Strakaté bolečky

 Všichni dobře známe „Okolo Třeboně pasou se tamkoně“ anebo „Už měkoně vyvádějí“ či pověst, jak „kněžna políbila královi lemroucha“. Já bych k tamkoni, měkoni či lemrouchu přiřadila ještě bolečky.

    Za socialismu byly zpěvníky plné budovatelských písní, kterými naše prozíravá paní učitelka (nebudu jí říkat soudružka, neboť tato skvělá žena si to nezaslouží) pohrdala a učila nás radši klasické lidové písně, jejichž texty nám diktovala a my si je zapisovali do notového sešitku. Při jednom takovém diktátu jsem si napsala: „U panského dvora, náš Vitoušek orá, strakaté bolečky má“. Neznala jsem totiž jinou orbu než s traktorem a voli by mne ani ve snu nenapadli. Bolečky jsem považovala za zdrobnělinu ušních boltců. Představovala jsem si traktoristu Vítka, jak sedí v traktoru a stříhá nemytýma ušima, z pole zaprášenýma tak, že jsou celé strakaté.

                Při zpěvu další písničky věnované orbě „Ach synku synku“ jsem se domnívala, že se synkovi polámalo nějako kolečko opět u traktoru.

                Když jsem se po roce 1989 dozvěděla, že „Ach synku synku“ a „U panského dvora“ byly oblíbené písně T.G. Masaryka, pochopila jsem, proč je paní učitelka měla tak ráda a proč jsme je zpívali tak často.

                Objevila jsem na netu, že ten synek, co tak málo oral a rozbil kolečko, se jmenoval Domalis. Hledala jsem texty písní a našla jsem: Ach synku, synku domalisi…

Komentáře

  1. wbgarden napsal(a)

    Drobně si dovolím připomenou též hrdého budžese a pak , já míval kdysi takové podobné s Bezručem – Ej ztepilí šohaji v Čižmáhvy..
    Čižmáhvy, to musí být bažina někde v maďarsku. Domníval jsem se tenkrát. Furt vidím tu mlhů jak se kutálí po blatech, čižmáhvy..
    Pak tu gurach/horách/ šlonskych se též pělo – gura lučiti něžal – sem si dycky myslel, do prkýnka co to může být za jazyk, polsky docela umím, ale toto…
    Potom mi to zoška na jakémsi táboře vysvětlila – guralu, či ti ně žal
    No a včíl občas z rádia slýchám – plešatý učitel na čelo – velmi dekadentní, a taky občas zazní inspirující – nálevná krása….
    Tož tak.
    http://www.xoxma.lv/uploads/posts/2009-11/1259588372_photopodborka_102.jpg

  2. Jan Krůta napsal(a)

    Je to trochu od věci, ale snad mi to prominete 🙂 Kdysi jsem vyplodil text pro Dalibora Jandu, písnička se jmenuje Hurikán. Je to o klukovi, který se naboural na motorce. Nedávno se mě jedna Daliborova fanynka zeptala, co v Hurikánovi dělá ten zajíc. Vůbec mi to nezapalovalo. Snažil jsem se rozpomenout na text a pomalounku mi docházelo…
    Po té bouračce “…z okna se vykloní anonymní tvář, zaječí výkřik do ticha… ”
    Paní se ani moc nezasmála. Nasupeně se odvrátila a pronesla: “A já, kráva, si dvacet let zpívám o zajícovi…”

  3. wbgarden napsal(a)

    Zaječí výkřik do ucha je skoro tak dobrý jako plešatý učitel na čelo…
    Jdu se proběhnout…
    http://kaifolog.ru/uploads/posts/2009-10/1254366342_023.jpg

Napsat komentář