V pohádce musí zrcadlo odpovídat na otázku: Kdo je na světě nejkrásnější? Jeden rozvodový advokát mi vyprávěl případ, v němž důvodem rozvodu byla každovečerní věta narcisistního odpůrce: Podívej se na mě, je to vůbec možný?
Odpůrce – kulturista – při tom stával nahý v ložnici před velkým zrcadlem a vytrčoval svaly, které pro blaho manželky-navrhovatelky byly tím nejméně podstatným. K podstatnému docházelo méně.
Znám i opačný extrém. Můj přítel, bývalý krasavec a úspěšný lamač ženských srdcí, tvrdí, že se každé ráno holí v koupelně potmě, protože pohled do zrcadla na kdysi mužné a nyní povadlé rysy mu ubírá na sebevědomí a zkazí mu celý den. „ Do zrcadla se dívám, jen když jdu s vnoučaty do bludiště na Petřín. Tam vypadají blbě všichni!“ říká.
Kus skla z jedné strany postříbřeného má tedy v životě lidském větší význam, než si uvědomujeme. S výjimkou okamžiků, kdy uděláme hloupost a vykřikujeme „Já bych se radši neviděl!“ se přece jen občas na sebe podívat potřebujeme. Všimli jste si na ulicích chodců hledících ve dne do výloh, aniž by zkoumali, co je za sklem? Špatně, ale přece, vidí ve skle sebe. Letmá kontrola účesu, čepice, kravaty, držení těla… .Dbát na sebe není nic špatného, chcete-li, je to i projev úcty k lidem kolem. Muži jsou v tom směru proti ženám v nevýhodě, protože nemohou na ulici nebo v kanceláři bez újmy na pověsti vytáhnout z kapsy zrcátko a přilíznout si pěšinku. Jediná příležitost k úpravě pánského zevnějšku na veřejnosti je tedy na veřejné toaletě. Naštěstí rozdrbnuté mužské vlasy a kravata nakřivo nevypadají tak špatně, jako rozmazané řasy, ujeté obočí a rtěnka mimo rty. Nebo (a to se skutečně stalo na soukromém večírku) návrat dámy z toalety se sukní zastrčenou vzadu za kalhotky. (V bytě, kde se ten super trapas odehrál, od té doby mají na celé čelní stěně toalety zrcadlo až na zem, což u nových návštěvníků vyvolává rozpaky).
Zrcadla jsou tedy důležitá, člověk by se občas měl podívat na sebe i sobě do očí. Blíží se konec roku. Zkusme si každý sednout před zrcadlo a z očí do očí si říci, jací jsme byli celý rok! Berme to jako takřka intimní sebereflexi. A neuhýbejme očima před vlastním pohledem! Pokud někdo z nadšení z dokonalosti svých myšlenek a činů během celého roku bude mít chuť zvolat: Je to vůbec možný?, nechť si to nechá pro sebe. Kdo ví, jestli se na konci příštího roku nebude holit potmě!
Ostatně, má někdo z nás zrcadlo v kanceláři? Udělal jsem si malý průzkum a zjistil jsem, že žádná firma dodávající kancelářské potřeby zrcadla nenabízí. Nevím, jestli to není škoda, jestli bychom se aspoň ve chvílích, kdy se v hnutí mysli neslyšíme, neměli aspoň vidět.
Je třeba otázku vůči zrcadlu změnit na obecný dotaz, “kdo je zde méně hezký”. U mužských bude odpověď zrcadla ve většině případů bezpředmětná; ženy stejně jakoukoliv odpověď slyšet nechtějí , či vůbec neslyší. A je klid.
JP
V jistý době, nosili mladíci v zadní kapse kalhot , zastrčený hřebínek.:-) No to byl děs, ale bylo to in.. Nosily se v tý době Elvisovský vlny, ale to jsem byla ještě malá, ale nějak ten hřebínek přetval věky..a to měl ten dotyčnej fakt dost u mně blbý.. Hřebínek v kapse a měl to marný 🙂
Jinak mě vždycky imponovali chlapi, kteří snad ani nevěděli, co to zrcadlo je..A už tím mi přišli krásní. Není to o tom, co je vidět v zrcadle,ale fakt je, že je to o to těžší, pak do chlapa nahlídnout.. Ale není právě to poznávání to nejpěknější??
Jinak mám tchyni, která celoživotně neprošla kolem zrcadla a všeho, v čem se mohla vzhlídnout, aby jej minula bez toho, že se v jediném okamžiku neproměnila v pravítko a neztuhla v pohybech i výrazu v tváři. Zapomenutý strnulý úsměv ji vydržel však jen chvíli, ale u dalšího svého obrazu jej zase opravila..vydrželo ji to do nedávna, i když hlava už neslouží, podmíněné reflexy ji zůstaly..:-) Hezký večer všem, se zrcadlem i bez něj.. (ten chlap na obrázku, je mým viděním, nějak jednoduchej..Chudák paní, co to měla doma, jak psal pan F. 🙂
Rozhovory se zrcadlem znám, ráno napoví, kolik času bylo třeba ke snům, v poledne odstraní spadlou řasu a k večeru je milosrdné, obzvláště, když nerozsvítím 🙂
Se zrcadlem jsem kdysi též experimentoval. Ale nějak to myslím kór moc extra nedopadlo…
ZÁKLADNÍ VÝZKUM
Již několik let vím
že dvakrát dvě jsou
čtyři
zatímco třikrát dvě už je šest
ale pořád to není
ono
Již několik let vím
že jeho žena není moje žena
zatímco moje žena
je i jeho žena
ale jako by něco
chybělo
Již několik let vím
že dívám-li se do zrcadla
vidím pravou ruku
na místě levém
a levou ruku
na místě pravém
nos je kupodivu
zachován
ale v tom to taky asi
není
Již několik se proto ptám
svých dvou dědečků
proč jsou mými dědečky
zrovna oni dva
a ne jiní dva
dědečci
Mají pro mne oči plné pochopení
a já…
Již několik let vím
že dvakrát dvě jsou
čtyři…
http://vetton.ru/walls/humor/vetton_ru_69.jpg