Jak jsem přežila rajčata

Bydlím na vesnici a zásluhou mých pracovitých a skromných předků jsem se stala vlastníkem nějakých polností. Můj bývalý manžel byl stále posedlý tím, že zbohatneme.

Nestačilo mu, že jsme postavili dům, samozřejmě ne jeho zásluhou, ale za velkého finančního a osobního přispění mých rodičů, co byli pracovití a nevedli jen debaty o tom, co se bude dělat, ale udělali to. Nás, mě a mých synů, se tato jeho posedlost týkala tak,  že po jeho příchodu z hostinského zařízení, zvýšeném egu počty panáky a piva mně a mým synům sděloval za rozbíjení nábytku a nadávek, že jsme  jediná brzda v jeho rozletu.

Jednou přišel s geniálním plánem, že budeme pěstovat zeleninu ve velkém. Od února byla všechna okna v domě plná kelímků s malými rostlinkami a po příchodu jara vysázená na pole. Dokud nevyrostla a nezačala se zaplevelovat, tak jej to pořád ještě bavilo, ale jakmile se muselo denně zalévat, obden plít, odešel na „obchůzku“ a vracel se jen občas, podívat se, jak mu to vše roste a prospívá. Potom se vyjelo do trhu, kde on prodával zeleninu a já své kytičky. Vždy bylo stejně zle, protože já měla kytky prodány za hodinu a on do oběda nabízel poslední květák skoro zadarmo.

Nesnášela jsem to. Ale když poněkolikáté byl takto ponížen, rozhodl se, že zelenina je blbost! Oddechla jsem si. Moje kamarádka byla vedoucí kuchyně a nějak prohlásila, že by potřebovala dodavatele na rajská jablíčka. Bývalý opět ožil! Pole se zkultivovalo, odplevelilo a zasadila se rajčata. Bylo tam 270 keříků. Smlouva zněla na bednu rajských na den.

Opět v momentě, kdy se mělo kolem toho lítat pravidelně,  přestalo to bývalého bavit a vyrazil na svou oblíbenou „obchůzku“. Jezdila jsem trabantem combi, v něm čtyři barely s vodou a takto jsem rajčata denně zalévala, aby  neuschla. Kousek byla řeka a mě napadlo něco o spojených nádobách. Hadice jsme měli, ale jak donutit tu vodu, aby tekla?

Když jsem jako svobodná holka tátovi vysávala benzín z nádrže jeho auta do svého, stačilo dát hadičku a vysát vzduch a ono to teklo. Tak jsem se do toho dala. Ponořila jsem hadici do řeky a natáhla na pole, až byl konec níž než hladina vody a jala se sát vzduch… málem jsem omdlela vyčerpáním. Potom jsem si vzpomněla, jak naša stařa do pumpy nalívala vodu a potom teprve začala pumpovat a tekla. Tak jsem do konce hadice u řeky  lila vodu a synové na poli kontrolovali, kdy poteče a v ten moment jsem ji ponořila  do vody a na druhý pokus se zadařilo a ona tekla ! A tak jsme jen posunovali hadici po poli a zalívali pořád. Než se našel nějaký debil, co vykopl ten druhý konec z řeky. Ale už jsme měli se syny nacvičeno!

Rajčátka začala zrát, a protože bylo ten rok neuvěřitelné sucho, ani lebeda tolik nerostla. Sklidila jsem první dvě bedny a odvezla do kuchyně. Kamarádka mi řekla, že přišel nový majitel vývařovny, a že se smlouvy ruší. Myslela jsem, že omdlím. Co s tím budu dělat?  Ten rok bylo rajčat všude dost, takže o nějakém prodávaní nebylo ani pomyšlení. Bývalý  to opět  vyřešil. Naděláš kečupy a leča. Prvních 5 beden jsem zpracovala, ale dál už jsem neměla sílu a tajně to sypala slepicím. Byl zrovna na „obchůzce“, takže si toho nevšiml. Ale ouha! Vrátil se brzy! Uviděl ve výběhu zbytky rajčat, protože ani slepice a prase to už nechtělo žrát! Bylo zle.

Přednáška na téma,  jak se tu mrhá s jídlem a podobně mě neminula. V noci jsem přemýšlela, co s tou nadílkou, protože zpracovat už je to nemožné, a pokud něco nevymyslím, tak mě umlátí. Nad ránem jsem na to přišla! Bývalý měl víc než kladný vztah k alkoholu a jediné na co bude slyšet je vypálit to! A tak jsem vykulila bečky na kvas a jala se to nadělení dávat do beček, do každé jsem dala tajně dvě kila cukru, abych podpořila kvasný proces a modlila se, aby to vyšlo. Když to viděl, zase začal tu svou, ale já s úsměvem, že kečupů už je dost a ať z toho také něco má, že vypálíme z rajčat. Podíval se na mě jako na debila: “Z rajčat?“ „ A z čeho se asi  tak pálí rakije?“napadla mě šílená myšlenka. Moc dobře jsem věděla, že Rakije je souhrnný název pro tradiční ovocné pálenky na Balkánském poloostrově… „Aha, vlastně, z rajčat!“přikyvoval. Uff, neumlátí mě a mám na měsíc pokoj.

Nastal čas, kdy se v místní palírně dávaly přihlášky na pálení… Byla ve mně malá dušička. Tohle mi už asi nikdo nesežere… Přišla jsem jako suverénka nahlásila 600 litrů kvasu a když se ptal z čeho je, řekla jsem s bohorovným klidem, že z rajčat! Všichni okolo postávající na mě vytřeštili oči. „Ženská, jste se zbláznila! Z rajčat?“  “Jo, z rajčat! A z čeho si asi myslíte, že je rakije?“ “No jóóó , vlastně z rajčat!“ najednou to všichni věděli! 🙂  Odešla jsem jako hvězda!  Jen můj bratranec, co šéfoval té palírně a znal poměry u nás doma, vyběhl za mnou a povídá: „ Jak myslíš, že ti to dlouho vydrží, takhle všechny blbnout, co když to nepoteče , tak tě ten debil umlátí!“   “Petře, jestli mě má ten nahoře rád, tak to poteče…“

Zase jsem vydechla na nějaký týden. Nastal den „D“. Bývalý si vzal dovolenou, najmul traktor a odvezl kvas do palírny. Jelikož se  rozkřiklo, že se u nás pálí z rajčat, bylo tam plno z celého okolí. Já jela do práce s malou dušičkou. V poledne mi volal bratranec:  „Klidně se vrať, ono to fakt teklo! Je to úžasné, má to velmi jemnou chuť a vůbec to není cítit po rajčatech! Jo, a hlavně, přijeď si pro něj, spí tu na stole! Kdo by to byl řekl, že zblbneš celé okolí a ještě ti to vyjde!“

Svět se mi zase rájem stal! Já byla za neskutečnou hvězdu, stoupla jsem v očích všech opilců v ceně, jak má bývalej skvělou ženu, která na tohle přišla…

Je to už 21 let, ale pořád, když synové jdou nahlásit pálení, ptají se jich, zda budeme pálit z rajčat.

A poučení? Jsem už dlouho sama a už si nikdy nenechám takhle ničit život člověkem, co je sobec, alkoholik, citový impotent a energetický vampír. Jsem stále abstinent a jen se modlím, aby někdo neřekl celému okolí, že rakije se nepálí z rajčat! 🙂 Byla by to trhlinka na mé dokonalé image! 🙂

Maya

Komentáře

  1. vlk napsal(a)

    Včelko

    já věděl, že jsi dobrá…. Ale ty jsi GENIÁLNÍ!!!
    Opradu geniální. Ta serie problémů, a to jak jsi je zmákla jeden za druhým??
    Naprosto skvělé!

    Ale říkám si, jestli jsi náhodou v tom páleníz rajčat neměla pokračovat.
    co s emne týče, já byhcnepochyboval,že s e z rajčat pálit dá. Zejména domácích.Jso totiž daleko šťavnatější než tradišní švestka , o jabkunemluvě. A přece z nich pálí kde kdo.
    A dokonc e by to možná stálo za patent. A následně prodávat.
    Podlemen jsi objevila díru na trhu.
    Ne že by tam nebylo dost chlastu – to zas ano, ale nikoli z rajčat..Kdyby se k tomu dala ještě nějaká story, jako že to působí proti rakovině nebo zvyšuje potenci či inteligenci / to na každej pád – po desáté “rakiji” by každej byl chytrej jak rádio/…. Takto prostě musí jet!!

    Ovšem problém je nebožtík, resp. jeho zoombie. Kdyby s e to domák, jistě byuplatňoval autorská práva.vždyť jel tenkrát tím traktorem a oožral se následně jak motyka…

  2. Maya napsal(a)

    Vlčku, tohle nemá s genialitou nic společného, to je jen boj o přežití. A co se týče ptákovin a zblnutí okolí, na to já jsem kadet! :-))
    Ale co se týče patentu na pálení “Včelčí rakije”, máš pravdu s neboštíkem. Ještě bych mu musela platit! Na druhé straně je pravdou, že na trhu tento alkohol chybí, ale vzhledem k vysoké pořizovací hodnotě a poslední roky neúrodě rajčat by to byl akt na zkrachování.
    Nehledě na to, že když to někomu řeknu, podezírají mě ze lhaní! :-))
    Jedno pozitivum tohle celé mělo. Rozesmála jsem Vlčka a to stálo za to. Děkuji.

  3. vlk napsal(a)

    Včelko
    ty nedoceňuješ možnost levného a bezpracného získávání suroviny!!!
    Kdo ti říká, že to musíš pěstovat?

    Myslím, že velkosklady s e zeleninou bybyly absolutně happy, kdyby narazilina někoho, kdo by od nich bral za platbu, samozřejmě drobnou , rajčata, co už nemohou dát do krámu!! Totéž hypermáky..
    Úroda neúroda tihle vždycky mají dost. A za cenu , kterou nemáš šanci zmáknout ani jako pěstitel..

Napsat komentář