Naše manželské termoválky

Četl jsem mnohokrát  v různých časopisech i příručkách, jak má vypadat dvojice  lidí, kteří chtějí (nebo jsou nuceni) učinit onen závažný krok směrem k manželství, jak si vybírat partnera, s nímž budu po léta spokojen.


Například my, muži, máme být podle těchto rad přiměřeně urostlí, sexuálně výkonní, upřímní, srdeční, pracovití, skromní, se smyslem pro rodinu, podnikaví a já nevím, co ještě. Ženy zase… ostatně, co bych to všechno vypisoval, jistě se dnes ráno viděly v zrcadle!

Ale jedna rada v těch pokynech, podle mne, přece jenom schází.A ta  by zněla: jak přežít v manželství termoválky!

Možná, že některý z vás, čtenářů, teď přimhouří oči a položí si otázku, co je to za nesmysl: jaká termoválka?!

Rád vysvětlím. Ano, správně jste pochopili, že se tak nazývá válka o teplo! Ale rozhodně nejde o tahanice mezi státy, které těží ropu, uhlí, či plyn, a dodávají je těm ostatním, ale o jistou manželskou krizi. Zmíněné časopisecké rady totiž pominuly fakt, že do manželství vstupují jednak notoričtí otužilci, jednak  zmrlíci, bez ohledu na příslušnost k jednomu, či druhému pohlaví. Podle mého soukromého průzkumu mezi  přáteli je počet shodných dvojic, které od svatební noci jedou  buď v mínusových teplotách, nebo naopak ve vyloženém tepelném pekle, velice nízký. Mnohonásobně je převyšuje počet těch, co jsou (nechtěně) zastánci rozdílného vztahu k teplotě, v níž musí s partnerem žít.

Zvláštní ovšem je, že má-li ráda příjemně zateplený byt a zejména ložnici žena, probíhá následná termoválka vcelku klidně. My, muži, musíme brát přece v úvahu, že spíme s křehkou, něžnou bytostí,  které  musíme splnit každé její přání, případně se jí i  podřídit, i za cenu omihodinového drkotání zuby.

Mnohem tvrdší boj však svádí před usnutím zimomřivý muž, jemuž sex, ba ani dlouhotrvající následné tulení nepřináší žádaný termoefekt, takže pokorně prosí o zvýšení teploty v místnosti o jeden, dva stupně. Jasně, že marně!

A navlékne-li si pod kabátek svého pyžama tričko nebo tílko, aby trochu  pookřál, vystavuje se  přednášce o tom, jak prospěšná je našemu zdraví nízká teplota v prostředí, kde spíme, a pokud následně ze sebe nestrháme naše milé termoobaly, vystavujeme se pohrdání, posměškům i  odmítání toho nejkrásnějšího, co žena může svému muži před usnutím dát.  Ne sex, myslím teď to kouzelné přáníčko dobré noci!

Jistě jste, milí čtenáři, již odhadli, do které dvojice patřím. Ano, přiznávám, že jsem zmrzlík, zimostráz, drkotáč, třasořitka.

A nezmění to ani informace, že podražil plyn, elektřina, uhlí i koks, takže se musím vzniklé finanční situaci snad přizpůsobit.   Neodpouštím si pochopitelně poznámku, jak mě uklidňuje, že zřejmě ty ušetřené prachy nám postačí v létě na zaplacení dvou čtrnáctidenních letních zájezdů kam? No přece za teplem k moři! Tam nám nebude vadit, že máme v noci na pokoji +26! A že je to teplota ke spánku vyloženě nezdravá!?

Kdybych měl před sebou aspoň nějaký  vzor, možná že bych…

Teď mě napadá: co třeba nějaký polárník? Vezměme si příklad z historie dobývání zemských pólů. Tolika výpravám se nedařilo stanout na jižním pólu. Mnoho jich ztroskotalo. Pak přišel slavný Roald Amundsen, zamířil na jih a pokořil ho!

Jak dokázal překonat ty hrůzné teploty kolem mínus 40 stupňů?

Přišel totiž na geniální nápad. Jednoduše všichni muži z jeho polární expedice museli v těch šílených antarktických mrazech spát ve spacáku po dvou.

A vyšlo jim to! Dne 15. prosince 1911 (teď jsem se musel podívat do slovníku!) zapíchli na jižním pólu do ledu  vlajku své země!!!

Možná že bych patřil v té naší nekonečné termoválce taky k vítězům. Ale to bych zřejmě musel být , jako oni, tak trochu teplej. Ale takhle…?!

Komentáře

  1. J.B./Ahasweb napsal(a)

    Milý pane,,
    Vaše termoválky vyřeší snadno oddělené ložnice. Více na
    http://www.ahasweb.cz/2006/20061202.htm
    nebo na
    http://www.ahasweb.cz/2004/398.htm článek ” Hlavní příčina rozvodovosti byla konečně odhalena!”.

Napsat komentář