Když je něco na všechno

 

Když je něco na všechno, není to většinou na nic. Platí to o některých takzvaných univerzálních pracích a čisticích prostředcích, o universálních pneumatikách, o bylinných čajích léčících sto a jeden neduh, o politicích přebíhajících ze strany do strany…  

Na českém trhu jsou však ještě horší věci, než univerzální. Takové, které mi připomínají starou hádanku: Je to velké, je to těžké, je to drahé, nekope do zadku. Co je to? Sovětský stroj na kopání do zadku.

 Nerezové nože rezavějí.  Nerozbitná skla praskají.  Po přípravcích na hubnutí se nehubne. Topoříky netopoří.  Po rychlostních silnicích a dálnicích se často nedá jet rychleji, než po okreskách. Na spořicích účtech nic nenaspoříte, protože vinou daní z nepatrných úroků , inflace a poplatků peněz z účtu trvale ubývá. Bezplatná zdravotní péče není bezplatná.  Ministři obrany se mění na exministry sebeobrany, ministři zdravotnictví na ministry odchodu, ministerstvo vnitra je ministerstvem věcí veřejných… .  Nic zrovna dnešního.  Velká říjnová revoluce taky nebyla v říjnu, ale v listopadu, jarní prázdniny dávno nejsou na jaře. Už Karel Poláček vložil svému hrdinovi do úst větu: Moje žena není žena, moje děti nejsou děti, obchody nejdou… .“

Tak to ne, obchody jdou! A jak! Čím větší šmejd, tím lépe se prodává. Shromáždil jsem si několik testů z nejmenovaného deníku.  U některých mikrovlnných trub (i známých značek) hrozí popálení a požár. Z dvanácti testovaných rychlovarných konvic je skutečně výborná jen jedna, dvě, včetně té nejdražší, dokonce nevyhovují předpisům. Čtvrtina z jedenácti testovaných špekáčků byla na pětku (nevyhovující výrobek), nejdražší byl nejhorší.  Z testovaných  kávovarů neuvařil espreso na jedničku ani jediný. Z jedenácti zubních past, gelů, prášků a vod slibujících vybělení zubů bělí jen pět, tři bělí málo a tři nebělí vůbec. Někdy jde „jen“ o zdraví.  Ve dvou z patnácti českých baget byly listerie, v osmi přemnožené bakterie. Test baget se dělal před rokem, letos už to možná tak špatné není.  Jen v pěti z osmnácti druhů bramborových lupínků byl nižší, v osmi vysoký obsah nebezpečného rakovinotvorného a genotoxického akrylamidu.

V čem je problém?  Skalní a zaslepený zastánce trhu řekne, že to vyřeší trh. Lidi si zkrátka nekvalitní a nebezpečné výrobky nebudou kupovat.  Ale jak laik nevybavený laboratoří a testovacími přístroji pozná, zda to dřevo je pravé ořechové? S výjimkou pravidelných čtenářů onoho deníku a časopisu TEST vydávaného Občanským sdružením spotřebitelů se jen málokdo o nebezpečích a nedokonalostech výrobků všech druhů něco předem dozví.  A než OSP všechno otestuje – jeden lidský život na to nestačí. Radikál a ostřílený advokát by možná podal stovky žalob za obecné ohrožení, klamavou reklamu, podvody (na mnohé výrobce a prodejce by to sedělo všechno najednou). Ale běhejte s bagetou nacpanou listeriemi po soudech! Dokazujte před senátem okresního soudu, že topořík netopoří a bělidlo nebělí. Než se vaše kauza k soudu dostane, bageta ztvrdne, listerie chcípnou, černé zuby vypadají a ani skutečně účinný topořík by vám už nezabral. A těžko se při častém požívání akrylamidových lupínků dožijete soudního rozhodnutí o tom, že vaše děti nejsou geneticky postižené po vás, ale po chipsech.

Pojďme se na to podívat přes BREJLE! Dejme, Brejlovci, hlavy dohromady! Možná společně něco vymyslíme. Ale prosím, optimisticky, jen a jen optimisticky! Ne úplně podle Jana Wericha, který řekl:  „Život je tu od toho, aby ho člověk žil. Ono se s ním stejně nic moc jiného dělat nedá“.

Komentáře

  1. Peggy napsal(a)

    Hezký den pane Fischere,myslím, že tak trochu i tom, byl Vlkův komentář,pod níže uvedeným článkem. Všechno je totiž, bylo jest a bude, především o penězích.
    A bude hůř. Díky všem novým opatřením se bude šetřit, tedy ve všem a na všem. Takže se připravte, já už trénuji:-) ( Nebo víte snad jak z toho ven?)Tentokrát mě to už vážně straší. Klobásy bez masa, kuřata s Polska, vydávané za české, případně bio, prášky na praní, jistě ekologické a blablabla, to není přece nic nového, o všem, víceméně, stejně rozhoduje cena a pokud nepatříte mezi ty, co šetřit nebudou muset,můžete nadále přemýšlet o nějaké optimistické změně. Trh je vlastně obrovská škála možností a za sebe? Ok, někdy to naštve, že za svý peníze čekám něco lepšího, ale pokud to není veliká suma, čas strávený nad tím, že mě někdo obral, mi za tu kalvarii nepříjemností a nastřádané naštvanosti ve mně, vážně nestojí. Tyhle prkotiny mě rozčílí max. na deset minut, můj čas je příliš krátký na to, abych s bagetou lítala po reklamacích, nedej Bůh po soudech. A instituce Obč.s.s. ? Je to podobné!Časopis Test? Myslíte, že i výsledky zde uvedené nejsou vlastěně tak trochu “upravené?”( Jak dávno víme, za vším jsou zase jen peníze.. A proč bych si měla myslet, že právě tady ne?) Znám lepší čtení.
    Těším se na případné návrhy řešení zdejších, jak píšete Brejlovců. Optimistické!
    (Připoměl jste mi mou švagrovou, když se mne ptá- Co je u Vás nového? Ale prosíííím, prosím, jen zprávy optimistické! 🙂 A tak nějak se tím optimismem prodírám,střádám ho, na zprávy pro švagrovou 🙂 ! A je to fakt lepší, než dumat nad tím, co všechno je špatné.
    A pak, myslím, že před dvaceti lety se nám ani nesnilo o tom, co si dnes koupit můžeme. Osobně je mi sympatičtější šizení na kvalitě žvance, než na kvalitě života kolem.Hezký den.

  2. Jan Krůta napsal(a)

    Peggy, domluvili jsme se s šéfredaktorkou Idou Rozovou dTest (potkávali jsme se v redakci Mladého světa), že dáme kafe a domluvíme se na případné spolupráci. Ida nám určitě vysvětlí, jak se dá odolávat finančním tlakům ve snaze po objektivitě testů. Já se na ni těším a doufám, že její bezprostřední reakce na testy uvítáte taky!

  3. Camilla napsal(a)

    Peggy, pobavila jste mě s Vaší švagrovou,…..”pštros v rodině?”
    Já si někdy myslím, že hodně lidí nakupuje, hlavně jídlo, na kvantitu a kvalita je moc nezajímá. Pod heslem, aby ušetřili, kupují na kila špekáčky bez masa, všelijaké čínské polévky plné éček, atd. Mám pocit, že ve finále nula s nulou pojde. Já sleduji co kupuji, snažím se o čerstvé potraviny s jistým původem.
    Spotřební zboží nekupuji každý den, tam je čas na získání informace.
    Musím říct, že jsem několikrát zaslechla paní Idu Rozovou a její komentáře mi byly sympatické a smysluplné.
    Moje holky si ze mne dělají legraci, po té, co jsme společně kupovaly vánočního kapra. V mých očích musí kapr trochu vypadat, neměl by být žádný chcípáček. Měl by být urostlý, šupináč a měl by sebou pořádně mrskat.
    Když se mi podařilo vybrat správný kousek, tak jsem ho nechala picnout a ten rybář se na mě podíval a pravil, “madam, já myslel, že ho máte na chov!”

  4. wbgarden napsal(a)

    Asi tak drahá Peggy, dobrý a taky či či. Dám sonet.

    HRÁČ

    Dřevěný strop a bílé stěny
    za oknem jaro hořký květ
    na lůžku holka obraz němý
    z ručníků nápis
    H o t e l S v ě t

    říká že vše je k pronajmutí
    že stačí utrácet a žít
    je výprodej a drobné nutí
    rozměnit všechno všude být

    K podzimku i na úvěr ti dají
    za dětství dvacku za stesk padesát
    a v nekrologu neutají
    že holkám všem už dal jsi mat

    teď poslední ti tlačí na víčka
    v ruce má účet milá kmotřička..

    http://kaifolog.ru/uploads/posts/2009-10/1254366342_023.jpg

  5. Jan Krůta napsal(a)

    wb, proč takovouhle pěknou bádničku nepošlete přes mail do Literárního dokořán?

  6. Peggy napsal(a)

    A doprčic!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Tak tohle jsem nečekala!
    No budu, jak kdysi krásně Jazzík řek, budu “moderovat” Chichi…

    Jazzíku, to jsem vážně zvědavá, paní Idu neznám, možná se občas mihne na obrazovce na 24.,pokud je to ona, vypadá věrohodně.. Ale kdo z nás ne?? 🙂
    Ale když to říká Jazzík, bude to dobrý, tomu věřím.:-)

    Camilico, jsem ráda, že jste tu skrytou filosofii postřehla.:-) Jste bystrá, o tom žádná. Ale já se tím pádem od ní také něčemu naučila. Tenhle termín nepoužívám,ale denně všechny špatné zprávy a strašáky mého muže odstřihuji podobně.( V duchu mi frčí hlavou… hmhmmmm ,povídej,povídej a prosíííím, čekám na to pozitivní! ( Většinou marně,ale o to víc to cením,když se mý přání vyplní! :-)) Jojo, pořád se učím od lidí kolem sebe. 🙂
    Co se týká Vašeho postoje k výběru kvality, já na to dlabu. Beru to, nač dostanu neodolatelnou chuť, nezkoumám dobu trvanlivosti, nehledám žádný značky,když je to drahý, dlabu na to taky. Doma se nesvěřím a když, tak skutečnou cenu sama SLEVNÍM, 🙂 ( nejčastěj to dělám s nákupy v drogeri , hadrech a vůbec, s věcmi osobní potřeby všeobecně, byť je to za mý, vím proč tak činím.. :-)) Jinak přes potraviny jsem barbar, kupuji bůčky, kotlety a všechny ty nezdravý dobroty, nehledám země původu a jiný hňupoviny a mám radost, že všechno zpracuji tak, že to všem chutná. ( A kupodivu, nikdo salmonu ještě nedostal a na stolici chodíme v normě, žádný skandál se v těch místech, na základě mých nakoupených potravin, zatím ani tam nekonal.
    A co se kapra týče, ten pán měl Camillko, pro mne blízký smysl pro humor. To jsou okamžiky, kdy jsem schopná se zamilovat i do rybama páchnoucího prodavače kaprů! A když následuje ještě další vzájemný dialog na stejný vlně, je to promě větší radost, než ten nejkrásnější kapr v síťce. ( Bože, má někdo vlastně ještě SÍŤOVKU doma? ) No najednou se mi vybavilo zase mládí, raděj končím, jest to příznak blížící se senility.Dík Camilo, pobavila jtse mě moc mile. Hezký den
    A to nejlepší nakonec?
    Ahoj Wb,( chichi), no přímo parádní !! Báseň je moc pěkná, a tak se ptám, kde je ten nafoukanej kluk, co se tu zprvu tak nějak z výšky, do “ubohý “Peggyny pustil?
    Nene, vážně, je škoda, že takový pěkný věci nejsou tam,kde by zasloužily.Pravdu má Jazzík! Moc hezká, líbí se mi, je mladá, není v ní patos, kterej fakt v básních já osobně nikdy nemusím..
    A zase připomenu.Když jsem poprvý napsala, že by tu mohlo být s Wb živěji, teď se to potvrzuje. Osobně díííík, snad mi dáte někdy za pravdu, že tu nejsme jen ten sockom.. 🙂 Náááhodou,s básněmi a chytrými lidmi je žít krásné. A fotka ? Neskutečná!! hahaha,snad se budu časem muset i Wb omluvit.. ale neva, to mi potíž nedělá.Jsem moc ráda, že jste ten trest smrti sám sobě neučinil!!! Mějte hezký den všichni!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

  7. wbgarden napsal(a)

    Drahá Peggy žádné omlouvání, prosím, ale taky žádnej nafoukanej, ale jen kluk pořádně už odřenej, furt ešče mladý i když neskutečně dlouho již…
    Takžre pro ty služebně mladčejší snad toto…

    PROMIŇ…

    Potkal jsem tě v pavilonu
    šelem
    bezbrannou
    jen tak ve svatebním
    nahá
    kráčela jsi podél klecí
    a lichotila
    lvům

    Teple mžilo
    na paloucích rozkvétala
    paví péra
    jednorožci zpívali
    a pámbů vtělený
    do gorilího samce
    týral
    sedmikrásu

    – Máš mě ráda
    nemáš mě ráda
    máš mě ráda…..-

    Na konci zahrady sen
    přetrhl se
    a za volantem taxíku
    co odvážel nás z ráje
    domů
    seděla smrt
    a vlídně
    žertovala …

    http://ru.warnet.ws/img4/171/foto/13.jpg

  8. Peggy napsal(a)

    Ahoj Wb 🙂 Hezké, moc hezké a milé.

    Drsnej Jack.
    Drsnej Jack se zhůry dívá,
    ve větvích jak Tarzan kývá.
    Co se to tam sakryš děje?
    Zase sockom! Už se směje.
    Slezá hbitě z pevných stromů
    a už valí rychle domů.
    Na Guggle, tam najdeš všecko!
    Raduje se jako děcko!
    Brejle starců? Co to je?
    Do kláves už bubnuje.
    Rozpráším ty fňukálky,
    fňukaj pořád, od války!
    Rozlítly se v Brejlích dveře,
    drsnej Jack už do nich řeže.
    Sockom se ho skoro lek,
    (kdo by tohle do něj řek?!) :-)!
    A tak se nějak Jacka ptali,
    jak si žije a řeč dali.
    Jack se tiše usmíval,
    tohle možná nečekal.
    Ti staříci nejsou špatní,
    jen jsou vážně houby platní.
    (Krize je už roky taky,
    a důchodců bude mraky.)
    Nebylo to až tak špatný
    a když řekli, Jacku zklapni,
    řek že každej mluvit může
    a že není líná kůže.
    Přidal báseň, prní, milou,
    o tom jak lze řezat pilou.
    Stromy jsou prý jeho radost,
    a to bylo Brejlím zadost.
    Jack je srdcař s křehkou duší
    a ty básně mu fakt sluší.
    Vítají ho staré missky,
    nabízejí mlsy, whisky.
    Zpívej dál náš Wbgardene,
    každá krize něco bere!
    Piš a zpívej moura svoje,
    o sobě a o tom co je.
    Co je pořád vlastně fajn,
    o tom co snad všichni maj.
    Je nám občas trochu smutno,
    kamošů je občas nutno.
    Zpívej prosím každý den.
    ať žije náš Wbgarden!
    chichi… Hezký den

Napsat komentář