Vláda se má starat o lidi!/ Dopisy z Tramtárie (3)

Pohled z mého okna u Tram

Budím se v noci, velký časový rozdíl mi nedává za tmy spát. Odtržený od všeho shonu mám čas na přemýšlení. Kouknu na zprávy a oni se tam naparují úplně jiní naparovači. Bože, chybí mi ta česká světoborná důležitost. Jdu po ulici města tisíce kilometrů vzdáleného a ptám se toho rozesmátého blbečka, co schválně těsně za mnou z legrace zazvonil na kole: Co říkáš Lisabonské smlouvě, vole? A on se tlemí dál a opakuje po mně slovo Lisabon jako zaklínadlo šamana z amazonského pralesa.

Kdysi mi kamarád ze Švýcarska říkal, že u nich nezná nikoho z vlády. A pak jsme šli k půlnoci pražskou Pařížskou ulicí a on při míjení party chlapů a žen v povznesené náladě něco zařval a vrhl se kolem krku jinému medvědovi. Když jsme po chvíli pokračovali ke Staromáku, smál se a říkal: No vidíš, s tímhle člověkem jsem před lety plácal baby po prdeli. A teď  říkal, že prý je u nás ve Švýcarsku ministrem! Vláda se má starat o lidi, a ne lidi o vládu.

Tady v Tramtárii možná ani nevědí, že nějakou vládu mají. Znají známé ksichty z televize, ale jestli je tenhle herec, támhleten fotbalista a támhleta předsedkyně parlametu… Vláda se má starat o lidi, a ne lidi o vládu! Jak je to jednoduché.

Vědí to tam u nás?

Napsat komentář