Sexuální harašení dennodenně

Užívání dvojsmyslů je jedním ze způsobů sexuálního harašení, a to způsobů tak obvyklých, že je lze označit za každodenní. V Americe by se zřejmě hrozili, ale nám flirtování připadá zcela normální a běžné. Samozřejmě přitom rozlišujeme, od koho přichází, zda nám je dotyčný sympatický a také jestli to se svými invektivami nepřehání. Flirtování ano, ale odtud posud. S bohorovným klidem respektujeme slovní narážky, ovšem doteky již tak lehce nevstřebáme.

Přesto si české ženy „nechají líbit“ poměrně mnoho. Verbální flirt samy leckdy užívají plnými doušky. Neverbálně zvládnou přímý pohled zblízka, úsměv či mrknutí. Co se týká těsného kontaktu, tak delší stisk a vůbec doteky rukou mužům projdou nejspíš zcela bez problémů, objetí kolem ramen s mírnými rozpaky. Negativně však české ženy rozohní  plácnutí po zadku. To naprostou většinu žen uráží, ačkoliv muži to nejspíš považují za roztomilé. Čeští muži mají ostatně tu výhodu, že málokterá Češka zareaguje fackou, o žalobě v americkém stylu ani nemluvě.

Do zvláštní kategorie sexuálního harašení bych zařadila obtěžování na veřejnosti. Jedná se o zcela jiný typ harašení, jde tu již opravdu o úmyslný sexuální útok, který se nejčastěji odehrává v prostředcích hromadné dopravy, někdy ale také ve frontách a dalších místech, kde se shromáždí více lidí pohromadě. Někteří muži zneužívají toho, že má žena, v tomto případě  náhodně vybraný objekt, znemožněný pohyb, a ukájí jakési své pudové potřeby hranými letmými doteky. Žena se nejprve snaží uhýbat, jelikož se domnívá, že se skutečně nejedná o záměr. Když ale stále cítí na své noze, zadnici či jiné části těla cizí ruku, postupně může tento fakt vyloučit. Jak žena zareaguje? Překvapivě jsem zjistila, že přestože nejedna žena má podobnou zkušenost, jen jedna z mnou dotazovaných reagovala hlasitým výbuchem – načež se dotyčný samozřejmě hádal, že si ona vymýšlí. Všechny ostatní zneužité však nechtěly dělat skandál a snažily se dotěrnému úchylovi v tichosti uniknout – a pokud to prostě nešlo, tak to  v danou chvíli přetrpěly. Trochu smutné, že? Ale věřím, že tento stav nebude trvat dlouho, jelikož ženy disponují čím dál větší odvahou.

Ačkoliv se totiž flirtování a sexuální harašení přisuzuje výhradně mužům, nezůstávají ženy tak úplně pozadu. Dnešní dívky se nestydí první oslovit chlapce a pozvat ho na rande. Dospělé ženy dnes již se svými mužskými protějšky koketují bez obav z veřejného odsouzení. Nesmí  to samozřejmě přehánět, ale kamarádské pošťuchování či dvojsmyslné slovní hříčky se v naší společnosti běžně tolerují. Za zcela jednoduchou formu ženského flirtování se dá také považovat i oblečení, a to od doby, kdy móda zkrátila sukně a zvětšila výstřihy. I elegantní, zato těsně obepnutá halenka (nemusí se vůbec jednat o vyzývavě průhledné nic) přitáhne mužskou pozornost. Avšak bacha na to! Že si žena oblékne mini a mezi tričkem a sukní jí čouhá nahé bříško, to ještě neznamená, že si přeje být sexuálně obtěžována!

Předcházející publikace článku:www.webmagazin.cz.

Komentáře

  1. Jirka napsal(a)

    Chlap,který na veřejnosti plácne ženu po zadku si tu facku docela určitě zaslouží, ale na druhou stranu příjemné pousmání a mrknutí na pokladní v supermarketu bych za harašení nepovažoval.Myslím, že většina žen tak trochu čeká,že se za nimi chlapi otočí a chybělo by jim to.Proto se malují,voní a chodí na plastiky. Samozřejmě, že všechno má své meze.

  2. Petra napsal(a)

    Slyšela jsem o velkých akcích proti harašení v Americe. Neskutečné pokrytectví! Chlapi se tam prý stávají podezřelými, i když dají ženě přednost ve dveřích… Ale kde je hranice mezi pozornostmi a harašením? Asi je to individuální nebo jako v sexu: Co není těm dvěma proti mysli, je dovoleno 🙂

  3. sosa.stokurev napsal(a)

    “Plácnout” ženu po zadku je stupidita, které se, myslím, dnes dopustí málokterý muž (ostatně, co z toho ?). Ale flirtovat se má, flirtovat se musí, jinak by život byl šedivý… Ženské jsou nejlepší vynález pánaboha – jsou vstřícné, hebké, empatické, etc. – jak jinak jim to dát najevo ?

  4. Majka napsal(a)

    No, slovo “harrasment”, které se u nás žertovně přikládá jako harašení, vlastně znamená obtěžování. A to už je evidentně něco jiného než flirtování.
    Když jsem na toto téma mluvila s muži, říkali :”Ale jak mám vědět, jestli jí to je příjemně?”
    Myslím, že šlechtici a gentlemani to v minulých stoletích věděli. Pokud nevěděli, hrozilo jim, že budou vyzváni na souboj manželem uražené dámy.
    Jednání, které nazývá obtěžování, si tenkrát dovolili jedině k ženám, které jim nebyly společensky rovné – služkám, nevolnicím,selkám popřípadě herečkám a tanečnicím. (Tam žádný souboj nehrozil a někdy ta osoba nižšího stavu byla polichocena tím, že jí “pán” věnoval svou přízeň.)

  5. Peggy napsal(a)

    Mě se flirtování líbí.. Musí mít míru, jde i to , jak a ským flirtujeme. O tom je i to plácnutí po zadku.
    Minulý týden se mi stala docela odporná věc. Nalepil se na mě v nacpané tramvaji chlap. Byl obrovský jako Shrek a i tak nějak vypadl.Stála jsem nad sedadlem a už jsem skoro zalehla paní, která na něm seděla. Říkala jsem si, že chlap za to nemůže. Toliko lidí! Už nebylo kam postupovat a já najednou ucítila v dolní polovině zad jistý tlak. Doprdele, už mi došlo která bije, chlap mi funěl do ucha a jeho dech byl rychlejší, než vítr, do fučel z okna.(Naštěstí. )Nesnáším tyhle hlasité tramvajové scénky, ale co teď? Přišla jsem si rozhozená, jak puberťačka na cestě ze školy. Ale tak nějak nejsem docela v pohodě a probudil se ve mně nečekanej vztek, Na všechny chlapi světa! 🙂 Vyhledala jsem podrážkou svý boty chlapovu nohu a všechnu tu bezmoc z nepochopení chlapskýho světa, jsem vložila do jediného rozhodnutí. A s co největší silou, naplno a co nejvíc jsem dupla na chlapovu obří nohu. Podpatek se mi do ní zabořil, chlap zasyčel .. Doprčic, uvědomila jsem si, co jsem udělala.?! A co když je to jen revizor a mapuje , jestli mám platnou jízdenku? :-)) . Co bude? ?? Chlap však mlčel.Najednou bylo za mnou i místoa já se mohla docela dobře narovnat. Pochopila jsem, že zas tak nadupáno po celou dobu nebylo. Shrek ani necek la při prvním zastavení se cpal ven. Jak vystupoval, docela špatně na jednu nohu našlapoval. Nevím, skoro mi ho bylo líto, tak nějak to slízl za všechny, i za ty neviné a milé. Hezký den

  6. A. Fischer napsal(a)

    Víte, všechno je to o přiměřenosti. Plácání po zadku je přiměřené u koní. Ochmatyky v přeplněné tramvaji jsou nepřiměřené v tramvaji. Ale z tzv. harašení bych nedělal až tak velkou vědu. Každá slečna či paní umí říci: Pane, neharašte! A když to neřekne?
    Vzpomínám si, jak odpověděl známý člověk a uznávaná osobnost na otázku, zda se sluší oslovit ženu na ulici: “V žádném případě se to nesluší. Na druhé straně odhaduji, že u každé desáté můžete uspět. Když jich oslovíte sto, máte jich deset. Tak co?”
    Když se moje žena vrátí z nákupu v Praze, má dobrou náladu, září, chce si povídat, nechce na televizi, vím co se stalo. Oslovil ji muž. Cizí muž. Hezký muž. Určitě hezčí a mladší, než já, neměl hlad, nechtěl vyžehlit košili, nehledal ponožky… .Harašil? Harašil! Uspěl? Neuspěl. Vrátila se mi žena domů? Vrátila. Vrátilo se jí sebevědomí? Vrátilo!
    Tak co?
    Někdy tedy může být harašení i užitečné, ba ozdravující. Samozřejmě, zachová-li přiměřenost, společenskou formu a takt. Ostatně, harašení je výzva, kterou není nutno přijmout, harašení není znásilnění.
    Řekl bych, že harašení vadí spíš těm, na které nikdo neharaší. Ostatně, vzpomínáte, milé a vážené vrstevnice, na doby několikadenních ideologických školení? Na hezkou soudružku soudruh nenarazil, ale harašilo se, až rudé prapory zelenaly.

  7. František napsal(a)

    Honzu (vzácného muže – staral se špinavé talíře apod.) jsem poznal v Provence (ve společném “home domečku”), bohudík “fšude ” jezdím na kole a tak nejsem ošaháván a nejsem nucen někoho ošahávat v MHD, přesto ošahávám rád a jsem rád ošaháván, tak páááááááá F

  8. Camilla napsal(a)

    Pane Františku,
    my máme jiné informace, jen obdiv nad hladkou, vlastnoruční meruňkovicí.
    Žádné podrobnosti z MDH,…ježíši, to mám ještě ze studií. Jasně, že z MHD….ale meruňkovice prý klouzala až do paty.
    Vítáme Vás mezi námi.

  9. Jan Krůta napsal(a)

    Ono to občasné umytí nádobí bylo z vypočítavosti, protože František měl zase svou meruňkovici! Takže jsme vlastně pak koštovali a porovnávali vzorečky! V tom případě uznejte, že nějaký ten špinavý talíř nestojí ani za řeč! Ahoj Františku! S tím harašením jsi to napsal moc pěkně ! 🙂

  10. Peggy napsal(a)

    Tak já zase nevím… Tolik křiku a valstně se ukazuje, že určitá míra harašení nás vlastně oživuje!! No a ta tramvaj? Kyž je to s mírou, ani Schrek nemusí být špatný, kdyby se držel svýho fleku a hezky se usmál, bylo by to docela pěkný. Vždyť Srek byl kráááásnej, já ho milovala, jen si nechci připadat jako perníček, když volal zoufale. Nénéééééééééé néééé, knoflíčky nééééééé!!!!!!! hezký den

Napsat komentář