Hra nikoliv odvěká – o DEKA

Milí DEKAmínusáčci, včera jsem naše upouštění duší zveřejnil v Českém rozhlase Dvojce.
V mé poště přibyly milé ohlasy.
U nás zde na této zdi moc ohlasů od přihlášení účastníků nepřibylo. Znamená to, že úbytky nejsou?

Jdu příkladem. Dnes jsem si obstaral i krejčovský metr, takže budu měřit nadále hlavně objem.
Váha: Ono to na začátku asi může jít docela rychle. Horší časy nastanou posléze. U mě to rychle šlo, ale jistě ovlivněno pobytem v zemi, kde mi nechutnalo. Ale pobyt trval jen týden. A jsem moc pyšný, že jsem dokázal po návratu domů za další týden nepřibrat, naopak ještě trochu shodit.
Aby to bylo fér, nebudu úbytek na dálném východě počítat.

Po návratu domů jsem ubral 230 deka! No, tleskejte, blahopřejte, dejte mi možnost, abych mohl blahopřát i vám!

A musím dodat, že se hlady netrápím, jím prostě míň a dál se při své momentálně natržené achilovce vlastně nehýbu.

Ovšem, musím přiznat speciálně Martině, že objem v krajině břišní se zatím nehnul! Pokud si pamatuji z dávných zabíjaček, prasečí břišní sádlo bývalo méně ceněné než hřbetní. A u člověka? Jak Martina vysvětlila, je nutné nejen koukat na váhu, ale taky se měřit, protože podstatné při hubnutí je právě to vnitřní sádlíčko.

Tak se koukejte svěřovat! Náš mejdan pro ty, kteří shodí aspoň deko, se blíží. 23. června u mě na zahradě a v altánu nashle!
Honza “Jazzík”

Napsat komentář