Dějiny pod mikroskopem/ Desáté století a hygiena?

Zajímavý je pohled cizinců na hygienu tehdejších Evropanů. Vyslanec bagdádského chalífy na dvoře  Otty II. (císař Svaté říše římské v letech 955-983) napsal o císařových služebnících: „Sotva lze viděti něco špinavějšího, než jsou oni. Myjí se jen dvakrát do roka a šaty si nikdy nečistí, ale nosí je tak dlouho, až se rozpadnou na hadry.“

Další vyslanec chalífy Ahmeda ibn Fadlána s odporem popisuje švédské Vikingy (na východě Evropy se jim říkalo Varjagové), kteří se při loupežném tažení dostali až na dolní tok Volhy. Nemyjí si prý ruce po jídle, a dokonce ani když vykonají potřebu. Myli se prý velice nedbale jen ráno, ale všichni v jediném vědru, v němž se voda nevyměňovala. Jiné prameny ale uvádějí, že to s Vikingy a hygienou nebylo tak zlé. Ve staronorštině se např. sobota řekla „den koupele“.

Zajímavé je, že zapáchající nemyté tělo bylo ze zvyku přijímáno jako normální a lidé zápach špinavých těl považovali za přirozený.

Zatímco v západní Evropě se po pádu říše římské přestaly užívat parfémy (nastupující Germáni parfémy neznali a s hygienou byli všeobecně na štíru), tradice výroby voňavek se udržela v Byzanci, východní části bývalého římského impéria, i v Orientu. V Damašku a dalších syrských městech byly dílny na výrobu parfémů proslulé díky nové technologii výroby založené na destilaci. Vonné esence se staly oblíbenějšími než dřívější vonné  oleje. Navíc proto, že se daly ředit vodou, začaly se „růžové vody“ používat i na praní a osobní hygienu. Navíc, díky dovozům z Indie, byly arabské parfémy obohaceny o vůně santalu a skořice.

Komentáře

  1. Strejda OLIN napsal(a)

    Že lidé byli tehdy na štíru s gygienou musí mít snad nějaké logické vysvětlení. Znáte nějaké?
    Už jsem tu jednou zmiňoval “mého známého” bezdomovce. Prakticky celý život pracoval v pražských pohostinstvích, podle jeho vyprávění se – jako stánkař na Václaváku v 80letech – stýkal s veksláky, prostitutkami, taxíkáři, číšníky a barmany, recepčními apod. Byl ženatý, měl byt. Z toho usuzuji, že plus mínus musel být na dodržování hygieny zvyklý. Nebyl to žádný primitiv, byl podle mě nadprůměrně inteligentní, sečtělý, měl přehled, uměl se vyjadřovat. Potom se rozvedl, syn ho připravil o byt. Když jsem ho poznal, byl to typický smradlavý a špinavý bezdomovec. A přestože mu dobří lidé poskytli ubytování se sprchou a splachovacím WC, chodil špinavý, nepral si, nemyl se, neuklízel a kdybyste viděli tu jeho cimru, řeknu to na rovinu, poblili byste se. Co já se do něj namluvil, po dobrém, po zlém, marnost nad marnost. Tak mi řekněte, jak je to možné?

    • oldwomen napsal(a)

      Oline, myslím, že pod vlivem přestálého soukromého onemocněl depresí. Diskutovali jsme na toto téma před rokem a půl “u mne”
      http://oldwomen.wordpress.com/2011/01/14/how-clean-is-your-house/
      Vadí mi přetrvávající stigmatizace duševních chorob. Když se stane neštěstí a zlomíte si ruku, tak ji máte v sádře a jste opečovávanej a hájenej. Když si uženete srdeční příhodu, tak jste litovanej chudáček zodpovědnej sedřenej a rekonvalescent hájenej opečovávanej. Když se přihodí a zlomí se vám duše…..

      • poletucha napsal(a)

        Vidím to podobně. Proč to dělat? Zlomená duše je prevít.

      • odvody napsal(a)

        Tady nejde s největší pravděpodobností o depresi ale o depravaci osobnosti – je to ale nemoc jako ta prevít deprese a navíc ještě hůře léčitelná a od určitého stupně vlastně neléčitelná – jde prostě o postupný úpadek často ještě pohnojený nějakou závislostí třeba na alkoholu.
        K té stigmatizaci – ta je odporná ale bohužel existující. Chybí tu snaha o empatii a taky nepochopení toho že od určitého okamžiku není dotyčný schopný racionálního chování a jednání – to už za něho musí převzít někdo jiný – takovému jedinci pak můžeme pomáhat jen proti jeho vůli – jinak sjede tou skluzavkou na samé dno kde je jeho totální sebedestrukce.

    • Jan Krůta napsal(a)

      Tehdy v desátém století? Určitě jiné důvody než u dnešních lidí nedbajících na hygienu. Dneska současná civilizace odstraňuje prapůvodní vjemy a znaky (některé zápachy byly “sexy” a nepřetloukaly se umělými vůněmi, lidé se nezbavovali ochlupení atd.). K tomu přistupoval pochopitelně i nedostatek vody v příbytcích, nejednoduché praní oděvů atd. Osobní a společenská hygiena byla taková, jakou si společnost mohla dovolit a podle toho se vytvářely určitě i společenské normy. V Dějinách pod mikroskopem přijdou na řadu autentické dobové zápisky o tom, jak panovník přijížděl z boje a vzkazoval své paní, aby už se týdny do jeho příjezdu nemyla, zmínky o tom, jak toaleta byla otevřeným výklenkem hodovní síně, ze které ulevující si musel mít výhled na hodující atd. Nad těmito jevy se dnešní člověk nemá co pohoršovat. Z pohledu tehdejšího člověka (někdy i současného z jiné části světa nebo náboženského vyznání) bychom byli určitě nečistí a zapáchající my.

  2. poletucha napsal(a)

    Zapáchající tělo bylo považováno za normální ještě před méně než dvaceti lety v pražském metru.

    • Jan Krůta napsal(a)

      Že bych tím metrem nejezdil? Nevím, nevím, že smrdět by bylo před dvaceti lety normální… Chápu sdělení poletuchy jako narážku na to, že bylo třeba někdy utrpení v návalu stát vedle silného kuřáka nebo nemytého člověka… Takových bylo opravdu asi víc, než teď. Ale ani dneska to není vzácnost!

      • Strejda OLIN napsal(a)

        Také si to myslím. Je to takové klišé. Lidé se prostě potí a jestliže se ráno osprchujete, je vám to prd platné, když se navečer vracíte MHD z práce domů. Koneckonců, bývalo ještě nedávno zvykem se koupat 1x týdně, denně pak krk, podpaží, třísla, nohy. Konkrétně u nás doma ještě do poloviny 60let nebyla koupelna. V sobotu se v prádelně, což byla jedna místnost v suterénu, zatopilo pod kotlem, voda se kýblem nalévala do necek a tam jsme se celá rodina vykoupali. Později se koupelna udělala jako součást bytu, ale voda se opět ohřívala v tzv. lázeňském kotli. Dnes se řada lidí sprchuje několikrát denně, ale už je vidím, jak si jdou denně udělat třísky, nanosí uhlí a zatopí pod kotlem.
        Na druhou stranu jsem někde četl, že přehnaná hygiena činí organismus náchylným k nemocem, ztrácí se přirozená obranyschopnost. Nic se nemá přehánět. Ona taková zpocená a navoněná fiflena také není nic příjemného.

      • poletucha napsal(a)

        Asi jsem byla velký smolař na jedince, jejichž heslem bylo, že správný chlap smrdí a deodorant je sprosté slovo. Ale zdá se mi, že poslední léta je to lepší – nebo ochabují moje smysly. Taky se vyslytuju málo ve Městě 🙂 .
        Taktéž jsme měli v koupelně lázeňský kotel a koupali se jednou týdně. Nedávno jsem tak přemýšlela o tom, jaké že hrdinky musely být naše učitelky (případně těhotné), když takhle při pátku měly ve třídě čtyřicet v sobotu koupaných puberťáků. Nám to tehdy nijak nepřišlo, za jejich výkřiky o otevření oken jsme ani nic moc neviděli 😀 .

      • oldwomen napsal(a)

        Poletucho, představila jsem si tuto páteční třídu následující hodinu po tělocviku 🙂
        Je fakt, že když jsem přijela v pátek večer z intru a vysypala tašku s prádlem k pračce, tak jsem nechápala mámin jekot a její tvrzení, že neudržuji osobní hygienu, protože to jinak není možný… Sprchovaly jsme se dvakrát denně, převlékaly se, se to úterní pižmo stačilo do pátku v igelitu pěkně rozložit.
        Přátelé, dodnes mám fobii z ranních autobusů – dělňáků. Za á bývaly nacvaknuté k prasknutí a mně nějak to ťélo na ťélo nedělá zrovna dobře na těle i duši, a za bé zejména v zimních měsících to byl lábuž čichový. K pachu zvětralé nafty a jejímu dalšímu smradu z výfuku se přidal pach z včerejší opice, protože nebylo dne, aby to někomu večer neujelo, někdo ráno kloktal rumem, další měl v tašce aromatickou sváču a do toho všeho perlili silní kuřáci, kteří si posledního páva dávali ještě na stupátku a vajgla cvrnkli pod autobus a kouř vypouštěli až ve voze. Tohle pitralon nebyl schopen přerazit a i dámské kolínské byly slabota.
        Když jsem vloni pár neděl jezdila do práce-nepráce, tak jsem byla ráda, že dělám od čtvrt na šest, protože jsem musela jet před pátou a to býval autobus prázdný 🙂 Stejně tak ten v osm večer, kterým jsem se vracela.

      • poletucha napsal(a)

        Oldwomen, my měly na intru koupací (sprchovací) dny, každá skupina jeden den v pracovním týdnu. Na víc bojlery nestačily. Jen o sobotách a nedělích bylo sprchování volně (pochopitelně v určenou hodinu!). Možnost osprchování ve studené vodě mimo pořadí se musela pracně a zdlouhavě vybojovat. Normální mytí ve společné umyvárně v umyvadle. voda studená, ohřívala se na chodbě na vařiči (a hrnce teplé se kradly ve velkém). V té době ještě byly pracovní (a vyučovací) soboty, leckdy jsem nejela domů celý měsíc, takže jsem si tam i prala, snad až na ručníky.

      • oldwomen napsal(a)

        Nám občas netekla voda žádná, protože jsme bydlely ve vyšším patře, ale díky napojení na teplárnu teplá voda nedocházela. Pracovní soboty – už jen ty ob týden jsem zažila ještě na základce. Společnou umývárnu jsme měli až pak na svobodárně. No a sprchu dle pořadníku jsem zažila na pracovišti ještě celkem nedávno, ale to jinak ani nešlo, podmínky byly polní 🙂 No, spíš lesní. Zážitek byl i na staré náměšťské svobodárně. Sprcha vedle mísy, špatně odtékající kanálek v podlaze, plíseň, nemožnost položit si ručník a oblečení na převlečení na dosah a zároveň do bezpečí před vodou…..
        Eh, čo bolo, terazky som hausfrau.

  3. ld napsal(a)

    Jednu dobu se mnou ráno jezdíval autobusem chlápek ve středních letech, za kterým se táhl smrad nejlacinějšího Axe, nebo čeho, v mixu se zrovna na zastávce dokouřenou cigaretou. Což po nástupu do dopravního prostředku vytvořilo nedýchatelný koktejl. Nepomohlo, že jsem si před ním ostentativně ucpával noc, za každého počasí otvíral okénko či se přesunul na opačný konec – táhlo se to za ním, co ohon za kometou. Ale ani já zase po ránu nechtěl absolvovat debatní rozmíšku o tom, proč se mi dotyčný jeví jako sobecké prase.
    Takže, co je hygiena? Zcela jistě nebyl nikdy špinav.
    Posléze jsem zvolil jiný spoj.

  4. Strejda OLIN napsal(a)

    S dovolením odbočím od hygieny. Nemůžu na inetu najít mapu, přesněji na mapě ČR hranice mezi Čechy a Moravou. Podrobnou, na které by byly vyznačeny obce a města ležící na obou stranách hranice. Pomůžete mi odkazem?

Napsat komentář