Je to dobrý, ještě mává

Dneska jsem jako každé ráno šel kousek cesty s naším Matýskem. On do školy, já na nádraží. Máme ten kousek cesty společný a on pak jde s kamarády dál. Když už byl asi 100 metrů ode mě, otočil se a zamával mi.

Měl jsem z toho docela radost a napadlo mě, kdy přijde ta doba, kdy si začne myslet, že jeho fotr je největší pako na světě a nešel by s ním ani náhodou, natož aby se otočil a mával. Kdy výlety do přírody a ježdění na chatu, kam se těší vždycky už od středy pro něj začnou být nudou.

Vzpomněl jsem si sám na sebe a na dobu, kdy jsem se učil prodavačem. N a praxi jsem byl v jedné samoobsluze, kde nás pan vedoucí dost dusil. Je fakt, že jsem mu to nezůstával nic dlužný a svým hárem jsem ho denně přiváděl k šílenství. Po několika letech jsem právě po tomhle pánovi prodejnu přebíral a sám jsem se stal vedoucím samoobsluhy. Zjistil jsem, že měl ve všem pravdu a že jeho věčné kontrolování zboží a personálu je opravdu nutnost. Byl to holt starý praktik, který tuhle práci dělal celý život a věděl, kolik starostí a času navíc obnáší. Začal jsem pochopitelně dělat to samé a je fakt, že jsem v tu chvíli určitě nebyl mezi oblíbenci já, ale když má člověk na hrbu zboží za milión, tak jde holt kamarádšoft stranou.

Ono je to asi věkem. S přibývajícími roky asi každý vidí všechno jinak a rodiče se vrátí do normálu, jsou hodní a rozumní a na tu chatu byste s nimi moc rádi jeli, jenže buď nemají čas, jako je to u nás, nebo to prostě už nestihnou, jako je to v případě mé manželky.

Doufám, že u nás doma tenhle pubertální věk dětí proběhne v pohodě.
Zatím je to dobrý, ještě mává.

Foto: Freedigitalphoto, Daniel St.Pierre

Komentáře

  1. Peggy napsal(a)

    Ahoj Ondro, myslím, že zrovna vy, se nemáte čeho bát. Patříte k těm rytířům, které budou jejich děti obdivovat až do svého zralého věku. Byť Matýsek mávat nebude, vždycky mu budete chybět, i když na to zrovna moc myslet nemusí a bude spěchat za kamarády, nebo za první holkou.
    Napsal jste to zase krásně! Jak to děláte, bulela jsem jak krokodýl!
    Ondro, myslím, že tady je právě prvopočátek všech válek- dospělí, versus mladí, či naopak. Víte, já měla dětství jak na vojně. Nikoho ani ve snu nenapadlo, že bych mohla mít svý myšlenky, svý názory, vydal se zkrátka povel a jelo se. Pokud bylo nějaký okecávání, přiletěla nějaká a bylo vymalováno. Žádná debata, zkrátka, živíme tě, budeš podle našeho!A pořád bylo všechno špatně!! (doprčic, nějak mi ta výchova nekončí :-))! Nějak to ve vás pak zůstane zaseknutý. Pak začne ta vnitřní revolta.. někdy vymizí, někdy se promění i v takové nějaké zmrzačení uvnitř, nedůvěře k jiným, k sobě. Vím o čem mluvím.
    Myslím, že pokud dospělí respektují mládé a občas si i připustí, že mladí mají v mnoha věcech i pravdu,je vše ok. Ti malí velcí dospělí jsou totiž dávno osobnosti a pokud je nemrzačíme našimi neomylnými postoji, respektují i oni nás a pak mávaj v každým věku. Co víc, rádi se i přitulí, nechají si i ti rychle vyrostlí chlapi :-), pocuchat hnízdo na hlavě s úsměvem a rádi.
    Všechno je o respektu k osobnosti, malých, nebo velkých. Každý vyroste většinou v to, co slyší kolem sebe. Když slyší chválu a povzbuzení, roste tím.Když už děti vidí, že nejsou bokem mimo zájmy svých rodičů, že hrají v jejich životě důležitou roli, zase rostou. Tady se získává důvěra na celej život. Nejen k rodičům.
    A je báječné, že je dnes tolik chlapů, jako jste vy. Dřív tahle doba byla asi víc o něčem jiném.(ted si uvědomuju, kolik v nás zabíjela.. a čeho všeho..)
    Ondro, na pustý ostrov si kromě tý kytary vezměte také papír a tužku! Píšete totiž opravdu moc pěkně. (asi geny, ne? 🙂 ) V malým psaní dokážete jednoduchými prostředky povědět víc, než obletovanej Viewegh vypotí na deset stranách, ktetrý má naplánovaný napsat.. ( nepochopím plánovaný psaní! No výsledek je tomu adekvátní, alespoň pro mne..)
    Ondro dík, ale příště nějakou příhodu o Matýskovi, kdy nebudu bulit! Moc bych ji už tyhle dny uvítala. 🙂 Krásný dny u vody Ondro.
    PS. Tady jsou i prvopočátky dnešního, nekonečně nevděčnýho, nevychovanýho
    mládí!!O kterým se tolik diskutuje!! Stačí se podívat kolem. Nemusím být zrovna rodičem, abych se neměla chovat k mladým pěkně.Oni jen oplácí to, co vidí.
    Víte, mám pocit, že i tyhle nový státní maturity mají jistou souvislost, byť se jedná na první pohled o něco jiného. Maturity na úrovni jo. Ale kde je respekt k osobnosti, kreativitě ? Všechno podle jednoho mustru, jako kdysi. Chybí už jen ty pionýrský šátky v ten den. A povinně,!!! Osobně si myslím, že pokud nedokáží profesoři vyprodukovat maturitu kvalitní a na míru škole, na který děti čtyři roky něco měli naučit, ať jdou do háje! A to povídání o tom, jestli jedno dítě umí a má dvojku, druhý nic a má jedničku? Panebože! Vźdyť ten život si je srovná, je to hlavně jeho problém a žádná známka na tom nic nezmění. Celý tyhle maturity jsou výpovědí i o něčem naprosto jiném! A nakonec, proč si vážně tyhle maturity neudělali i učitelé? Ono by se asi mnohé ukázalo. Osobně bych udělala státní mauritu pro učitele každý září, na začátku roku!! to byl sjezd!! A o tom to je, když si nebudeme před mladými hrát na něco, co vlastně nejsme, budou si nás vážit víc, a budou možná mávat i profesorům, až budou ze školy odcházet Kamkoliv! Na číšníka, nebo na ty nej university ve světě. Celý ten cirkus je fůra vyhozených peněz, stejně to za pár let vyšumí, svět jde jinou cestou a děcka budou mít místo pěkných vzpomínek, které zanechaly matury v každém v nás, jen vzpomínky na buzeraci, stres a několika násobné opakovaní.. Šmankoste, vždyť v každé zkoušce hraje svou úlohu i povaha, nekdo je trémista, jinej jistej. .Aááále…venku bude ještě fajn, tak raděj hezkej den

  2. Emma napsal(a)

    Ondro, moc parádní!! To jsou slova, která mě vždycky dostanou.
    Jak píšete….”ono je to asi věkem”…naprostý souhlas. U nás jsme teď v situaci, kdy si také říkáme: Je to dobrý, ještě mává!”, ale mává nám maminka. Kruh se pomalinku uzavírá.
    Krásnou neděli 🙂
    Em

  3. Eva napsal(a)

    Dneska jsem se ujistila, že mé děti mi zase mávají. A ještě přibyla mávající vnučka. 🙂

Napsat komentář