Dějiny pod mikroskopem/ Primitivní svět kolem roku 1000?

Byl svět doby kolem roku 1000 tak primitivní, jak ho dnes často vnímáme?

Ačkoliv tesaři v té době ještě neznali ani pilu a pracovali jen dláty a sekerou, z dnešního hlediska pár hodin letu od nás v té době žije a pracuje geniální arabský lékař, přírodovědec, filozof, básník, autor tří stovek spisů, arabský učenec Avicena (Ibn Sína 980-1037), kousek od něj na území dnešního Uzbekistánu vypočítává islámský encyklopedista as-Bírúní (973-1048) poloměr naší planety (přepočítal se jen o 112 km) a dávno ví, že Země je kulatá (spočítal i její obvod) a obíhá kolem Slunce.

Už několik desetiletí funguje arabská vysoká škola, kde učenci přednášejí astronomii, matematiku, filozofii, medicínu.

V hlavním městě  córdobského chalífátu v Córdobě, ve městě s dlážděnými ulicemi a olejovým pouličním osvětlením žilo v té době nejméně půl milionu obyvatel, kteří mohli užívat 300 lázní, 50 nemocnic a 70 veřejných knihoven, školy byly pro všechny zdarma. Sbírka knih chalífy al-Hakama měla 400 000 svazků. Arabské knihy byly psány na papír, který Arabové vyráběli už od 7. století.

Chirurgické nástroje z nejlepší oceli pomáhaly arabským lékařům např. oční operace, odstraňování močových kamenů, nebo porody císařským řezem.

Arabština zanechala silné stopy i v našem jazyce. Víte o tom, že z arabštiny pocházejí třeba slova rýže, pomeranč, cukr, kmín, damašek, gáza, vata, chemie, alkohol, nafta, benzin, droga, admirál, monzun, havárie, šachy, hazard, riziko a další?

Na jihu Itálie se vzniká první evropská univerzita.

V Číně byl vynalezen knihtisk (čtyři sta let před jeho evropským vynálezcem Gutenbergem).

Napsat komentář