Kecy, prdy, beďary

Jako v Jiříkově vidění jsem si připadal před časem, když jsem coby handicapovaný uchazeč o zaměstnání obcházel jednoho zaměstnavatele za druhým, úřady a instituce – a hledal práci.

Z médií se na mě valil přísun informací o tom, jak je výhodné zaměstnávat lidi s postižením, co všechno pro to ten nebo onen udělal, ministři se předháněli v proklamacích, na podporu postižených létaly miliony z fondů, jenom ta pracovní příležitost jaksi stále nešla a nešla. Jakoby ony miliony nedopadly tam, kam měly.

Přišly volby, vyměnili se ministři, a celý kolotoč začal znova. Co včera platilo, dnes už neplatí. Jste na pracáku déle než měsíc? Pak se vám asi pracovat nechce, práce je dost, tvrdil ten, za jehož působnosti se procento nezaměstnaných přehouplo přes desítku.

Přestože zákon ukládá zaměstnavatelům nad pětadvacet zaměstnanců poskytnout práci určitému počtu zdravotně postižených, i když ten, kdo člověka s handicapem přijme, může získat úlevy na daních i refundovanou mzdu, přesto se nabídky nehrnou a člověk si za chvíli připadá jako král Miroslav v Půlnočním království ze známé české pohádky.

Spousta povolaných, málo vyvolených.

Zákon o zaměstnanosti nectí ani některé z městských úřadů. To si raději vezmou nějakou tužku z anonymní chráněné dílny, aby učinili povinnosti zadost a zaměstnali konkrétního člověka.

Když pak starosta potká na ulici svého města žebrajícího Frantu s berlí, kterému před časem odmítl dát práci, přestože mu to zákon ukládá, řekne mu: „Franto, měl bys se sebou už něco dělat. Nejlíp uděláš, když si najdeš práci.“

„Díky za radu, starosto,“ řekne Franta a pomyslí si: „Kecy, prdy, beďary“.

Komentáře

  1. lukrecia napsal(a)

    Vážený pane, buďte vítán v realitě. Zdravotně znevýhodněný občan je na jedné straně vnímán jako osoba, na kterou stát bere ohled – ale nenechte se mýlit, všechny ty úlevy a výhody jsou pouhý tyjátr, aby bylo protestujícím lidem či organizacím čím zacpat pusu. Na druhé straně je skutečnost, že ač znevýhodněný, budete označen za nemakačenka, protože kdybyste se doopravdy snažil… Stát nikdy nepřizná, že na znevýhodněné občany kašle. Pracovní úřady vědí, jak to vypadá s příspěvkly na pracovní místa pro zdravotně postižené. A zaměstnání pomáhá hledat jen pro formu – např. člověku s operovanou páteří a s artrózou v rukou, nabídne úřednice – aniž by se začervenala – sedavé zaměstnání s kompletováním drobných dílků. No, neberte to, když je to lehká práce!Při hledání zaměstnání Vám přeju hodně úspěchů, ale v téhle zemi máte stejnou šanci, že získáte slušnou a normálně placenou práci, jako že se stanete primabalerínou v ND.

  2. Majka napsal(a)

    Karle, nepostižení na tom nejsou z hledáním práce o nic lépe.

Napsat komentář