Hanoj City v Praze


Každému, kdo ještě nenavštívil velkoobchod se zbožím z Číny a Vietnamu, bych doporučil navštívit tržnici Sappa na kraji Prahy. Je to neuvěřitelná spletenice různých uliček a snad tisíce malých i větších krámků, kde koupíte opravdu od špendlíku po pistoli.

Občas tam zavítám, když sháním nějaké drobnosti, nebo malé dárky, ale po jednom kuse tam téměř nic nekoupíte. Funguje to tam spíš pro nákupy obchodníků ve velkém. Je až neuvěřitelné, co všechno tady najdete. Od obchodů s elektronikou, dárkovými předměty, svítidly, potravinami, díly na mobilní telefony, oblečením, zbraněmi, obuví, sportovními a domácími potřebami a nevím ještě s čím vším. Mají tady i své zastoupení mobilního operátora a VZP, kde pracují i Vietnamci. Ve vietnamských bufáčích se za pár korun dobře najíte tamějších specialit.

Je to obří stát ve státě. Na jednu stranu zdejší obchodníky obdivuji  pro jejich zdatnost. Mají otevřeno od rána až do večera, a to i v zimě, kdy se krčí u plynových kamínek zmrzlí jak preclíci. Jsou celkem ochotní i vadné zboží vyměnit, ale na druhou stranu paragon, nebo dodací list od nich rozhodně nedostanete. Vše spočítají na kalkulačce a píšou na papírek. Je fakt, že obrat tam musí být asi obrovský, jsem si ale téměř jistý, že na daních zbytečně neutrácí ani jeden z tamějších obchodníků. Mercedes tam ale mají skoro všichni.

Myslím si ale, že o podobných místech koluje spousta fám a pověr. Nikdo tam nikoho nezabíjí, nestřílí se tam a  pouze tam  občas hoří. Ale to je asi spíš tím, že si tam místní obchodníci tahají elektriku drátem, kterým byl původně převázaný nějaký balík z Číny. Jinak tam panuje klid a mír a i docela příjemná atmosféra. Prodavači jsou úslužní a příjemní jako v málokterém českém obchodě.

Jinak je tomu samozřejmě s kvalitou zboží. Mají zde nože, které nejdou nabrousit, křivě šité kalhoty, rádia, která moc nehrajou, fůru ftalátových hraček  a  spoustu jiných pokladů, které nejsou k ničemu. Pokud sem jdete nakupovat, musíte s tím počítat, ale najde se tu i spousta věcí, pro které použití najdete. Chce to jen vybírat a mít střízlivý odhad. Pokud kupujete rádio s kazeťákem za 90 Kč, nemůžete čekat bůhvíjakou kvalitu, nápis hi-fi stereo je na jednoreprákovém magiči spíš k pousmání.

Velmi rozdílné jsou i ceny v jednotlivých obchodech a pokud nakupujete více kusů od jednoho zboží, tak vám cenu ještě hodně upraví. Opravdu se vyplatí projít více krámků – na ceny každého výrobku se ale musíte ptát prodavačů a to je dost otrava. Cenovky tam většinou neexistují.

Nejsem žádný velký příznivec nakupování tohoto méně kvalitního zboží, ale je fakt, že jsem tam už hodně fajn věcí, které nejsou ani v našich obchodech, koupil. Tuhle návštěvu bych doporučil každému. V Praze si najednou budete připadat jako na trhu někde v Orientu.

Komentáře

  1. Peggy napsal(a)

    No tak nevím, Jirko, k Orientu má tahle tržnice o trochu dál…Já tam byla.
    V době, kdy jsme měli obchody s textilem a všichni obchodníci kolem, prodávali tohle čínský a vietnamský zboží naplno a dušu, jakoby se nechumelilo, ve svých, “seriozních” obchodech. Ťukali se do hlavy, jakože jsme tak trochu mimo, když nenakupujem tam a nevydáváme tohle zboží za solidní, neboť jej zákazník koupí už za solidními dveřmi, s ještě solidnějším štítem. Všechno jde, říkali a to co se na jejich zboží vydělá!!!! Ouuu…to se nedá k jinýmu zboží přirovnat.To jsou ty správný tržby!
    OK, udělali jsme výjezd. Jelikož jsem si na svým zboží hodně zakládala, sjížděli jsme ty nejlepší velkosklady,dovozce a výrobce. Taliány, Švýcary,Němce… Ale vyzkoušetseto musí, když je to takový terno. No nekup to, za ty prachy!! Tedy proč ne!
    No a zaparkovali jsme tedy mezi těmi meďoury v Čínský čtvrti! :-)) Ouuuu, ceny fakt lákavé, domluva dobrá, ovšem jaký doklad? Co??? Nenenene!! Nekomromisní odmítnutí! Hlava jim lítala na všechny strany, jako mechanickýmu budhovi s přetrženým pérem! ( Samozřejmě že v hlavě!! :-)))Panebože, no když to zvládnou jiní, zkusíme to také, poradců s bohatými zkušenostmi bylo kolem víc než dost.No anabáze jako hrom..Jasně, některé fígle jsou věčné a ta trocha, co jsem chtěla zkusit, nestála za to.. Ale naposledy!! Do doby, než mi přišla zákaznice a upřímě se podivila, že stejnej svetr, měli Číňani na tržnici ve Zlíně.. Krve by se ve mě nedořezal, hořela jsem jak vlajka na Kremlu! A další případ, kdy mi jiná reklamovala rozpáraný švy po prvním praní? Když jsem ji okamžitě vracela prachy, měla jsem hlavu strčenou až posledním šuplíku na pokladně! 🙂 A bylo vymalováno. Poprvé a naposled.
    A pointa? Přijela jsem po nějaký době, nakoupit do super extra skladu , myslím to byl Frýdlant nad Ostravicí! Paráda, zboží nevídaný, krásný..Nebyla jsem tam poprvé, prolízám, prolízám a co vidím?! Panebože! stejný svetry, jako jsem koupila v Sappě. Jenže byly už opatřeny exkluzivní cedulkou s logem té super firmy a stály trojnásobek, jako ty mý,v mým obchodě. Tak to chodilo a kdoví, jestli ještě nechodí.A pomyšlení, že jsem možná prodávala ve svý nevědomosti už někdy zboží, opatřeno exkluzivním štítkem, ale pocházejícího z pražských zdrojů, to byl šok. No ale je to asi tak, jak se píše v chytrých insrukcích- něco jako- Chceš být bohatý? chceš se stát dobrým obchodníkem? První podmínka! Věř svýmu zboží!!! No já fakt do tý doby věřila! Vychvalovala jsem a lidi mi věřili. No ale jak já měla tušt? tenkrát ještě ani neplatil zákon o označení původu zboží..(No to je na román..)
    Moje zkušenost byla noční můra, potila jsem se v noci a zdávalo se mi o gejšách , co nabízeli v mým kšeftě jasmínovej čaj a ke každýmu šálku přidávali sladkej úsměv a asijský svetry. Zdarma!!!Jakou barvu kdo ráčil.. Jojo, tak mám ve svý paměti můj orient na vsi.. Hezký večer.

  2. Jirka napsal(a)

    Tak v tomhle máte bohužel pravdu, nakupuje tam spousta obchodníků. Manželka chtěla k narozeninám novou peněženku a jaké bylo pro mě překvapení, když jsem v prodejně našel stejný šunt, jako v tržnici, ale o 300 Kč dražší. Nakonec jsem peněženku objednal přes internet, ale jestli nebyla taky z Číny nevím. Měl jsem na mysli spíš tamní atmosféru, než kvalitu zboží. O tom víme asi všichni své.

  3. Lex napsal(a)

    Tu zkušenost mám taky. Před časem jsme se chystali na nějakou akci – manželka samozřejmě šaty, tak do butiku, koupila krásné, byly tam jediné, na akci byla “za dámu”. Pár týdnů po akci jsme zavítli na tržnici a ejhle – tam ty samé šaty nejméně ve čtyřech barvách a o pětistovku levnější.
    Ještě štěstí, že na té akci je měla sama, jinak, dámy – znáte to – to by bylo na mrtvici.

  4. Hana napsal(a)

    Milá Peggy, nermuťte se kvůli nějakému tomu asijskému kousku! My tady měli hnízdo Hassa, poněkud hranatější, ne zcela úplně elegantní německé módy. Šila se tu. Nyní se tu v hlavním obchodě doprodávalo. Ale co! Třeba pěkné kožené bundy, něco na způsob těch pro piloty – ovšem při normální velikosti vždy o 5-10 čísel kratší rukávy. Tam, kde byla v látce dírka, vyšili francouzskou lilii. Kamkoliv.
    No, když vyprodávají za 10% ceny, koukám a doplňuji šatník, ale někdy mi připadá i stovka za kalhoty moc. Zipy po dvou dnech nošení nedrží, otevírají se tak zlehka, že to nemusíte postřehnout. Za ty košile bych tedy určitě pět a víc stovek nedala. Občas jim koukají nitě ze švů a podobně. Dlouho jsem používala vietnamské obchody nebo sekáč, ten jsem jeden čas i provozovala, takže mohu srovnávat.
    Tržnice mám ráda právě pro ty různé serepetičky, které nacházím. Už jsem vyzkoušela hodně ptákovin, které přitom lidi baví mačkat, držet, hrát si. Bohužel jde o věci, které jsou v nabídce jen nějakou dobu, takže pátrám ořád. Inu, sběračka po dávných předcích 😉
    Teď jsem se upřímně zasmála nad nabídkou speciálního obchodu pro seniory. Některé věci jsou i dražší, než odpovídající dětské hračky (a velmi podobné), ale několikanásobná je ta cena proti věcem z Číny, ovšem s podobnou trvanlivostí.
    Od těch dávných časů, co jsem prvně viděla, jak zvědavost a vůle porazí těžký parkinssonský třes, na vietnamské tretky a cetky nedám dopustit 🙂

  5. Peggy napsal(a)

    Lexi, ok, myslím, že tohle se občas může stát.
    Jedna příhoda mi však z hlavy nevymizí nikdy. Na svatbě dcery se sešla celá rodina. Má matka a má tchyně se nemusely. Žárlili na sebe a tak nějak se pořád (po moravsku) štychovaly. ( Říká se to v Čechách také tak?)
    No a na tu svatbu se dlouze a důkladně připravovaly. (Aby jedna druhé ukázaly!! .-)))
    Stalo se neskutečné. Přišla první, má máma. Skvělé a nepřehlédnutelné, nápadné a atraktivní šaty. Cítila se s největší pravděpodobností skvěle. Do tý doby, než se otevřely dveře a vešla má tchyně. Měla na sobě naprosto totožné šaty!!! Nastalo hrobové ticho a vzduch byl na prasknutí. Obě ztuhly a jako v mrákotách se přivítaly. Leč tchyně to nevydýchalaa do toho ticha pravila- “No toš to je teda góóóĺ!!” No a to už jsem nevydýchala já a musela jsem utýct. Břicho mě bolelo od smíchu ještě druhý den.( Tchyně se po obřadu odebrala převléct).No, to by nikdo nevymyslel.. Hezký večer.
    PS. Když vidím i po letech fotky, kam je postavil navíc fotograf vedle sebe, tak mám nový a neutuchající záchvat smíchu…Snad si myslel, že to jsou ségry 🙂

  6. ST. RUDOLF napsal(a)

    Když jsem nedávno procházel kolem naší brandýsko – viertnamské tržnice, všiml jsem si prodavače, který stál tak trochu shrbeně za svým zbožím. Zželelo se mi ho. Nahodil jsem tedy soucitný výraz a zeptal se:“Když tady tak celý den stojíte, nemáte křečové žíly?“
    Prodavač mi kňouravě odpověděl:“Nemáme. Ale přivezou zitra!“

  7. Camilla napsal(a)

    O tržnici Sappa jsem slyšela, ale nikdy jsem tam nebyla.
    Moji přátelé se nedávno vrátili z Vietnamu a musím říct, že tu zemi neznám. Strašně moc na mne zapůsobily fotografie starých královských paláců, musela to být nesmírně bohatá země. Dnes je všechno zanedbané a jen čeká na svého investora. Překrásné pláže, které jsou úplně bez lidí. Turistický ruch je minimální, určitě to také tak nezůstane. Byla jsem nadšená a hrozně ráda bych tu zemi navštívila, ale ještě v té dnešní podobě. Zboží z tržnic mi nic neříká, ale obdivuji ty jejich šikovné ruce. Mám v Praze oblíbený krásný obchůdek, který má jedna Vietnamka. Tam nacházím opravdové šperky, kabelka z akátového dřeva, hedvábí, kostěné náušnice, perleť,atd. Nakupuji tam většinu dárků, úžasných dárků.
    Ale ještě k té tržnici Sappa, právě znalci Vietnamu tam jezdí za pravou vietnamskou, skvělou kuchyní. To se přiznám, že mě láká, někdy tam zajedu.

Napsat komentář