UpParáda

Máme lidi rozškatulkované a neradi měníme svá mínění.  Kdysi na začátku kariéry Václava Krejčího „Upíra“ jsme spolu trávili docela dost pracovního času. Já jsem psal texty na jeho první desku (myslím, že by dnešní Upírovi fandové byli  šokováni jeho tehdejšími odlišnými výrazovými polohami), spolupracovali jsme na fotografickém seriálu, připravovali velkou knihu, která nikdy nevyšla a já potom své pohádky z ní vydal v knize Upoviny. Čas nás rozdělil. Když teď v mailu Upír pozdravil Brejle, podíval jsem se na jeho web. A našel jsem tam následující článek. Není vůbec aktuální. Ale jen dokládá, jak si člověk nesmí zjednodušovat pohled na lidi kolem.

Petr Muk naposledy…

Promiň, Petře, i když jsem dostal osobní pozvání, jako nejbližší Tvůj přítel, že jsem na Tvém vzpomínkovém rozloučení nebyl… Nešlo to, ale i kdyby to šlo, tak jsem vlastně nemohl, bál jsem se, že to nezvládnu…  Ale neboj, myslím na Tebe, a myslet budu do té doby, než se vydám za Tebou, na ten nikdy nekončící Nebeskej mejdan… 

Nevím, jestli jsem Ti někdy poděkoval, tak to činím teď. Za to, že jsme se  potkávali léta na kšeftech, natáčeli televize, Gogošou, Silvestry. Pamatuješ, na Nově jsme čekali několik hodin na generálního ředitele Železného, než ho pustí z vyšetřovací cely. Aby se předtočil Novoroční přípitek. Bylo tam na 150 umělců, a všichni jsme chodili, tedy skoro všichni, na panáky, protože se to čekání nedalo vydržet, viď? A tys to chudáku jediný odnesl. Ale všechny jsi okouzlil, že jsi se omluvil a honorář vrátil. Blbli jsme na kvadrát! Měl jsem ten honorář vrátit také, co? Ale to by museli všichni!

Potkávali jsme se na kšeftech. Nevím proč z mnoha těch setkání mi utkvěl v paměti kšeft na Konopišti, tam jsme si dlouze v šatně vyprávěli. A pak ještě ve Zlíně… spolu jsme příjemně pili až do rána… S Tebou to byl vždy zážitek plný energie, skvělého humoru, citu, a to vše zalité smíchem. Jedním slovem – dlouhá trvající smršť radosti až do rána. Několikrát jsem Tě potkal u Pinkasů v hospůdce, a to jsem věděl, že odchod domů odkládám až na ráno. Ty jsi  zpíval nám všem do ouška a rozdával jsi pozitivní energii. A i když to někteří lidé nechtěli, tak nakonec byli všichni rádi. Jednou se do mě navážel jeden přiopitej neznámej… vadilo mu, že jsme veselí a ty jsi se mě zastal…Byl jsi ke mě vždy milej, takovej opatrovnickej, měl jsem s Tebou pocit, že můžu lidi provokovat a Ty to pak zachráníš… Tak ještě jednou dík.

Petře Muku. Nemohu tomu uvěřit, vždyť jsme se nedávno potkali na čerpačce, my jsme jeli z Velké Bíteše, kde jsme hráli s divadlem Pavla Trávníčka. A Ty z Ostravy, kde jsi zpíval Paroubkovi na volební kampani. Nebudu tu psát, co jsi mi o tom řekl, ale souhlasil jsem s Tebou. Objímali jsme se, jako vždycky. Vždycky mě to objímání připadalo, jako dorovnání hladiny citů, energie, radosti, smutku. Kousek od nás stály Kateřina Kornová a Uršula Kluková a nejdříve tiše záviděly a pak v autě nahlas žárlily… Bylo mi to moc příjemné. Vyprávěl jsem jim o Tobě, co vše jsme spolu zažili. Jaký jsi. A bavilo je to až do Prahy.

Při tom objímání na čerpačce jsi mi šeptal do ucha, “To moje děťátko Naomi, tě ty kluku, má strašně rádo, díváme se na tebe, na tu tvoji Up.Parádu, děláš to dobře. Já ti tam musí přijít zazpívat, aby mě Naomi měla stejně tak ráda, hahahahaha“. A smál jsi se, smál jsi se jako vždycky, jak ty to umíš, ten smích nikdy nezapomenu. A já se radoval, z toho, že přijdeš do mé Up.Parády, a hned jsem vymýšlel, jak to uděláme. Petře už jsem to napsal, ale nestačil jsem Ti to říci. Radoval jsem se, až do dne, když jsem se dozvěděl… tu smutnou zprávu, že tě toho rána 24.5.2010 neprobudili. Pláču…

Jsem rád, že jsme kamarádi.

Up… truchlící

Komentáře

  1. Lex napsal(a)

    Co k tomu dodat? Krása duše a hloubka citu nemusí být vidět navenek. Upíre, napsal jste snad nejkrásnější nekrolog, jaký jsem kdy četl nebo slyšel. Byť je, nechtěně, více o Vás než o Petru Mukovi.
    Díky!
    Lex

  2. Eliška napsal(a)

    Procítěně, lidsky a opravdově. Takhle jsem prožívala odchod Petra Nováka.Nikdo pro mne ze zpěváků víc neznamenal. Na mé svadbě zněly jeho písně , byla jsem na několika jeho konzertech a v Hejnicích u Liberce na jeho vystoupení jsem ho viděla naposled . Byl to pan zpěvák a já mu moc děkuji že vstoupil do mého života navždy…….aleluja.

  3. jiřička napsal(a)

    …tak se značí přátelský duch:Díky za Petra Muka. Věřím totiž, že vůbec nebyl onen namyšlený hejsek co si lidi rádi připodobňují. Naopak, …
    Co to rozvádět: :Rozumíme si: Čistí lidé to mají těžší dělat zábavu…

Napsat komentář