Hřebíky do hlavy

Nemám rád tlučení do hlav. Jakákoliv poučení o životě jako hřebíky.
Nerad jsem jako dítě chodil do kostela, až to maminka záhy pochopila a přestala mě nutit. Přesto mě kostely přitahují.  I ony jsou paměť národa. Obdivuji jejich prostotu i monstróznost, jejich nepředstavitelně odvážnou klenbu budovanou jen obyčejnýma lidskýma rukama.
Nacházím v nich pokoru.

Je to jiná pokora, než ta, která měla lidi přibít k zemi, aby hledali svou světlou posmrtnou budoucnost tam někde nad střechami chrámů. Moje pokora se jmenuje úcta k těm, kteří šlapali po stejných schodech po dlouhá staletí. A chodili se tam i bez zpovědi vyznávat bezeslovnou řečí tomu jedinému, který od věků nic nevykecá.

Koukám se okny na tisíc let starý kostelík. Dnes je nad ním křížek, druhdy tam byl kalich a před tím zase křížek… A oni, vlečeni časem tam stejně vždycky skončili, protože máry byly ve vsi jen jedny.

Skončili tam, protože hledali toho, který udrží jazyk za zuby, a i když nikdy nepomůže – ví.  Hledám ty, kteří vědí, a cítím se jak věčný kacíř. Ahasver, který za trest nenachází pokoje.

Už párkrát v životě jsem myslel, že přišli Mudrcové a jejich přítomnost zalije zemi věčným světlem. Ale nějak chodí spíš vychytralí, než chytří a moudrost je přece způsob zacházení s pravdou.

Zase mizí jeden panáček za obzorem a já jedu už kolikáté gumy…
Vcházím do kostelů, abych se tam neohřál. Táhne mě to po chvíli jako průvan ven! Hledat ty, kteří vědí. A kolikátý rok zase znovu volám:

Kde jste vy, kteří jste došli s pravdou nejdál?

Komentáře

  1. wbgarden napsal(a)

    SCI FI
    /mým počítačům…./

    Prosím vás
    změňme proroky
    oheň už není
    a nebude
    a pěvci citují
    že to co zbylo
    ze Slunka
    už ani dlaním
    něhy
    nepřidá
    a přece jeho unikající
    krev
    víc sluší
    červánkům
    než ornátu
    žrece

    Prosím vás
    změňme proroky
    voda není
    ani nebude
    vědci hlasují
    že ani hlt
    a tak si myslím
    že poslední slzu
    lépe propít
    než nechat vsáknout
    do oltáře

    Prosím vás
    změňme proroky
    Země není
    a ani nebude
    to zrnko prachu
    samoty
    a strachu
    až příliš dlouho
    nám dřelo podrážky
    řinčí dobyvatelé
    a přece se jim
    stýská

    Prosím vás
    změňme proroky
    láska není
    a nebude
    milenci pláčou
    a jejich výměšky
    visí nad prázdnem
    jak slepé oko
    Všemohoucího

    Prosím vás
    změňme proroky
    člověk není
    a ani nebude
    a prorok bez lidí
    je vlastně
    k smíchu

    /ale komu…/

    http://images.bugaga.ru/posts/2009-07/1248996815_176414_myi-promyivaem-tvoi-mozgi.jpg

Napsat komentář