Zlato, zlato, zlato!

Pod článkem pana Fischera „Konec víry ve zlaté časy“jsme diskutovali i  o tzv. „zlatém pokladu“, který vznikl v celonárodních sbírkách v roce 1968. Při té příležitosti jsem si uvědomil, že se asi vůbec málo ví o tzv. „měnovém zlatě“, přesněji zlatých rezervách.

A protože jsem se v minulosti těmi informacemi trochu zabýval,  dal jsem dohromady pár informací a pár odkazů, které by mohly některé čtenáře „Brejlí“ zajímat, takže:

Česká republika získala při dělení federace v roce 1993 z celkových zásob rezervního zlata 63,289 tuny a Slovensko 39,137 tun.  Jaký byl další osud toho zlata a jaký je stav dnes?  Česká národní banka na čele s Josefem Tošovským v průběhu roku 1997 z toho prodala 25 tun http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove _zpravy_cnb/1998/149.html a v září 1998 dalších 31 tun,  http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/1998/137.html

takže celkové zásoby rezervního zlata činí od té doby pouhých 14 tun (a v tom je ještě 5 tun z majetku Slovenského štátu). V této souvislosti jsou velmi zajímavé údaje o množství rezervního zlata některých jiných států: USA 8149,0 tun, Německo 3445,8 tun, Mezinárodní měnový fond 3217,3 tun, Francie  3024,6 tun, Itálie 2451,8 tun, Švýcarsko 1957,0 tun, Nizozemsko 873,6 tun, Japonsko 765,0 tun, Portugalsko 606,8 tun, Slovensko 35,1 tun (všimněme si hlavně „předluženého“ Portugalska se stejným počtem obyatel). http://www.miroslavantl.cz/index.php/aktuality/405-kam-zmizel-zlaty-poklad-republiky

Důvody prodeje byly prozaické. Cena zlata tehdy stagnovala a dolar byl silný. Usoudilo se, že ležící zlato nepřináší výnosy, kdežto investice do dluhopisů ano, a výnosy z dluhopisů vyměněných za zlato by mohly přinášet ročně až jednu miliardu .

Nakolik to bylo dobré rozhodnutí, to se lze dopočíst (já vím – po bitvě každý generálem).

Jak je uvedeno v prvém ze sdělení ČNB, činil ekvivalent „prodaného“ zlata  7,9 miliardy korun – přepočítejte si to se mnou, je to 316,- Kč/gram. U druhé transakce už ekvivalent uveden není, lze se ale domnívat, že ta transakce byla sjednána najednou (viz zajištění 31 tun zlata proti poklesu ceny). Celkem byl tedy „prodejem“ získán ekvivalent (dluhopisy?) ve výši 17,7 miliard korun.

Jenže cena zlata rostla. Až na dnešních 1.280 dolarů za trojskou unci (jedna trojská unce je 31,10 gramů, 1 kilogram je 32,15 trojských uncí). Americký dolar k dnešnímu dni má kurz 18,89 Kč. Jednoduchým početním úkonem zjistíme, že 1 gram ryzího zlata se dnes obchoduje za 777,- Kč. Vynásobíte-li si to oněmi 56 miliony gramů prodaného zlata, dojdeme k částce 43,512 miliard korun, rozdíl mezi cenou, za kterou bylo zlato v roce 1997 a 1998 prodáno a dnešní cenou je 25,816 miliard korun. Vydělali jsme tolik na oněch dluhopisech? Těžko.

Jak jsem už ale uvedl, strategická rozhodnutí se dělají v čase a v tomu odpovídajících podmínkách. Po bitvě může být generálem každý frajtr, proto neodsuzuji, jen konstatuji.

P.S.

Ten třetí z odkazů výše je na rozhovor a článek senátora Miroslava Antla se Stanislavem Motlem nad jeho knížkou „Kam zmizel zlatý poklad republiky“.

V oné knize (je to i v tom článku) najdeme i tenhle citát (slova Winstona Churchilla po přepadení Československa Německem v roce 1939): „Nevím, jak se věci dále vyvinou a nemohu ani říci, zdali Velká Britanie půjde kvůli Československu do války. Ale jsem si docela jist, že mír, který budeme uzavírat, se nebude uzavírat bez Československa. Slibuji, že pokud budu živ, budu pracovat, abych odčinil ten hrozný zločin, kterého jsme se dopustili na vaší zemi.“ Tato slova zazněla směrem k prezidentu Dr. Benešovi.
Nejsmutnější kapitolou v souvislosti s československým zlatem přes slova Winstona Churchilla je, že Velká Británie účtovala vládě Československa každou pušku, každou uniformu, každé ponožky, baťoh, zkrátka museli jsme zaplatit Anglii zlatem veškerou výzbroj i výstroj československých vojáků, byť jako třeba letci zachraňovali Velkou Británii. A co je i zarážející, že jsme museli zlatem platit i za ty vojáky, kteří za Anglii padli. Tahle kapitola nese název „ Umři – ale napřed zaplať.“

Vřele doporučuji přečíst si celý  ten článek „Kam zmizel zlatý poklad republiky“ na stránce onoho odkazu na Miroslava Antla, o té knize už ani nemluvě.

Foto: Salvatore Vuomo, Freedigitalphoto

Komentáře

  1. vlk napsal(a)

    Lexi
    diskus ena tohle éma a to hodně tvrdá,probíhala ,jak s ejsitě pamatuješ už na Outsideru.
    A promiň, a le tohle je generálská klasika po bitvě.
    nemám zájem o polemiku zrovna s tebou, tím méně se do tebe navážet. To předpokládám víš.

    A nemám žádný zájem obhajovat ani chybné kroky ČNB. Ale jestliže něco chceme posuzovat, pak prosím v kontextu doby a z hlediska tehdy známých informací.
    Nejlépe je situac e patrná z dlouhodobého grafu. Který ukazuje dlouhodobý trend k datu rozhodování ČNB o prodeji. Nejlepší , který mám k disposici je pravděpodobně tento:http://www.gold4you.cz/index.php?p=vyvojcen
    Ukazuje totiž cenu zlata od roku 1971 do dneška! A to jak v USD, tak Eur a zejména v CZK.

    A je zcela zřejmé, že ČNB měla objektivní důvody k tomu o prodeji měnového zlata zcela zásadně uvažovat.
    Z grafu je patrné, že cena za gram od svého historického rekordu v roce 1980 neustále klesala , až k historickým minimům v na přelomu let 99/2000.
    Prostě zlato nejen že nic nevynášelo, ale soustavně ztrácelo na hodnotě. A nejen to, jeho uchovávání je spojeno s náklady. ty se vyčíslují někde kolem 0,25 % ročně z jeho celkové hodnoty.
    A zlato tehd y prodávaly téměř všechny centrální banky , nejen ČNB. ta šla s hlavním proudm. S velkými hráči. COž je normální a osvědčená taktika traderů – sledej velké hráče a svez se s nimi!
    Totéž udělala i ČNB,
    Z grafu je patrné, že až do roku 2003 včetně trhhy více méně potvrzovaly , že rozhodnutí o prodeji a výměna zlata za dolarové dluhopisy byla operace naprosto správná! Zejména , když si k tomu ještě přidáme další graf – totiž – historický graf kursu CZK /USD
    Například zde : http://www.csob.cz/cz/Csob/Kurzovni-listky/Stranky/kurzovni-listek-detail.aspx?Currency=USD&DateFrom=1.1.1997&DateTo=21.9.2010

    Z tohoto grafu je patrné, že první dva roky po prodeji zlata navíc ČNB tvrdě vydělávala na rostoucí kurzu dolaru. tedy vedle úroků.
    A vydělávala hodně.
    Problém na ceně zlata nastal až koncem roku 2003.Mimochodem je to spojeno s propadem světových burz na rozhraní 2002/03, Viz další graf :
    http://www.kurzy.cz/akcie-svet/index.asp?Obj=5&Act0=1&Act1=2&Act2=1
    A že při propadu burz astala rally na zlatě? Které ještě zrychla po debaklu akciových trhů v roce 2008?
    Osoběn neznám nikoho, kdo by byl seriozně podobný scémář předvídal.
    roce 1997 nebo dříve.
    Takež 5 let si ČNB mohla svoje rozhodnutí pochvalovat. Jako předvídavé a dobré.
    Nikdo z nás s neví, jakým způsobem naložila s nakoupenými dluhopisy, zd a je včas prodala nebo držela do splatnosti, či zda za to nakoupila něco jiného. Proto s e dost těžko počítá také velikost ůztráty” na dnešní kurs měnového zlata. Jediné, co víme, je jakou by dnes mělo hodnotu, kdyby nebylo prodáno nic
    Ptáš se na to jestli dnes aktiva získaná prodejem zlata mohou mít hodnotu, kterou by mělo měnové zlato, pokud by zůstalo v safech.

    Moje odpověď je – nevím. Skutečně chtělo by znát , pro přesnou odpověď transakční historii peněz za zlato získaných.
    Pokud se ovšem zeptáme, zda by onu hodnotu bylo možno dosáhnout, pak říkám, že teoreticky ano. Předpokládlo by to výnos 7 1/4 ročně. Nic co by s e tehdy nedalo dosáhnout. Takové dlouhé papír y tehdy na trhu byly. Problém je jediný – kurs koruny. ta od té doby posílila. A to poměrně značně.

    Takže asi ne.

    Tolik prác e s fakty, které máme z otevřených zdrojů k tématu tvého blogu k disposici.

    Teď ke speciální situaci, která nejspíš rozhodla definitivně o prodeji měnového zlata. Bavíme se o roc e 1997. Kdy mezinárodní spekulanti provedli nájezd na korunu. a kdy díky předchozímu nekonání Klausovy vlády , která ignorovala , s tradiční Klausovou suverenitou , veškerá varování a to i takových expertů , jako je napříkald Stiglitz, téměř položili koruunu a zruinovali naši měnu . Scházelok tomuv podstatě jen troška.
    Pamatuji tehd y sazby jednodenního PRIBIDU i pře s 200% p.a. Prostě kláda. A ti kdo tehdy v květnu a červnu toho roku zrovna otáčeli úvěry, tak ti to pořizovali také za 25-55% p.a.
    A ČNB , aby pomohla koruně a dostala úroky zase na nějakou rozumnou mez , tehd y potřebovala trhům dokázat, že má pohotové valutové rezervy a je schopna s nimi masivně intervenovat na trhu.
    Tolik k prodeji zlata.

    TeĎ s e vrátím k naprosot pro men neserioznímu d etailu Motlovy knihy. Totiž k účtu, který nám předložila Británie za výzbroj a výstroj čsl. vojáků za 2. sv. války v Británii.

    I tohle už jsme si vybojoval tvrdě na Outsideru. A nechc e s e mi ani trochu do téže debaty na Brejlích.
    Ale než začneme papouškovat Motla a jeho nesmysly o zlých Britech, měli bychom si říci následující:
    1- naše londýnská vlád a DOBROVOLNĚ smlouvu s Brity podepsala. Nikdo ji k tomu nenutil
    2- stejnou nebo velmi podobnou smlouvu měly i ostatní spojenecké s táty ve VB
    3-Británie sama musela za všechno velmi tvrdě platit. A to i Spojencům. Včetně USA. Viz nejprve zákon Cash and Carry a následně,kdy ž británii už hrozila platební neschopnost zákon o půjčce a pronájmu.
    4- londýnská vláda vyhlásila Německu válku. A operovala před spojenci s řádným vojskem. Každý kdo jde do války ví, že musí vyzbrojit své vojáky na vlastní náklad.
    5- naši vojáci nepomáhali primárně Británii. Cílem bylo nedříve Hitlera zastavit a potom porazit spojeneckým úsilím a tím dosáhnout vyhnání Němců ze země.

    Nevidím proto sebemenší důvod k tomu, abychom závazky, které jsme dobrovolně na sebe přijali nebyly spláceli.

    • Lex napsal(a)

      Vlku,
      všimil sis té věty “Jak jsem už ale uvedl, strategická rozhodnutí se dělají v čase a v tomu odpovídajících podmínkách. Po bitvě může být generálem každý frajtr, proto neodsuzuji, jen konstatuji.”?
      Přesto zůstává otázka, proč se například stejně svých zlatých rezerv nezbavilo ono Portugalsko či Slovensko a další státy, anebo třeba – k čemu je nám devět tun zlata? Šlo je také prodat a “vydělávat” na tom? Devět tun zlata nebo žádné zlato, co už na tom sejde? Že by mince, které si už nikdo prodat nedovolí? Nevím.
      A pokud jde o české vojáky v Anglii? Jistěže musely být dohody. Naproti tomu, pokud vím, tak ti naši letci byli příslušnici RAF, tedy britského vojska. Byl to český “kanonenfutr” v britských uniformách. Já jsem tedy ještě neslyšel o tom, že by si nějaký stát platil za své lidi, kteří slouží v cizím vojsku. Třeba v cizinecké legii.
      Ale jistě, je to zjednodušené. Odehrávalo se to tehdy, nelze to posuzovat současnou optikou. Na rozdíl od mnohých tehdejších věcí, které současní mocní neustále narážejí na kopyto dneška. A vyvozují z toho závěry, kterými se snaží ovlivňovat dnešek.
      Každý nechť si to přebere podle svých vědomostí a zkušeností.

      • vlk napsal(a)

        Té věty si něšlo nevšimnout.

        Nicméně reaguji na to ostatní. Protože to ostatní tam napsáno je.
        proč neprodávalo Portugalsko nebo slovensko? nevím! Prostě vyhodnotili situaci jinak.

        Proč nedokupovala ČNB? opět – nevím Některé centrální banky dokupovaly v poslední doě hodně. Spolehlivě s e to ví o Indii, Číně a Rusku.
        Ale mluví s enapříkald i o Bundesbance a Francouzích. Zda je to pravda nebo jen pověsti nelze ověřit.

        Ohledně našich vojáků. srovnání mezi příslušníky naší zahraniční armády a vojáky Cizinecké legie je naprosto nepřípadné.

        My platíme, resp. jsme platili za vystrojení a vyzborjení příslušníků zahraniční ČESKOSLOVENSKÉ ARMÁDY. Za příslušníky Cizinecké legie logicky platí Francie. Protože vojáci dobrovolně, jako privátní osoby vstupují do regulérní součásti francouzské armády. Rozdíl je zřejmý.
        Že letci sloužili, ted y čeští, jako kanonenfutr v bitvě o ANglii? Ano, jako každý jiný, kdo byl do operace nasazen. Na věci to nic nemění. Znovi opakuji, že vojáci , naši vojáci, bojovali proto, že chtěli nejprve Hitlera zastavit, pak poraziit a tí osvobodit ČSR. Byl to ted y náš vlastní zájem.
        Pravdu bys měl , kdybys rekalmoval případ, že platíme, či jsme platili USA za to, že jejich jendotky osvobodily část republiky.
        Podle principu , kd y t y říkáš – naši bojovali za ANglii , měli ted y dostat všechno zadarmo, by bylo logické , aby Amíci řekli – mi jsme s osvobozením části ČSR měli takové a takové náklady a tímto vám je přeúčtováváme.

        Kdyby naši piloti bylivstoupili do britských letech , jako to učinili napříkald dobrovolníci z USA, jistě by republika v takovém případě nic neplatila. Vlastní armáda ale něco stojí!

        Jo ještě k tomu zlatu.
        Někde,kdesi dávno, najiném serveru o tomprodejibyla řeč. A kdosi,kdo tvrdil, že k tomu má blízko, tam psal o rozprodeji zlatých mincí. Konkrétně svatováclavských dukátů a jiných rarit.
        A psal tam, že tenhle materiál šel za cenu surového zlata, ovšem jen a výhradn do ciziny. Že domácí trh byl zcela opominut. Netuším zda je to pravda.. Ale prostě se to povídá.

    • Lex napsal(a)

      Jo, vlku,
      a ještě toto, to nejpodstatnější. Ta nevyslovená otázka kolem zlatých rezerv České republiky totiž vůbec nestojí tak, jestli bylo zlato prodáno výhodně nebo nevýhodně, ta otázka zní, zda je od strážců měny toho nebo onoho státu vůbec mravné, aby v zájmu KŠEFTU, byť z pohledu momentální situace třeba výhodného, zbavili svou vlastní zemi prakticky domrtě jejího “zlatého pokladu”. Přitom podotýkám, že chápu, že ono zlato je jistým druhem “fetiše”, protože to není hlavním, a už vůbec ne jediným ukazatelem “bohatství” toho kterého státu v porovnání s jinými státy. Domnívám se, že důležitějším jsou ony zlaté rezervy ve spojení s devizovými rezervami, a tady si Česko vůbec nevede špatně, dokonce v rámci EU zaujímá sedmé! místo (jedenatřicáté místo mezi 155 evidovanými státy světa) – viz poslední tabulka zde http://www.celysvet.cz/poradi-statu-rezervy-deviz-a-zlata

  2. Lex napsal(a)

    Vlku,
    špatně jsi četl. Nikde jsem nenapsal, že ti vojáci bojovali za Anglii, ale že “ti naši letci byli příslušnici RAF”. Měl jsem na mysli ty, kteří byli britskými vojáky a přísahali Jejímu Veličenstvu, tedy ne příslušníky československých perutí zařazených v RAF. Ale to už nechme stranou, článek byl o zlatě.

  3. vlk napsal(a)

    Lexi

    především díky za link. Líbí s em a dám si jej do svého archivu.
    Ohledně prodeje zlata. Píšeš o KŠEFTU.
    Neosuhalsím.Psal jsme o specifičnosti okamžiku,kdy s eo tom rozhodovalo. Což bylo v II.pol. 1996 a následně začátku roku 1997, a tedy jasně rýsujících měnových problémech, jako o specifiku oné transakce.
    Dále – byl to prostě trend a jely v nm téměř všechny centrální banky.
    Pět let se ta operace ukazovala jako velmi dobrá nebo dobrá. A to není málo.
    Zlato jsou peníze jiného druhu. Cena je volatilní. Hodně volatilní- viz graf. A tak jak teď rostlo,může jít kdykoli i zpět.
    Mimochodem, přečti si tohle:
    http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1690037/deset-nejvetsich-mytu-o-zlate.html -míním sopeciálně bod 3.

    Osobně si myslím, ež cena zlata půjd e ještě dost d louho nahoru, resp. klidně že přijde korekce dolů, a pros sebe ji odhaduji asi tak až na 1/3 současné ceny. Nicméě dlouhodobě prostě zlato musí nahoru. Z řady důvodů. Část z těchto důvodů ale v roce 97 naprosto nebyla zřejmá.

    Ohledně vojska. Naše perutě byly součástí RAF. Stejně jako později obrněná brigáda byla součástí anglické armády.

  4. vlk napsal(a)

    Jo Lexi
    mrkni na tenhle graf:
    http://www.gold4you.cz/index.php?p=odkud

    Viz poslední graf na tomhle linku.

    Zjistíš , že po skončneí Bretonwoodu prostě zlato, jako měnové depositum, maže ostře dolů! Že to je dlouhodobý proces.

  5. Eva napsal(a)

    Pánové Lexi a Šediváku, přečtěte si knížku Stanislava Motla “Kam zmizel zlatý poklad republiky.” Pokud jste ji už nečetli a pokud si vůbec tento příspěveček přečtete.

  6. Lex napsal(a)

    Evo,
    dík za komentář. Přesto se dovolím zeptat – A četla jste můj článek? Pokud ano, nemohla jste nenarazit na text – “Ten třetí z odkazů výše je na rozhovor a článek senátora Miroslava Antla se Stanislavem Motlem nad jeho knížkou „Kam zmizel zlatý poklad republiky“. … Vřele doporučuji přečíst si celý ten článek „Kam zmizel zlatý poklad republiky“ na stránce onoho odkazu na Miroslava Antla, o té knize už ani nemluvě.”
    I tak, ještě jednou dík za omentář.
    Lex

  7. Eva napsal(a)

    Lexi, omlouvám se, vzhledem k tomu, že svůj komentář jsem psala ve 22,23, už jsem moc poctivá v tom čtení nebyla. Knížku jsem dočetla asi před 14 dny, no dočetla, spíš dostudovala, protože literatura faktu se nedá číst jako beletrie. U nás v knihovně jsem na ní měla záznam od srpna a paní knihovnice mě prosila, ať si ji vezmu na přečtení jako první, že za mnou je dlouhá řada zájemců. I tak mi to 14 dní dalo. Až budu mít trošku víc času, tak projedu všechny odkazy, to se prostě odbýt nedá. A hlavně to nebude ve 22,23 hodin. To už slušný lidi většinou spí. 🙂 Ještě jednou se omlouvám a přeji hezký zbytek dne. E.

Napsat komentář