Povánoční

Tak ti tu přeji

končící utrpení
bez ceny

vzpomínky roztomilé
v týle

Naději neztrácím
Vytrácí
se
jen spánkem
S vánkem zapomnění

Změny občasné
dočasné
i současné

Jasně

Někdy se zatvrdím
proti obyčeji

Směji se
v dešti
a dovádím s úplňkem

V tenkém pruhu řas
se dívám
růžovými brýlemi

všemi směry

Zelená mění se v žluť
a
chuť pomeranče
rezonuje
útrobami těla
 
Já vím

Jsem bojácná i smělá
podle doby
a
času

Když hledám krásu
a když jí
jen na chvilku
opouštím

Komentáře

  1. Peggy napsal(a)

    Hezké Ivett, zvlášť – hledám krásu a když ji jen na chvilku opouštím..To znám:-), někdy to bolí..Moc…ale kráááásně! Měj krásný mezidobí dnů svátečních….Za báseň dííík…

  2. Ivet - Mejsehezky napsal(a)

    Culím se a děkuji, milá Pegg.. za týden bude dnešek vloni a nastane těšení se na vítání jara 🙂

  3. Peggy napsal(a)

    Jojo, taky si to už nyní uvědomuji Ivett a víš, nějak moc se začínám těšit!!! a ještě zima kolem řádí :-)! ale už cítím v podvědomí, ten sladký jarní a vonící vánek ze zasetých polí vůni hlíny, zelenající se první stébla, nemělé trávy, občas zaječí rodinka v dálce za obzorem.. jaro, nový naděje, zapomenutý bolístky, áááách, Ivet, pověz, tyhle obyč. věci jsou stejně nejkrásnější.. nedaj se koupit a ani zaplatit.. ničím! pa hezký den vílo andělská, a co tak dnes ještě jednu báseň? já nevím, docela by to šlo, ale kdoví, možná to rozchodím.. ve víru velkoměsta ,chichi..pa

Napsat komentář