Oldřichu Mikuláškovi / largo

Stébélko trávy drcené ústy
slabostí tušenou do třísel uléhá
po parném dnu samotou znavený
loudám se ve stráni úvozem
típání ptáků navléká do ticha
korálek skleněný
a naději vázanou uzlíkem
že potkám
smluveným znamením
ústa zamčená
Kolik tě milenců za lůžko mění
a kolik pod tebou vojáčků leží
travičko trávo trávko zelená
travičko kosená do noci voníš
hlavo má bolavá
kosenkou kutou ozvěnou zvoníš
Travičko trávo trávko zelená
ten kdo tě pokosí nebude do sena
travičko trávo trávko zelená
od lásky soužení jenom smrt pomáhá
travičko trávo
trávko zelená

Napsat komentář