Noc na zaoceánském parníku

Člověk by předpokládal, že katastrofický film Titanic musel lidem nahnat strach. Jenže slavný oscarový trhák z konce 90. let naopak nahnal zaoceánským parníkům klienty na paluby. Na loď nastoupila i dáma, která se v luxusním apartmá nechala malovat nahá s rodinným šperkem na krku jako Kate Winsletová v roli Rose.  

Cestující, kteří se procházejí na poslední jedenácté palubě, pozorují z nadhledu historické stavby prastarého přístavního města Savony. Snad pouze pahorek s pevností nad starým centrem ční výš než lodní komín. V každém případě je to zvláštní pocit vidět modrý vodní tobogán s bazénem vysoko na úrovni cymbuří šest set let staré renezanční přístavní věže.

Wow efekt
Američani tomu říkají „wow efekt“. Spatříte něco tak mimořádného, že před tím v němém úžasu upadnete na pozadí. Mě takto totálně uchvátila dvě místa na světě, protože byla ještě krásnější a větší, než jsem si v nejodvážnějších snech představovala – Grand Canyon a Řím. A tahle loď je zvenku něco podobného.

Ačkoliv víte, že zaoceánský parník určitě nebude žádný drobeček, když před ním stojíte, je tak obrovský, že tomu prostě nemůžete uvěřit. Loď je 292 metrů dlouhá, 32 metrů široká, má jedenáct palub pro pasažéry a jede rychlostí 22 uzlů (cca 40 km/h).

Uvnitř už ale máte spíše pocit zvláštního panoptika. V dobrém i špatném. Na lodi je všechno, nač si vzpomenete. Pokud si něco připlatíte, abyste nemuseli spát v nejlevnějších vnitřních kajutách bez oken, většina pokojů je s balkónem. Je opravdu nádherné probouzet se v prosluněných kajutách, kde můžete přímo z postele pozorovat západ slunce nad mořem.

Do 1057 kajut se vejde tři tisíce pasažérů, o které se stará tisíc členů posádky. Pokoje jsou s koupelnou, žádné stísněné krcálky. Pokud nezvolíte nejlevnější variantu vnitřních kajut na nejnižších palubách, budeme mít prosluněný pokojík, většinou i s balkónem.

Pro čtyři tisíce lidí se před každou týdenní plavbou naloží 112 tun potravin, z toho 3 tuny tvoří italské těstoviny a 200 kg mozzarella. Čerstvé ryby, ovoce a zelenina se dokupují zvlášť v přístavech, kde lodě přes den kotví.

Odplouváme
V pět hodin večer zahouká lodní siréna a parník se čtyřimi tisíci lidmi na palubě se vydává na týdenní cestu kolem Středozemního moře. Jedinečný zážitek z okružní plavby na obrovské lodi, který si dlouhá léta mohli dopřát jen nejmovitější boháči, se v posledních letech stal oblíbenou a hlavně dostupnou dovolenou i pro lidi se standardními příjmy.

Motorový člun lodivoda, doprovázející parníky z přístavu na širé moře, vypadá proti plovoucímu „paneláku“ jako malá rybka. Mohutné lodní šrouby, které začínají zabírat, když se Costa Mediterranea dává do pohybu, vytvářejí ještě sto metrů za zádí divoké vodní víry. Pasažéři se s úžasem vyklánějí nad moře a pozorují zpěněné vlny na rozbouřené hladině.

Symbol Savony, přístavní hodinová věž La Toretta, se pomalu vzdaluje. Mizí i výstavní městská radiála Via Pietro Paleocapa se svými secesními arkádami. Loď míjí přístavní doky, nákladní terminály a Ligurským mořem míří na noční plavbu kolem Korsiky a Sardinie k Římu.

Sport, zábava a relaxace
Na lodi nechybí vybavené fitcentrum, běžecká a bruslařská dráha na nejvyšší palubě, sítí chráněné hřiště na košíkovou či volejbal. Koupání si užijete hned ve čtyřech bazénech a vířivkách, vyzdobených sochami s antickými výjevy. Od komína vede též výše zmíněný tobogán. Je tu internetová knihovna a nákupní centrum, kadeřnický salón, sauny, masážní centrum i ordinace lodního lékaře. Vedle divadelního amfiteátru, který se v útrobách lodi prostírá hned přesy tři paluby, je kinosál. Protančit noc můžete v neony prozářené diskotéce v hlubokých útrobách lodi. Na vyšších palubách se hraje hlavně jazz. Zajímavé však je, že tři tisícovky hostů se po palubách rozptýlí tak, že se nikde netvoří žádné návaly či fronty. Večer můžete být venku při romantické procházce dokonce i sami a dopřát si tajnou koupel „na Adama“.

Panoptikum šílených dekorací
Ačkoliv však prospekty mluví o „ohromující italské eleganci s rafinovanými detaily“, je šokuje loď spíš tím, jak je prvoplánově přezdobená. Bombastické výzdoby si všimnete hned ve vysokém vstupním átriu, které se klene nad recepcí přes deset pater až k horní palubě pod prosvítající oblohu.

Tady jezdí průhledné výtahy architektonicky nádhernou lodní šachtou. Jenže dekorace jsou každý pes, jiná ves… Nad tanečníky v karnevalových maskách se lepí k antickým sloupům barevné skleněné medúzy. Atriu pak ve výšce posledních pater lodi dominují kovové sochy jakýchsi cvičenců bez chodidel, přilepených ke zdi. Tapety s renesančními motivy konstrastují moderním dřevěným lustrům, vylepšeným pouťovými cingrlátky. Pod mramorovými sloupy kasína jsou luxusní stoly na ruletu, za nimiž se vinou točitá schodiště z barevných kamenů. Zábradlí jsou vykrášlená replikami amfór, z nichž vycházejí ohnivé lampičky v podobě svítících trpasličích čepic. Dekorace je tak splácaná a nesladěná, až je to vlastně svým způsobem úžasné.

To všechno však lodi odpustíte, kdy večer usínáte v tiché, příjemně zařízené kajutě, do pokoje se odráží z mořské hladiny světlo úplňku a parník se jen maličko chvěje, jak pracují lodní motory. Kolos je tak těžký, že vlny na moři vůbec necítíte. Mořská nemoc opravdu nehrozí.

Důležité informace:
Lodě se celý rok pohybují na pravidelných okružních plavbách podle ročních období. Od jara do podzimu převládají cesty po Středomoří, od dubna do listopadu se jezdí za sluncem do Turecka, Řecka, Egypta, Na Kanárské ostrovy i do Karibiku. Během krátkého severského léta jsou oblíbené i výlety po Baltu k norským fjordům, na Island či Špicberky.

V noci loď pluje, přes den mohou pasažéři trávit výlety na pobřeží a obdivovat kulturní památky či přírodu navštívených destinací.

Komentáře

  1. Jan Porizek napsal(a)

    Hezký popis možností. Přízemní otázka, paní Emingerová: kolik že Euro je třeba k zaplacení lodního lístku pro týdení plavbu jedné osoby onou krásnou lodí? Desátého beru důchod, že by…?
    VP

  2. Jan Krůta napsal(a)

    Pane Pořízku, asi bychom měli plakat na úplně jiné adrese! Podle Vašich básní vím, že umíte krásně snít! Takže žádný problém 🙂 Nasedáme a jedem! 🙂 Pokud ale budete chtít, určitě si ceny na internetu lehce najdete 🙂

  3. Jan Porizek napsal(a)

    Nepláču, Honzo. Jen tak mírně ironicky a jistě zbytečně se pošklebuji. Sobě. Bohatství uložené ve snění není směnitelné ani za jeden jediný rohlík, a dnes již ani za políbení ženou. (smajlíky neumím vkládat).

    • Lex napsal(a)

      Kolik že polívky dostali “tři veteráni” za ty své medaile? A kolik že prachů si zpěvák koupil za “štěstí”?
      Neměnil bych, ani medaile za polívku, ani štěstí za prachy. Ale červíček pokušení hlodá a hlodá.
      Naštěstí, je to jen červíček parazit, který žije a parazituje jen pokud žije jeho “živitel”. Protože pokud by svého živitele udolal k smrti, umřel by s ním. Takže ho jenom vyčerpává, odčerpává mu energii, která by jinak byla uplatněna jinak (těžko říct, zda pro účel libý či nelibý). A tak si žijeme. Bez báječných rekreací na bílých lodích. Ty, a jejich napjaté plachty, máme v sobě. Je to hodně nebo málo?

    • Emma napsal(a)

      Zdravím Jane Pořízku 🙂
      Smajlík:
      smějící se dvojtečka: pomlčka krátká- závorka)
      véélká legrace dvojtečka: pomlčka- velké D
      smutný dvojtečka: pomlčka- závorka(
      Při psaní se Vám objeví složený a po odeslání v příspěvku bude obrázek! 🙂
      Jen si dejte pozor, aby byl sm oddělen od ostatního textu mezerou. Áá ještě je jeden šikovný: smajlík uličnický středník; pomlčka- závorka).
      Určitě se mezi Brejlouny najde někdo, kdo nám -téměř samoukům – poradí víc.
      Krásný den!
      Em

  4. Jan Porizek napsal(a)

    Projevil jste se, Lexi, jako potencionální poeta. Neboť položením otázky v rovině metafory počíná se báseň. Je to hodně, nebo málo? Dostačující! JP

    • Lex napsal(a)

      Pane Pořízku,
      poeta nejsem, jsem původním vzděláním strojař, pak právník. Prostě suchar. Od železa přesnost na setiny, od trestní právničiny přesnost na slovíčko. Takže, když někdy něco namatlám, není to poezie, jen takové rýmované skládačky slov, pokud možno s pointou..
      Třeba:

      Nežárlím.
      na stříbro zrcadla, před nimž se svlékáš, když se stmívá.
      Nežárlím,
      na lampu z ulice, která se do tvé ložnice oknem dívá.
      Nežárlím,
      na tvoje myšlenky před spaním, smyslné představy, na tvoje snění.
      Nežárlím,
      na tvoje polštáře, přikrývky, na tričko, co půvabné kontury tvého těla mění.
      Nežárlím,
      na tvojích ramenou a ve tvých vlasech napadlý jiskřivý sníh.
      Nežárlím.
      Ačkoliv rád bych byl při tobě na místě kteréhokoliv z nich.

  5. Jan Porizek napsal(a)

    Poezie není přec o hromadě slov, nahrnutých do básně buldozerem vlastního ega. Obecně platí – čím míň, tím líp. Kousek shora za poezii považuji, a beze studu. Zdravím strojaře na slovíčka, a právníka na setinu milimetru. Je nám třeba obého! Přesnost řezu není na závadu vágnosti slov. A suchaři jsme všichni. Šťávu tomu dodává, jak roky doufám, láska k životu. JP

  6. Jan Porizek napsal(a)

    Děkuji, paní Emmo, za radu. Zapsal jsem si Vaše pokyny na lísteček, leč udála se chybka, a já s poznámkami o způsobu zařazení smajlíků odešel do blízkého mááárketu a luštil následně co je zapsáno chlebíkem, co mlékem a co pistolka červeného.
    I napříště úsměv vyjádřím raději úsměvným slovem. Zdravím. JP

Napsat komentář