Už není co krást!

Za posledních dvacet let se z českých kostelů ztratilo přes milion uměleckých předmětů. Dokáže to někdo pochopit?

Uvádí se jeden kostel, který byl vykraden šestadvacetkrát. Údajně se díky těmto krádežím trh s barokními památkami po celé Evropě téměř zhroutil. Je zaplavený artefakty z Česka.
Je to děsivé! Jak je možné, že toto stát dopustil? Jak je možné, že si církev nechala v tak obrovském měřítku svůj majetek rozkrást? Jak to, že ve spolupráci se státem nebyla schopna svůj majetek ochránit?

Diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského míní, že stav lze částečně zdůvodnit ateismem Čechů a neúctou k církevnímu odkazu. Jsem absolutně proti! Dovede si někdo aspoň přibližně vyčíslit způsobenou škodu? Vím, jak je asi těžké zabezpečit jakoukoliv stavbu před mafiemi pašujícími starožitnosti za hranice. Ale za ta léta jsem zaznamenal jen jednotlivé nářky, a nikde žádný masívní tlak církve na stát!

Pan konzervátor uvádí, že byl dokonce rozpuštěn policejní tým vyšetřující tento typ kriminality… Nechápu. Vy ano?

Leda že by… No, řekněte. Jak asi pracoval, když se milion položek z inventáře vypařilo z valné části za hranice? Nesoudím jednotlivce. Soudím instituce jako je církev a stát! Nevím skoro nic o systému. Jen jsem jako občas číslem milion pobouřený! 

Vím, že farář ve vsi asi nemá prostředky na zabezpečení památek. Ale církev jako taková ty prostředky má. A pokud ne, proč nevyvíjí tvrdý tlak na stát! Řeknete, že teď nejsou peníze na nic. Ale ten milion předmětů zmizel za dvacet minulých let!

Ano. Jsem pobouřený! Slyšel jsem někde na státní půdě hřímat arcibiskupa nad současným stavem? Já tedy ne. A vy?

Komentáře

  1. Ondra napsal(a)

    Vždycky když vstoupím do kostela se mě zmocní takový zvláštní pocit pokory a nikdy by mě nenapadlo, abych místo tichého přemýšlení něco ukradl.Je ale smutné,že ve státě,kde se investuje do kdejakých nesmyslů není prvořadé zabezpečit takové památky,jako jsou kostely.Jsem ale přesvědčený,že se to těm zlodějům jednou vrátí.Na každou svini se někde vaří voda.

  2. Lex napsal(a)

    Hloupý bolševik, když v roce 1950 přišel s novým trestním zákonem, zakotvil v něm i novou skutkovou podstatu nazvanou “Rozkrádání a poškozování majetku národního a majetku lidových družstev”. Byl to důsledek rozdělení vlastnictví na “národní” (státní všelidové), “družstevní”, “soukromé” a “osobní”.
    Ta skutková podstata zahrnovala všechny obvyklé formy neoprávněného přivlastňování si majetku, tedy formu krádeže, zpronevyry i podvodu, a sankce v prvním odstavci činila až pět let, ve druhém až patnáct let, zatímco sankce u vyjmenovaných trestných činů, kterými bylo dotčeno soukromé nebo osobní vlastnictví činily v prvém odstavci až dva a ve druhém až deset let. Proč ta zpřísněná ochrana společenského vlastnictví? On totiž ten hloupý bolševik – světe div se – tvrdil, že společenské vlastnictví (mezi něž pro účely trestního zákona patřilo i vlastnictví církví a náboženských společností, ač jinak čistě soukromé povahy, ale té ochrany požíval i majetek, který byl dotován či jinak financován státem, a to vlastnictví církví samozřejmě bylo a je), které nemá konkrétního individuálního vlastníka a “ochránce”, je mnohem více vystaveno nebezpečí napadení, než ty soukromé typy vlastnictví, a protoje je třeba je zabezpečit alespoň hrozbou vyššího trestu. No, Podívejte se na hlupáky (kteří ale jaksepatří věděli jak to ve skutečnosti chodí a znali své “pappenheimské”)! Ten trestný čin pak byl kodifikován i v následujícím trestním zákoně z roku 1961 (účinném až do 31.12.2009), byl však zrušen bez adekvátní náhrady odpovídající novým podmínkám hned po převratu ke dni 29.10.1990, když interní norma již předtím stanovila, že ho nelze použít už od počátku roku 1990 .
    No, vždyť říkám – hňup bolševik.
    (Prosím PT názorové kritiky, aby mi nepředhazovali existenci protilidových ustanovení v těch zákonech – já je znám a nesouhlasím s nimi, ani se zneužíváním jiných skutkových podstat k účelovému šikanování lidí.)

  3. Lex napsal(a)

    PS
    Jo, a také bylo trestné, když někdo svou nedbalostí (porušením svých povinností) zapříčinil, umožnil či usnadnil vznik škody na takovém majetku.
    Ba ne, dnes i padesátý “špatný úvěr” byl pořád jen ochodním rizikem (samozřejmě na úkor cizího majetku, svůj by si byli páni bankéři sakra ohlídali).

  4. Peggy napsal(a)

    Mně zase přijde, že šlohnout něco z míst, která jsou nějak jinak, myslím je v nich něco, čemu nerozumíme, kam nemůžem, něco, od kud jde jistý respekt, je děsně nebezpečný. Nikdy bych nešlohla nic, co mi nepatří, to už je nějak ve mě, naopak, když něco najdu a mohu vrátit, je to moc pěknej a štastnej pocit, mám radost, protože si hned umím představit smutek ze ztráty a radst z nalezení.. představuji si i kdo to asi stratil a je mi bídně.. celý den myslím na něj, jak mu asi je, nebo jestli to nebylo nějaký dítě, děti ztrátu nesou mnohem citlivěj.. A tak, když někdo něco štípne v kostele, nějak vím, že to dělat neměl, pro svý dobro, protože jednoho dne se mu to vrátí.. něco hodně blbýho ho potká.. něco jako trest. Nepřeju mu to, ale jsou jistý hranice a ani nemusím všechno to, co je v tomhle psaní nahoře napsaný vědět.. tak. Zlodějí bojte se.. A co ti, co kradou pod svícnem, jak píše Lex? no to je už horší, a já to ani nechci raděj vědět.. hezkej den.

  5. Jan Krůta napsal(a)

    Pokud Vás, přátelé, zajímá daleko širší debata vybuzená tímto článkem na Aktuálně.cz (včetně dalšího výborného komentáře Lexe), mrkněte tam!

  6. Petrpavel napsal(a)

    Upřímně a s lítostí sděluji, že debatu na Aktuálně.cz nehodlám sledovat. Je to můj problém, samozřejmě, nemyslím to zle vůči panu Krůtovi. Naopak.
    Ale : jsem unaven svými znalostmi věcí, dějů, záležitostí spojených s politikou posledních dvaceti let. Nechci už vědět o dalších a dalších špatnostech, ztrátách, podvodech, lupech, vraždách, ponižování, zlodějnách, šikanách, přepadeních, rozkradeních, rozvodech… Trápí mě to.
    Jak to ale mám udělat, jsa člověkem politickým, člověkem žijícím v Praze, ve středu dění, zvyklým číst noviny, sledovat zprávy, diskutovat…? Poraďte prosím!
    Že se takové záležitosti děly i před více než dvaceti léty? Nevím, nejsem si jist, mnohé ano, i když určitě v menším množství a v řádově menším rozsahu. Důležité pro mě je to “nevím”. Jsem hluboce vděčný za to, že mi bývalý režim umožnil žít v poklidu. Ano, i tu pověstnou chatu jsem si pořídil (a jezdím tam stále), i byt jsem dostal, i děti jsem pohodově vychoval, i u moře v Bulharsku a v NDR byl s ROH, i v zaměstnání jsem byl spokojený a docela užitečný mnoha lidem. Takový správný socialistický člověk :-). Přesto mnoho lidí, zvláště mladších, je přesvědčeno a přesvědčuje mě, že jsem trpěl. Čím že to? Nesvobodou.
    Po svých zkušenostech prohlašuji zodpovědně : než takovouhle svobodu jakou máme, pak raději nesvobodu jakou jsme měli.
    A, milí přátelé, nebylo by krásné mít něco mezi tím? Mnohé by nám o tom mohl říci pan Walter Komárek…bohužel nedostane slovo v médiích. Tak alespoň sleduji myšlenky Václava Bělohradského, sociologa Kellera, politologa Peheho…
    Alespoň o tom sněme s Novým rokem. Vše nejlepší, hodně zdraví.

  7. Jan Krůta napsal(a)

    Petřepavle, kolik je lidí, tolik zkušeností a názorů. Na Brejlích jsme lidi, kteří vesměs žili v době před Listopadem, a určitě se mezi námi najdou lidi, kteří budou bouřlivě nespoiuhlasit i bouřlivě souhlasit, i ti, kteří budou někde mezi oběma krajnostmi. Je naprosto v pořádku, že si tu zastáváte Váš názor, protože na Brejlích odlišné názory r e s p e k t u j e m e! Vyjadadřujeme svůj souhlas i nesouhlas, ale vše se děje v mezích slušné debaty přemýšlejících individualit.
    Díky za přání, ať se nový rok vydaří i Vám!

  8. Peggy napsal(a)

    Hezký den PetřePavle, tak nějak musím přispěchat a nenechat vás v tom, podobně jako Honza Krůta.. Nic se přece neděje, možná je mnohé tak, jak to vidíte zpětně.. a v mnohém, se vám snad dá i za pravdu.. jenže, ono je to jinak, to bychom byli jako koni s klapkami na očích.. je to, jakoby soused měl plný maštale, vozil by mu je nějakej dobrák,a on si lebedil.. ok, mám se, nemusím se bát o dny příští.. a můj jinej soused se má podobně, taky ne nejhůř.. A v tom teplým, hovnivarským hnízdečku bychom si společně libovali.. je nám dobře a kdo není spokojený, dobře mu tak.. Svět šel jinudy, kolem se možná tolik nekradlo ve velkým, když tak ono zas tak moc nebylo z čeho a nebylo to možný.. ale to by bylo na dlouho. a vůbec, pustila jsem se tam, kam jsem vlastně nechtěla.. dětise dají vychovávat v každý době, o tom to není, a že se lidi pobláznili, není divu, dlouho jsme žili jak opičky v klecia nevěděli, jak se žije v pralese.. kde jsou jinak zákony pro přežití nastavený.. dnes se učíme, je nám z toho šoufl, ale probůh, nic se nezastaví a všechno, co jsem v tý kleci měli dobrý a zdálo se pěkný, bylo za NĚCO!!! a svoboda, o který se zminujete, možná její rozměr každý nevidíme stejně, pro každýho je to pojem jiný, ale myslím, že je mnohem víc pro život důležitější, pro rozvoj světa, nás, našich dětí a osobností, než nějaká pořád dokola hledaná pravda.. Co je to ta pravda? omílaná a i zohýbaná,podle času, podle toho, kdo s ní zachází.. Já osobně v ní vidímzase jen jistý švindlování, jonglování.. pravda může mít totiž mnoho podob, její podstatu vidím však snad jen v morálnosti.. o tomby mohli ale mluvit snad nejvíc soudci.. v jejich rukou by měl být největší kus pravdy.. a že není? jsme na začátku, Petřepavle.. Jinak se nzlobte na ty,kdo neumí svý emoce v boji za svou pravdu potlačit, je to jen lidskáslabost, nic zlýho v tom snad ani není..Jste jistě moudrý člověk, životem už hodně zkoušený, je fajn, že jsme všichi na jedný lodi, bylo to abude, a pak, já fakt ještě pořád věřím, že hodnoty se nakonec ve svým součtu sejdou v jednom bodě.. co je vlastně to bohatstí, pro který se krade ve velkým, pro který se nevidí slabší.. a ruku na srdce, nevím, v jaký pozici jste byl dřív, za sociálu, ale díval jste se i tehdy stejnýma, stejně kritickýma očima, na to, co s dělo kolem, jak žili jiní? nějak se mi zdá, že jsme i zapoměli na to, že si některý ty, co dnes jen lamentují pamatujem v jiných pozicích.. a dost dobrých, nevím, zda nějakýho papaláše zajímalo, že žiju s dvěma dětmi od výplatě k výplatě, že nemám zač poslat svý děti na hory a blablabla,, schůzovali, ožírali se a ohýbali kupovaný děvky na svejch sekretariátech, vždycky bylo něco za něco, vždycky závisel život jiných na druhým, na jeho blahoskvolnosti, jeho momentálních zájmech, náladě.. a to je podle mne panePP mnohem hnusnější. Dnes je nejpodstatnější mít odvahu a schopnosti a jasně, kus štěstí, ale není nad pěknější pocit, dokázat sobě i jinejm, že jsem dobrý, že něco umím.. mne osobně moc mrzí, že je mi tolik co je.. a odvahy mi už chybí, ono to totiž bez chyb a omylů nejde a já už se jich nějak víc, ve svým věku bojím.Jste fajn chlap a z tlachání těch, co si myslí něco jinýho než jiní, si je dobrý aleson něco vzít, bat to vlastně ani k ničemu není, ale nepřijmu li, já osobně za sebe mluvím, jinej názor, pokud o nem nechci přemýšlt, je něco blbě, špatně a rapidně rychle letím do pryč .. sama se odsuzuji k izolaci a to je neštěstí. Je fajn být součástí všeho, dobrých i špatných událostí. Moc se omlouvám, nechala jsem se zase unýst, jen jsem vám chtěla říct, že každej den , příštího roku, bude k něčemu zase dobrý, i bez zbytečný minulosti. Hezkej novej rok, už zase letím!!!! jsem totiž ježibaba, na koštěti! vaše Pegg, snad se nebudete zlobit

  9. Petrpavel napsal(a)

    Děkuji, můžeme se utěšovat jakkoli, jsou věci, které už nezměníme. Poslyšte z knihy, kterou právě čtu (Krejčí: Povaha dnešní krize) : “…Umělá sociální diferenciace v postsocialistických společnostech není založena na rozdílech v platech, ale na změnách majetkových poměrů. Lze přijmout tezi, že ve stabilizovaných společnostech je majetek do určité míry souhrnem aktivit, talentu a píle předchozích generací- byť ani toto vymezení nehovoří o míře spravedlnosti v rozdělení majetku. V transformujících se společnostech je tomu ale obecně jinak. Podstatné totiž není, jaký je plat ministra či poradce premiéra, není důležitá ani mzda ředitele banky – nejvýznamější je, jak během privatizace vzrostl jejich majetek (v případě státníků majetek jejich žen, otce, sourozenců atd.)……Realisticky je však nutné dodat, že žádná naděje na zásadní změnu se v současné době nerýsuje. ….Boj za rovnost je věčným zápasem o to, aby lidé byli hodnoceni podle svého charakteru a své vlastní práce. Nikoliv podle původu, majetku a moci…”
    Takže optimismus čerpejte z projevu prezidenta-strůjce zhasnutí, já stávajícího za svého nemám a neposlouchám… Napište mi alespoň, co hezkého a pravdivého říkal?

  10. Peggy napsal(a)

    Hezký večer pane PP, všechno jen dobré v tom novém roce.Vám a všem Vašim blízkým.
    Pane PP, já přečetla vaše psaní, ale nemám sílu, dnes byl náročnej den, stejně jako včera a byly oba moc pěkný, byť jsem je pěknými nečekala.. Omlouvám se, ale nechám si to hezký z nich v sobě ještě nějakej čas, nechce se mi to pěkný uvnitř hned první den zaneřádit 🙂 Věřím, že ta kniha je moudrá, ale víte, já ani toho našeho presidenta moc nesleduju, jsou mi nějak moc daleko od těch, co v sobě opravdu moc ráda nosím.. cítím lásku a ta převažuje nad tím, co jak sám píšete nezměníme. Nic mi tihle lidé do mé duše hezkého nepřináší, byť ovlivňují můj život, o tom žádná, tedy především jejich rozhodnutí..Ale víte, já když četla přání, myslím Lukrecie (?), být fit a moudřet a být asi duchem mladý, (asi tak nějak jsem to přání pochopila(, tohle mi bláznivýmu mládí podobný nepřichází..a já raděj vážně blázním..a když se ke mně ještě někdo podobněj přidá, jsou mi tihle papaláši naprosto volní.. a hezký slova od nich neuslyším.. nemám pravdu? tak k čemu by mi byli? jsou tu lidé, kteří v politice docela dobře bruslí, ráda si je přečtu, jsou moudří, občas se vysloví docela nekomrpromisně, ale na stranu druhou, jsou tak krásně laskaví a chápající i raplování nějaký neznámý Peggy( oni asi ví, o kom mluvím :-)), že se omluvím.. ještě jednou, nemám tolik času, je mi čím dál víc vzácný.. a vím, že to myslíte dobře, tak snad příště, ale on ten můj názor stejně není bůhví jaký,mějte krásnou prvoroční noc.. áááááách, áááách, já pane PP raděj po nocích vzdychám..pokud mi to srdce i touhy dovolí.. 🙂 mějte se moc pěkně a dík

Napsat komentář