Zvrhlost kvete v utrpení

„Snad se dáma neurazí“,
vtipkovali její vrazi,
„když řízneme do živého.“

Bodl jeden, bodl druhý
(třetí si z nich dělal sluhy)
měl strach z nich – a oni z něho

Vřískot, jekot, zaškemrání?
Noc je tichá, marně chrání
dívčí tělo na zahradě

Podlá zrůdnost činu mrazí,
krev se sněhem zvolna plazí
(u zdi tma se dívá z kádě)

Oči ze skla lehce stlačí
vločky sněhu (neskotačí)
tělo promrzlo až na kost

Zvrhlost kvete v utrpení,
teplo krbu na led změní
jedna nebezpečná známost

Napsat komentář