Ptákovina?

Jakousi shodou okolností jsem se octl na schůzce lidí, kteří se označují jako lidé stříbrného věku. Tedy ptáci šediváci. Ta schůzka se odehrávala na jednom z ministerstev. Pracovní mejdan s názvem Expertům neodzvonilo organizovalo Sdružení Czech Top 100.
Stříbrňáci kolem stolu byli hlavy občas známé podle obličeje, ale větší část mediálně neprofláknutých. Nicméně všechno opravdové Hlavy (lékařství, jaderná energetika, strojírenství, zemědělství, průmysl různých specifik, kultura atd. A protože jsem před časem několik let vymýšlel, administroval a organizoval portál www.brejle.net pro lidi, kteří před svými funkcemi už většinou uvádějí slovo emeritní (bývalý, vysloužilý, zasloužilý, ve výslužbě), shromáždění lidí okolo stolu mě zaujalo.

Všichni vypadali nabití energií a nikdo z nich nepomýšlel na krmení holubů v parku.
Uvědomoval jsem si, co za obrovský potenciál tahle skupina nabízí.
A asi ne náhodou se v úvodním referátu uvádělo, že Národní fondy expertů fungují dávno v jednadvaceti zemích světa.

Zatímco většina webů pro starší a pokročilé se stará o lidi ve věku uvadání, mírnění bolestí všeho druhu, zahánění do rezervace seniorů a tichého kouřma nedalekého krematoria, tihle všichni, my všichni, máme sto chutí poprat o svůj život, nestydět se za  věk, prosazovat svůj vyhraněný názor a bojovat ve společnosti o svůj plnohodnotný občanský životní prostor plný snů, chuti pracovat a nabízet k využití své znovuobjevované schopnosti.

Zatímco stávající weby pro lidi pokročilejšího věku nabízejí pomoc ve stáří, my nabízíme diář nabitý budoucností! Nabízíme chuť aspoň trochu přetočit na ojetině  tachometr.

Psychiatr – profesor Vladimír Vondráček při jakési oslavě svého bohatého třiaosmdesátiletého života prý jednou začínal svůj projev slovy: “Stáří má mnoho výhod…” Pak se odmlčel a po chvíli pokračoval. “Momentálně si na žádnou sice nemohu vzpoměnout, ale…”

Samozřejmě, že stáří je pěkná bestie. Ale oni bělohříví kolem stolu byli ještě ve formě. A měli chuť pracovat. A zcela jistě ne jen proto, aby si přivydělávali k penzi.

Nebylo by dobře jejich potenciál využít?

Nenechte je z nudy psát nudné knihy vzpomínek! Navalte na ně práci. Ať se Nárpodní fond českých expertů nepromění v usínající senát.

Vzpomínaného stříbrňáka profesora Vondráčka se tehdy ptali a on odpovídal:
Jak sportuji? Já příliš nesportuji. Mým jediným sportem jsou takové smutné procházky. Proč smutné? Protože se jdu vždy projít na pohřeb některého ze svých přátel, kteří pravidelně sportovali, nebo je jedu navštívit do nemocnice, kde leží s nohou v sádře.
Nebo:
Veselý večer je prospěšnější než tuba léků na uklidnění.
Nebo:
Zkoušel jsem lék na nejlevnějším pokusném zvířeti, totiž na sobě.
Nebo:
Lázně? Nejsem natolik zdráv, abych mohl absolvovat celý lázeňský režim.

Nekoukejme na seniory jen jako na rezignované adepty krematoria!

Mají víc času než dřív a chce se jim pracovat… A pak, že nejsou lidi!

Co myslíte? Je Národní fond expertů jen ptákovina? Nebo by se experti ve výslužbě dali smysluplně využít?

Napsat komentář