Ze všech barev

Do vody
zakřičely stromy
hlavou dolů

až na prošlapaný dno
mý první věty

o hostii Lůny

jak třpytí
čenich
feny

jak tluče do očí
nesvátosti

každýho z nás.

Napil bych se víc
a polil světlem petrolejky
boky lodí
svlečený
lžící vesla…

Bože, i tady
krajina vypaluje
kérky listí
do hlavy
plynojemu.

Lůna
přivřel
stíny.

Z bidel
padá kůra
mezi ústa

jako náhlost
přílivu.

Led
praská
slovy.

Lesy
zkřehly.

Do vody
zakřičely stromy
hlavou dolů.

Vyjímám
srdce z močálu
všech barev.

Jen
na chvíli…

Komentáře

  1. Ivet - Mejsehezky napsal(a)

    Potřebuju stín
    Světlo tak bodá do očí
    Klín nažhaven
    jak sršní hnízdo

    Potřebuju stín
    do klubíčka stočená
    žena studem ověnčená
    jaK pnoucí růže

    Potřebuju stín
    utřídím si myšlenky
    tenký a míjející realitu
    bláznivé vyznání světu

Napsat komentář