Mami, tohle je můj přítel

Ondra je můj nejmladší syn. Moje pýcha. Nejlepší žák ze třídy, nejlepší v klavíru i na flétně, paměť od malička jak slůně. V pěti uměl dost dobře francouzsky.  Plavý vlásky, jemný  obličej.  Prošel gympl ani nevěděl jak. Udělal přijímačky na AMU a já se tetelila radostí.

Zatímco můj prostřední syn měl problémy s drogami,  Ondra byl hodný a v klavíru dokonce vyhrál české kolo soutěže talentů. Měl v Praze spoustu hudebnických starostí a domů jezdil většinou jednou za měsíc.

Jednou zavolal, že přijede s kamarádem.  Měla jsem radost navařila jsem, napekla. Když v pátek k večeru dorazili, přivítali jsme se a Ondra mi Milana představil jako svého přítele. Ještě ani v té chvíli mi nic nedošlo. Až ve chvíli, kdy odmítl pro Milana druhý volný pokoj a nastěhoval ho k sobě. Najednou se přede mnou otevřela propast. To přece není možný!  Jsme normální rodina!  Žádná idyla, ale  hádky jsem se před dětmi snažila celá léta, jak se říká přikrýt zástěrou.  Vyrůstaly v pořádku a nic jim nechybělo… A najednou tohle. TOHLE! Můj syn je teplouš!

Styděla jsem se před celým světem! Druhý den jsem se snažila dělat jakoby nic. Manželovi samozřejmě ani slovo, asi by Ondru zabil. Kluci vyrazili na běžky a já myslela, že umřu.

Teď je to dva měsíce. Ondra se o tom nebaví, manželovi to říct nemůžu. Nosím to v sobě jako kámen. Můj Ondrášek je homosexuál! CO MÁM DĚLAT

(Freedigitalphoto)

Komentáře

  1. Kutil.bloguje.cz napsal(a)

    Přece, sakra, nejste tak hloupá, abyste dala na předsudky: Je to váš syn, přejte mu jen to dobré, na orientaci nezáleží. On není jiný. Pokud má od vás jako dítě dobrý základ, bude dobrým člověkem i jako dospělý, není důvod se k němu od teď chovat jinak. Jo, předsudky jsou hrozná věc, ale žač by život stál, kdybychom měli vždy jen umetenou cestičku… A manželovi to řekněte. Aspoň poznáte, jestli je charakter, nebo nemyslící žok na jídlo.

  2. petrpavel napsal(a)

    Optimisticky : je dobře, že na Vaši rodinu jenom nedopadá zvrácenost současného světa, ale že k ní sami přispíváte…, je dobře, že něco takového módního nenapadlo Vašeho muže a nového milence, místo vás, si nenašel on, snad je opravdu “nemyslící žok na jídlo ( a sex s Vámi)”…, je dobře, že se nebudete muset starat o vnoučata
    Pesimisticky : je špatně, že nebudete mít vnoučata…, je špatně, že budete muset poslouchat utěšování, že o nic nejde, když jde…, je špatně, že to neříkáte manželovi
    P.S. Neberte mě vážně, jsem hloupý staromódní dědek 🙂

  3. Ivet - Mejsehezky napsal(a)

    Nechápu, jistě mrzelo by mne to právě kvůli vnoučatům, nikoli kvůli orientaci, ale z vlastní zkušenosti vím, že nejdůležitější je, áby ON se cítil šťastný. Od syna vnoučata mít nebudu kvůli zdravotním potížím jeho přítelkyně, mají se však rádi, co si víc přát?

  4. Camilla napsal(a)

    Já bych nebyla na paní Janu tak přísná. Člověku s vlastním, zdravým rozumem je všechno jasné a má pochopení, ale řešit to u vlasního dítěte bude složitější.
    Z vlastního života vím, že nejhorší je držet bolest v sobě, je to blbost, člověk si ubližuje stále víc a víc, …..ale dělám to také.
    Jinak si myslím, že teď je ta chvíle, …….” v dobrém i zlém” být spolu…..buďte šťastná, že nejste sama, manžela se to týká zrovna tak, jako Vás.

  5. kutil.bloguje.cz napsal(a)

    Přispívat ke zvrácenosti světa homosexuálním synem? No, to je hodně pitomé, Petrpavle. Ještě že vás netřeba brát vážně.

  6. Eliška napsal(a)

    Jsem matkou tří dětí , heterosexuálně založených a upřímně řečeno jsem tomu ráda. Na druhou stranu pokud by to tak nebylo určitě bych ani jedno dítě nezavrhla z tohoto důvodu. Mám kamarády z řad této menšiny , vzdělané , zodpovědné a spolehlivé. Vím čím si prošli , než se k tomu veřejně přiznali a začli spolu žít. Určitě by pro mne bylo horší , kdyby se některý z mých potomků stal feták , delikvent a jinak nebezpečný sobě i okolí. Tak jak si dítě nemůže vybrat rodiče , tak i my musíme vzít za vděk co z našich ratolestí a kouzelných miminek vyroste. Jo geny a prostředí v kterém vyrůstají udělají moc . Hlavně ho chraňte a víte sama jaké jiné hodnoty má váš syn. A vnoučata ? No nevím jestli od druhých dětí je naděje , ale je tolik dětí bez babiček a dědů , třeba i v domě kde bydlíte , nebo ve vašem okolí. Jo život se nedá nalajnovat , to vím sama ze svých zkušeností. ……

Napsat komentář