Zpráva o stavu americké společnosti

Právnické romány John Grishama zobrazují skutečné dění a vývojové trendy v USA i pocity Američanů, platí to i o jeho knize Společník

Knihy Johna Grishama jsou vždy plastickým obrazem-průvodcem po stavu americké společnosti. Především však jde o skvělé romány z advokátního prostředí. Grisham, vystudovaný a profesionální právník z Arkansasu, právo a jeho praktikování v USA dobře zná. A souběžně je i vnímal, absorboval a při tom studoval a analyzoval život americké společnosti, který pulsuje pod tenkou vrstvou právních sporů, fint a obratů jako jeho prapodstata. O stavu a směřování americké společnosti se lze víc dozvědět od Grishama než ze Zprávy o stavu unie prezidenta USA nebo některých katedrových intelektuálů píšících buď narůžovělá přání, jako je Francis Fukuyama, nebo strašících apokalypsou, například Samuel Huntington či Fared Zakaaria.

Duch lodi Mayflower
Grisham už 20 let oslovuje brilantně napsanými knihami, jež v živých lidských příbězích postihují prakticky úplně a průřezově aktuální stav americké společnosti, skutečné dění, vývojové trendy a pocity Američanů. Podobají se svého času varujícím románům Arthura Haileyho.

Není proto divu, že na podkladě Grishamových skvělých románů vznikly dobré filmy s prvotřídním hereckým obsazením, například Firma (Tom Cruise, Gene Hackman) či Vyvolávač deště (Matt Damon, Dany de Vito), jež vynikají jako thrillery. Nevyrovnají se však tištěnému románu. Během dvou hodin filmu nepostřehnete z těchto unikátních „Zpráv o stavu americké společnosti“ mnoho. To lze jedině přečíst. Grishama je třeba si nejprve přečíst.

Jeho nedávná kniha Společník je toho důkazem. Vše, co vypadá sladké, není až natolik sladké. Vše, co se nezdá pokrytecké, takovým je. A vše, co vypadá beznadějné, má v americké společnosti dle vzoru bájného ptáka Fénixe pozitivní východisko. Grisham se jako právník v románu Společník profesně ponořil do právního procesu. Ten je pro vnímavého čtenáře totální abstrakcí, kondenzací a derivací amerického života v roce 2009. Trochu podprahového cynismu, sarkasmu a rezignace na prvoplánový happy end jsou pak symptomatické. Grisham se snaží být krátkodobě optimistický, přičemž nezatajuje, že společnost asi spěje ke špatnému konci. Popisuje, kritizuje, předvídá, ale nezatracuje, nestraší a neděsí. Je vcelku optimistický, pokud jde o naši, poněkud již směšně sebevražednou euroatlantskou civilizaci. Vždy však podprahově upozorňuje, že duch lodi Mayflower, na níž v roce 1620 připluli do Ameriky první osadníci, v ní někde žije, aby stejně jako již mnohokrát v minulosti pomohl zvítězit.

Dvě korporace
V knize Společník jde o dvě mamutí korporace, jejich právníky, zpravodajské služby a administrativu. O přehradu pro svět pouhých občanů, kteří sice nic neznají ani nechtějí a nesmějí se nic podstatného dozvědět, ale prvoplánově hrdých na svůj svobodný stát. Jsou tu však navíc ti, kdo vědí, že vědí. Ti, kdo vědí, že jiní vědí, že oni vědí – paranoia. Vše je zaznamenáno pro případ potřeby i potřebné manipulace v horizontu roků. Ničemu nelze uniknout. Dostane-li se člověk do centra pozornosti, už v ní zůstane, i když o tom ani neví. Možná v ní nezůstane, protože ho někdo odstraní ze záznamů. Ale kdo? A proč? Je minulost minulostí a současnost přítomností? A co budoucnost? Je vůbec nějaká? Kdo hlídá hlídače?

Grisham k úvahám o těchto souvislostech přirozeně přivádí. Zatímco Aldous Huxley a  George Orwell si ještě představovali extrapolaci zkušeností s nacisty a komunisty, Grishamovi stačí jen popisovat současnou skutečnost, což umí: „Jenže oni ho přece sledují. A nejspíš také odposlouchávají, takže ať zavolá komukoli, neuslyší to jen on. I teď ho někdo sleduje. Možné v té dodávce sedí dva ranaři se sluchátky a s brýlemi pro noční vidění, pozorují ho a za peníze daňových poplatníků se baví. Malý magnetický vysílač, velký asi jako pánská peněženka, byl schovaný pod blátem na zadním nárazníku a vysílal trvalý signál GPS. Četli Kylovy e-maily. Kylův mobil byl dávno napíchnutý a oni poslouchali každý jeho hovor.

Korporace, které spolu soupeří. Obě jsou bezohledné, obě mají hodnotu miliard dolarů a jedna druhou krutě nesnášejí. Došlo už na soudní proces. Velké veřejné divadlo, ale nevzešel z nich žádný jasný vítěz ani poražený. Teď se chystá proces, jaký tu ještě nebyl. V sázce je něco kolem osmi set miliard dolarů a ten, kdo to prohraje, možná nepřežije. Zlatý důl pro advokáty. Každý ze soupeřů si najal jednu velkou právní firmu z Wall Street. Ty dvě firmy jedna druhou nenávidějí.  O co se rvou? O ty dvě společnosti? O tajemství, o technologii. Mají ty společnosti nějaká jména? Fortune 500.

Vydělávali ročně na státních zakázkách patnáct miliard dolarů. V největších bojích ho chránila wallstreetská právní firma. Cena, o kterou se hrálo, byla obrovská. Deset miliard předem. A měla to být nejvýnosnější zakázka v historii Pentagonu.

Rok nic neznamená. Ti chlapi mají dlouhou paměť. Jestli se bude chtít pomstít, tak mě dříve či později najde a je úplně jedno, kde budu. Nevěříte FBI? Ne, věřím svému otci, vám. To je asi všechno. Takže to byl někdo zevnitř? To se nikdy nedozvíme, nemyslíte? Mám takové tušení, že pracuje pro stejnou vládu, které vy a já posíláme daně. Proto utekl. Proto ho nikdy nenajdou.“

Neupozornit na tuto podvědomou a skvělou analýzu americké společnosti, jejích chyb a předností by nebylo správné. Prozradit zápletky i překvapivá řešení thrilleru není solidní. Popíše je určitě příští film. Onu zprávu o stavu společnosti si musí čtenář procítit a prožít sám.

Americké svědectví je nutné přenést do povědomí české společnosti jako vzpomínky na budoucnost. Česká společnost je menší, nezralejší a náchylná udělat ze všeho spíš karikaturu a nepostřehnout podstatu. Nechme to na Grishamovi.

Společník
(The Associate, Doubleday 2009)
AUTOR: John Grisham
VYDAL: Knižní klub, Praha 2010
ROZSAH: 333 stran

Napsat komentář