Sbohem, Ikarie!

 Zlehčovali jsme stín, který se tu a tam zjevoval nad jednadvacetiletým vydáváním hutného měsíčníku pro scifi, fantasy a horor. Už k tomu došlo, je to tady a většina z nás jen vrtí hlavou, zasažená bleskem z čistého nebe. Skončil jediný skutečně literární časopis bez politiky, který se udržel navzdory větrům, dešti, krizi i pokusně likvidačnímu zdražení.

Obsahoval především písmenka, písmenka, písmenka. Tvorbu zahraniční i českou. Krátký pokus vložit jakési barevné strany, aby se podobal komerčnějším a určitě žádanějším titulům, neprošel a rychle se vytratil. Čtenáři hlasitě žádali „svou“ Ikarii. Proto se poslušně a rychle vrátila k původnímu stylu. Takže tu opět vycházela opět písmenka, písmenka, písmenka. Vedle povídek ještě chytré čtení ze světa filmu, recenze knih, historické detaily o hrdinech z legend celé lidské historie, fantastická věda a další.

Šéfredaktor Vlado Ríša neskrýval, že je Ikarie v nakladatelství jednak Popelkou, jednak zjevem poplatným žánru, tedy takřka mimozemským. Ona totiž stále fungovala, měla dost reklam, náklad neklesal, nýbrž se držel nebo dokonce zvyšoval. Zkrátka a dobře si tento časopis velice drze žil navzdory všem poučkám o marketingu.

Ikarii nevadilo ani opomíjení distribuce – na rozdíl od ostatních časopisů MF nebyla k sehnání v trafikách u Kauflandů ani jiných hyper-super, pouze v malých novinových stáncích. Lidé si ji našli, i když na venkově museli hlídat začátek měsíce, aby ji ještě dostali. Od ledna 2010 vzrostl počet předplatitelů a vyrovnal propad prodeje po skoro dvojnásobném zdražení.

Kolikrát jsem už narazila na to, že čemu nerozumíme, toho se bojíme? Ikarie dál sebevědomě žila navzdory okolním lesklým časopisům. Přesto nebo proto byla nyní v listopadu podříznuta a odkopnuta. Pokud máte listopadové číslo Ikarie, pietně jej uschovejte, je poslední.

Avšak i tady platí zvolání „Král je mrtev, ať žije král!“. Vlado Ríša totiž nesedí s rukama v klíně a nemele palečky, jakože má hotovo a nazdar. Jestliže název Ikarie odkazoval na náš slavný fantastický film, potom druhá část jména tohoto klasického díla dostala nyní příležitost ve jméně dalšího života časopisu, pokračování, sourozence nebo snad klonu? Místo Ikarie hledejme od prosince na stáncích XB-1.

Podle obálky je takřka tím samým časopisem, co dřív, a já Vladovi za ten vtipný nápad tleskám. Děkuji i za naději, kterou nám všem, znechuceným velkými písmeny, ještě většími obrázky a bulvárními historkami a vykastrovanými informacemi, nepřetěžující „běžné čtenáře“ dává. Zdá se tedy, že konec dobrý, všechno dobré. Jenže mně se nelíbí, jaké zůstává ticho po pěšině. Jakékoliv přiškrcené alternativní snahy a pokusy by hned byly obhajovány, strážci vyspělosti národa by volali po krvavé odvetě vůči ničitelům naděje a našich kulturně hodnotných zítřků. Ptám se tedy ctěných literátů, kritiků, myslitelů a celé kulturní scény, jestli dál zůstanou natolik snobskými přehlížeči fantastického žánru, že budou přihlížet, mlčet, možná vzdychat – anebo si mnout ručky, že to divné a nepochopitelné je z konečně pryč?

Nesouhlasím s tím, že se má za Ikarií zavřít potichu zem! Zaslouží si pozornost, ocenění, přinejmenším při svém oficiálním zániku. Vždyť provázela celé generace mladých lidí, rozevírala náruč novým autorům, vyhlašovala vlastní literární soutěž, otiskovala nejlepší povídky, spolupracovala se světovými autory…

Jsme opravdu na naší malé kulturní scéně tak omezeni žárlivostí a vzájemným potlapkáváním po ramenou těch „skutečných“ literátů, že nedokážeme dohlédnout významu média, které táhlo k aktivnímu psaní lidi od věku pubertálního až po seniorský? Které se podílelo na sdružování příznivců fantastiky, tedy lidí, co se společně dokážou bavit vedle knížek, filmů a seriálů i nad různými otázkami vědy a techniky.

Ikarie nemusí odpovídat krevní skupině a zájmům většiny národa, byla však součástí její kultury a nezašla na úbytě nezájmu. Byla zrušena ze dne na den, má ji provázet mlčení – a v tom vidím ten největší problém pro všechny, kdo si na rozmanitosti našeho světa zakládají.

Komentáře

  1. Jan Porizek napsal(a)

    Držím Vám palce a fandím ve Vašem snažení, paní Šochová. Velké povzbuzení panu Vlado Ríšovi. Ony velké, barevné časopisecké kastráty jsou v majetkovém držení zahraničních a jistě multikulti nadnárodních společností, výrobců instantní pakultury pro všechny a vlastně pro nikoho. Ti nám zajisté nefandí a nikdy nás podporovat nebudou. Nedejme se, braňme se. Jak? To prozatím nevím. Dnes alespoň tím, že nekupuji nic z toho, kde na mne jukají nasládlé panenky Barbie, zločin a politika na všechny způsoby. Článek není potěšující; potěšující je vědět, že doposud, i přes velkou snahu institucí, nejsme jen stádo stejnobarevných ovcí. Přeji výdrž a posílám energii. JP

  2. Anna Sochova napsal(a)

    Děkuji za podporu. Vlado mi mezitím napsal, že už má první předplatitele XB-1. O Ikarii se diskutuje, je to docela zajímavé, ticho po pěšině určitě nebude. Lidé začínají vrčet, protože MF prý hodlá předplatitelům zasílat náhražky, právě ty vykastrované časopisy.
    Mimochodem, VTM prý už je zlikvidovaná také. Na seznamu časopisů opravdu není. Pamatujete VTM? Na tom jsem vyrostla, nacpala jsem díky němu do sebe spoustu vědomostí, jaké mi škola nezvládla dávat. Bez VTM a kdysi Téčka bych opravdu nenašla tu drzost cpát se do žánru. Netroufla bych si vymýšlet bez povědomí o té či oné problematice za zády. Když vím, co chci použít (třeba tlak vody na zřícení podzemních dutin), tak už je hračka nechat děj zkonzultovat geologem. Nebo parazitní vysílání schovat na určitém úseku rádiové vlny… Právě v posledních měsících obdivuji archívní, přes padesát let stará čísla Vědy a techniky mládeži. I tahla zpráva bolí!

    • jirka napsal(a)

      Děkuji za velmi dobrý článek. Plně podepisuji. Ikarii považuji za jeden z mála časopisů, který odolal obecnému posunu časopisů k infotaimentu. Mezi další světlé výjimky pak patří Sorry, Respekt a pár dalších. Ale jinak se skutečně jedná o prefabrikované produkty bez informační hodnoty a jakékoliv osobitosti.

      Ke komentáři jen upřesnění. VTM je opravdu zrušeno – http://www.mf.cz/produkty/vtm-science/. Info o Ikarii ještě ani nestihli aktualizovat – http://www.mf.cz/produkty/ikarie/.

      Namísto Ikarie mi přišel časopis Lidé a země. Tedy něco, co bych byl ještě teoreticky ochoten akceptovat. Leč za těchto okolností jsem MF požádal o vrácení zbylých peněz za předplatné. Jsem zvědav jak zareagují.

  3. Anna Sochova napsal(a)

    Jirko, podle všeho MF prostě mlčí. Předplatné se prý dá vypovědět, ale nevím, jestli dotyční dostanou vůbec nějaké peníze zpátky.
    Také čtu Respekt, naopak druhé “erko” Reflex stále častěji klouže po povrchu a zaměřuje se na obrázky 🙁 Už i náš zarytý rodinný fanda přestal doufat a předplatné RX neobnovíme.
    Probírám se i odbornými časopisy, ale někde jsou to hlavně těžké, filozoficky se tvářící kecy 🙁 Sakra, co číst?! (Já vím, XB-1, ale ta je jen jedním z potřebných pramenů.)

Napsat komentář