Na život kapky Petra Hapky

OLYMPUS DIGITAL CAMERAVčera od rána se všude hrálo plno hudby Petra Hapky. Připomínaly se jeho přenosti a pietně obalované hříchy, kdekdo vzpomínal. Já to nemám rád. Nechodím ani na funusy kamarádů. Člověk má odejít po špičkách do ticha…

Před chvílí mi ale přišel mail od jednoho o několik desetiletí mladšího ctitele kvalitní muziky. Ptal se mě na Petra Hapku. A já jako vořech, vlastně moje prsty jako psíci na klávesnici, stejně jako ti včerejší pamětníci, probíhám roky nazpátek…

Petr Hapka se už narodil do trochu “šlechtické” rodiny, takže od mládí byl sebevědomý a sebejistý velký pěkný chlap a muzikant. To předurčilo i jeho kariéru. Byl to vystudovaný profík. A když o něm jeho konkurenti s despektem říkali, že píše pořád jednu písničku, záviděli mu jeho rozpoznatelný originální rukopis.

Já jsem zase záviděl Michalu Horáčkovi, se kterým jsme se míjeli v redakci Mladého světa.

Když jsem se vracel z jednoroční vojny v jižních Čechách, měl jsem plnou hlavu básniček a šansonů, které jsem posléze dokonce interpretoval v pražské Viole, Umělecké besedě a různě po klubech a knihovnách. Psal jsem tehdy svému slavnému sousedovi z vesnice, překladateli, básníku a dramatikovi Josefu Topolovi, že bych u nich v Divadle Za branou dělal cokoliv, třeba kulisáka… Ale dopis buď k adresátovi nedošel nebo se na mě vykašlal. Odpověď nikdy nedorazila, a tak jsem se s Petrem Hapkou nepotkal v “jeho” divadle. Pak jsme si jednou dohodli schůzku, ale Petr na ni nedorazil. Já na ni přijel z dost dalekého kantorského působiště a po asi půl hodině čekání jsem si hrdě řekl – ty mě taky.

A tak bohužel nikdy nevznikl tandem Hapka-Krůta. Kolega Horáček měl asi větší štěstí a když zaklepal na Hapkovy domovní dveře, Hapka byl doma. 🙂

Pro textaře byl totiž Hapka pokladem. On, na rozdíl od 90% jiných skladatelů, skládal rád na hotové texty. A Michal Horáček, stejně jako já jsme ti textaři, kteří mají blízko k básničkám a rádi nabízejí texty ke zhudebnění. Moc jsem Michalovi Petra Hapku kolegiálně záviděl.

Vůbec se nechci srovnávat s Míchalem Horáčkem, jeho tvorba je jedinečná, ve své Akademii dobrého psaní na ní prezentuji textařskou kvalitu. A tandem s Petrem Hapkou byl v mnoha písních kongeniální. Opravdové kapky na život… Oba šlechtici ducha, oba výjimečně nadaní.

Hudba Petra Hapky visí ve vzduchu všude kolem nás a já nevím, jak vy, ale já ji slyším.

 

 

Napsat komentář