Záchodový folklor

I tato zastavení patří k životu…
Volné pokračování příběhu Dobrodružství na veřejném záchodu.

Bratr promoval v roce 1984 v Liptovském Mikuláši. Na posledním odpočívadle před městem se naskytl zajímavý pohled. Zastavilo auto s českou, či moravskou značkou vyběhlo osazenstvo a začalo hromadné převlékání mezi otevřenými dveřmi a kufry do svátečních rób a obleků.


Připomínalo to vozovou hradbu husitů. Protože jsme všichni měli za sebou pět a víc hodin cesty, ustrojeni jsme se vrhli na veřejné záchodky. V zašlém a špinavém zrcadle jsem se neviděla, natož se nějak přikrášlit, a tak jsem otevřela kabinku. ŠOK!! Díra v zemi, u ní dvě šlapky a dveře začínaly 50cm od země a končily ve výši očí. Bojovala jsem s myšlenkou, že to vydržím, ale touha mého močového měchýře byla silnější.
Uvázala jsem uzel na mých hříšně drahých šatech a v lodičkách na neuvěřitelně vysokém podpatku jsem zaujmula pozici blba nad dírou. Ještě, že nebyly přes vrch dveří vidět mé vytřeštěné oči. Roztáhla jsme obě ruce, ale nedosahovaly na stěny. Má stabilita byla velice nestabilní.
Když už jsem myslela, že už mám tu hrůzu za sebou, uslyšela jsem hluk a mé nohy včetně lodiček ošplíchl proud vody se směsí toho, co bylo u díry a odrazem jsem měla ten hnus až na stehnech. Já se zakymácela a hrozilo, že se v tom ještě vymáchám. Vybrala jsem to a vyběhla ven. Uklízečka měla velkou hadici a tou stříkala po zemi a z dvou metrů i do kabinek.
Zařvala jsem na ni, jestli je normální?!! Odpověděla ” aby si sa neposrala”. Když mě tatínek viděl, začal se smát. Já, která před chvílí byla ještě za dámu, jsem byla jako mokré kotě. “Bohunko, tak takhle je to v Rusku!”
Do města jsem jela obutá v teniskách a maminka mi vysušovala botičky. Nakonec vše dobře dopadlo. Promoce byla nádherná a Češi a Moraváci se na sebe potutleně smáli a mrkali, protože všichni měli stejný zážitek na posledním odpočívadle před Liptovským Mikulášem.:-))

Komentáře

  1. Eva napsal(a)

    Mayenko, něco podobného jsem zažila, jak pravil Tvůj tatínek v Rusku, vlastně ještě v Sovětském svazu. I s tou hadicí v ruce ruské “máťušky”. Tehdy mi ale bylo krásných 16 let, tak jsem to prožila s hůmorem. Je faktem, že na sobě jsem neměla ani lodičky, ani hříšně drahé šaty, měla jsem na nohách žabky a na sobě kraťasy, které mi spíchla mamka a tričko. Byla jsem totiž s rodiči v Soči, poprve u moře. Tehdy jsem to brala s hůmorem, a dnes s ještě větším. Copak já, já šla na “malou”…… No, ještě vzpomenu jednoho svého kamaráda, který navštívil Čínu a její zeď. Tak tam to prý bylo ještě horší. Prý chyběl jen klacek na odhánění vlků…….

Napsat komentář