem nevěřil. Ale jak říkáte, jsou to jen výstřelky jednotlivců. Já si trvám na svém, že s výchovou a chováním dětí a mládeže to jde s kopce.

      • oldwomen napsal(a)

        Ó, na veřejnosti by si dítko vztekat se nedovolilo. Nedejbože s sebou fláknout o zem. Má silný pud sebezáchovy 🙂 , vědělo dobře, co by následovalo. A popisovaná situace snad ani nebyla hysterií, jen upuštění páry. Vynadávalo se, zjistilo, že povinnosti jej to nezbavilo, tak jí splnilo a po zbytek dne zase klídek a oboustranné porozumění. Školním autobusem občas jezdím. Ale asi nelze srovnávat. U nás je opravdu klid. Nejspíš je to i tím, že je menší anonymita. Škola u nás je jen do čtvrté třídy, ve vedlejší dědině také, tak páťáci a starší jezdí do okresního města. A zároveň s nimi i dospěláci k doktorovi, na úřad. Pokud mohu porovnat, je to zhruba stejné, jako když jsme před lety jezdili my. Zpátky už školáci hromadně nejezdí. A pokud mohu soudit, tak i v MHD v okresním městě je klid. Hodně dělá to, že se nastupuje jen předními dveřmi. Když jsme ještě bydleli ve městě a jezdil k nám na návštěvu táta, tak byl z této krajové zvyklosti celkem zmatený.
        V MHD nedělají binec ani cikánští dorostenci.
        Možná je náš odlišný pohled na nastupující generaci dán i regionem, ve kterém žijeme. Tím, že jsme odlišnými osobnostmi ale zcela určitě.

  16. Petrpavel napsal(a)

    Nedělil bych na mladé a starší. Dělil bych na dobré a špatné společenské prostředí, vzory, nálady, vize v té které době. Pak mi vychází, že klidně stejně špatní jako v létech x…. byl mladí špatní předtím před 250 léty a stejně dobří jako v létech x+150 …. byli mladí dobří potom za 300 let…Podle doby.
    Nevím co je na tom pravdy, ale někde v diskusi jsem četl, že seveřané jsou jiní (lepší, řeklo by se z hlediska morálky) proto, že vikngové měli zvyky, rituály tvrdší než ti žijící jižněji, možná jako reakci na těžší přírodní podmínky pro žití. Se zloději, podvodníky, žháři, vrahy .. se vypořádávali tvrdě, často smrtí, a tak nebyla šance tyto geny a zvyky přenášet na další generace. Vypadá to pravděpodobně. ale může to být blbina.

  17. oldwomen napsal(a)

    Strejdo Oline, přemýšlel jste někdy, proč se charakter podnebí středoevropských městských aglomerací za posledních pár let proměnil v počasí blízkému klimatu polopouští? Proč se z každé druhé prudší bouřky vyvrbí blesková povodeň?

    • Strejda OLIN napsal(a)

      Asfalt, beton a zámková dlažba.

      • oldwomen napsal(a)

        Náměstí jen s mobilní zelení… 🙂

      • Petrpavel napsal(a)

        Mobilní zeleň je z tržního principu nejlepší, poněvadž je nejdražší.
        A není nad to rušit koleje, zavádět koleje (ted se to chystá), rušit koleje, jako naši radní na Václaváku (a ty demonstrace by byly mezi tramvajemi obtížně uskutečnitelné – chytré 🙁 ).

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Chacha… bylo mi jasné, kam míříte 🙂

      • oldwomen napsal(a)

        Nešlo 🙄 odolat 😆 , ale cítila jsem, že TAM bych se dozvěděla, že za to může Kalousek 🙂 nebo nějak podobně uvědoměle 🙁
        Petřepavle, v Praze není jen Václavák vhodným shromaždištěm, jestli mne paměť neklame, tak tábory lidu se spíš pořádaly někde za městem. Jenže to bylo v dobách, kdy vejborové ještě uměli i chodit. Hm, když jsme jezdili z Nuslí do Holešovic a chyběl rodičovský dozor, tak jsme ještě před zastavením soupravy přeskalovali z vlečňáku na vlečňák a průvodčí nám nadával a v zadních vozech se prodávaly přestupní lístky a ááááách, to je ale dávno.

  18. Strejda OLIN napsal(a)

    Já si myslím, že na náměstích by měl být šrumec, mělo by to být pulzující místo. Dnes z nich dělají pěší a odpočinkové zóny (od toho byly vždy parky a městské zahrady) a tím ta náměstí umrtví a ony ztratí svůj původní význam jako křižovatky cest a trhové místo.
    Na druhé straně se likvidují parčíky a zatravněné plochy. Já mám před barákem plochu asi 2 ha, takový trojúhelník tvořený silnicemi. Bývala to travnatá plocha,kterou jako společník údajně koupil bývalý starosta Besser. Dnes je plocha zastavěná multifunkčním komplexem obchodů, kanceláří a luxusních bytů.

    • oldwomen napsal(a)

      Že má střed města žít ve dne v noci, s tím souhlasím. Ale toto se přeci nevylučuje se stromy a travnatými plochami. O nějakém vodním prvku pro zlepšení mikroklimatu nemluvě. Zurčící kašna především, nejen pítka na fotobuňku. Nakonec lépe se klábosí ve stínu lípy (třeba) než pod slunečníkem postaveném na rozpáleném betonu.

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Souhlasím, ale vyloučíme-li veškerou dopravu a uděláme z náměstí relaxpark, je to také špatně. Na náměstí již ráno v pět otvírali v mlíčňáku, bufetu-jídelně a trafiky, v šest samoobsluha a mlíkárna, v sedm řezníci, v osm oděvy, obuv, železářství, papírnictví, ovoce zelenina, sklo porcelán, kniha, klenoty, textil, holič a kadeřník a další, v devět cukrárny, v deset hotely a restaurace. Zavíralo se v šest večer, náměstí se postupně vylidnilo a zůstaly jen hospody, vinárny, kavárny a taxíky. A mezi tím vším 24 hodin denně pendlovali dva esenbáci. Pěkně po svých, žádná auta. Byli učitě od místních vedoucích prodejen a podniků zkorumpovaní, ale pořádek si dokázali udržet. Protože majitelé domů nevědí co chtít, jsou na náměstí strašně vysoké nájmy a tak z něho spousta živnostníků odešla a zůstaly jen filiálky bank a pár předražených kšeftů s luxusním zbožím. Pokud člověk vůbec uvidí městského strážníka (PČR ani náhodou), pak jen když přijedou autem nasadit botičku.

      • oldwomen napsal(a)

        🙂 záleží na velikosti náměstí 😉 a na vzdálenosti odstavných parkovišť 🙂 Po mlíčňácích se mi stýská, ale objevila jsem v centru pekárnu, která otevírá o půl sedmé a je možné si tam dát kávu a nebo čaj a loupák. Věřím tomu, že i na kakao jednou dojde 🙂
        Je fakt, že se centrum totálně vylidnilo. Z bytů jsou neprodejné (předražené a nekvalitní) developerské počinky a kancly, obchody jsou otevřeny od devíti do pěti, bary zkomírají, nájmy vysoké, zákazníků málo. Vánoční a velikonoční trhy to nevytrhnou.

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Služebně jsem relativně často cestoval a přespával po hotelích. Vždy a v každém městě jsem brzo ráno našel nějaký ten mlíčňák, bufet, jídelnu na snídani. Čaj, káva, kakao, mléko, koktejl, rohlíky, loupáčky, koláče nebo smaženky, párek, polévka, míchaná vejce.
        Po převratu tu byly také nějaké pekárničky, jedna hned naproti. Skoro denně jsem si tam ráno kupoval něco ke svačině, ale už dávno zkrachovaly. Dnes vím o dvou takových mrňavých krámcích, tam ale pečou jen takové drobné pečivo v troubě přímo v krámu. Jenže jeden, dva kousky jsou pro mě jako když dáš volovi malinu a víc je už moc drahé. 🙂

  19. Strejda OLIN napsal(a)

    Chodil jsem občas na návštěvu ke Kanisům. Paní Kanisovou neznám, ale pán domu je na můj vkus až příliš úzkostlivý pedant. Musíte mít společenský oděv, nesmíte kouřit, drobit, srkat, nesmíte tam ani blbce urazit a doporučuje se nezvyšovat hlas. Co pán navaří, to je vhodné pochválit. Vadí mi, že je k němu sice každý slušný člověk srdečně zván, ale současně musí počítat s tím, že se u něj bude cítit tak trochu jako na hotelu. Hned na dveřích je návod, poučení, jakési směrnice jak se chovat, co smíte a nesmíte, co je a co není dovoleno. A priori je každý host podezírán ze špatnosti a nekalých úmyslů. Proto se také v hotelu necítím nikdy jako doma a když nemusím, neubytuji se. Nechodím proto na návštěvu k lidem, kde se ke mě chovají jak na hotelu.
    Rozumím tomu, když pán domu chytne za flígr a vyhodí hosta, který se neumí chovat. Nesnáším ale, když pán domu neustále napomíná své hosty. Tak ať si je raději nezve.

    • oldwomen napsal(a)

      Znám majitele penzionu tohoto příjmení, má takové exotické křestní jméno, zní skoro jako choroba – Lupus Kanis se jmenuje. Vaří tam celkem dobře, obsluha je rychlá, ale vadí mi, že jsem již při vstupu podezírána z nepoctivosti, že je předpokládán můj bezvýhradný souhlas s použitým kořením.
      Mám ráda útulné bary s chybujícím personálem a ne vždy správnou teplotou nápojů, ale s nevtíravou muzikou a knížkami volně k prolistování. Nevyhýbám se čtyřkám s hospodským mravů nevalných a mluvou grobijánskou, ale pivem jako křen a pestrou směsicí štamgastů.
      Někteří restauratéři by byli nejšťastnější, kdyby měli plný sál němých loutek. A sem tam nějakého Vaňku Vstaňku. (to býval bakelitový sněhulák s ocelovou kuličkou ve spodní kouli – ubalil jste mu facku, až druhou vzal o podlahu, Vaňka se oklepal a zase stál…)

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Ano, vystihla jste to bravurně. Já také raději sedím v zaprděné čtyřce než ve snobské rádoby intelektuální vinárně, tak jak jste to charakterizovala vy. Jeden můj kolega na studiích, když viděl v bufetu jiného našeho kolegu jíst debrecínský párek příborem, nazval ho “prasetem inteligentem” 🙂

  20. Jan Krůta napsal(a)

    S těmi pekárničkami jste mě, přátelé inspirovali k článku… 🙂 Ještě týden mám na dopsání muzikálu. Pak už budu zase v klidu a nasadím pomalé a klidné Brejle.

Napsat komentář