Trvalky

Články, které odolávají času.

Glosář

Legrandon na duben 2016

V nebi se všichni shodujou, že je tam neskutečná nuda a že by to chtělo nějakej pořádnej mejdan. Všichni jsou pro, akorát Ježíš nesouhlasí:

„Chlapi, neblbněte, po poslední večeři jsem byl tři dni mrtvej.“

Legrandon na prosinec

Stěžoval si děda u lékaře:

“Pane doktore, já mám často v noci sen, jak spousta polonahých dívek pobíhá kolem mé postele…”

“A vy byste chtěl, abych vám pomohl se toho snu zbavit?”

“Ne, jenom ať tolik nedupou!”

Legrandon na listopad

Dědeček si zavolá vnuka a říká: “Když mi doneseš nenápadně jednu tu modrou pilulku, co má tatínek v nočním stolku, tak zítra u snídaně najdeš pod talířkem stokorunu”.

Vnuk udělal, co dědeček chtěl a těšil se na snídani.

Ráno u snídaně se vnuk opatrně podíval pod talířek a byla tam tisícovka. Naklonil se k dědečkovi a pošeptal mu: “Dědo, ale říkal jsi stovku a je tam tisícovka”.

“Já vím”, řekl dědeček, “těch devět stovek je od babičky”.

Legrandon na říjen

V USA sedí dva chlapíci v hospodě, popíjejí pivo a ten jeden říká:
“Ty slyšel jsi to o té Evropě, ti běženci to by mohl být pořádný problém”,
druhej se napije a říká:”
No to mi povídej,vůbec nevím jak by se to mělo řešit ale průšvih to je určitě”.
U baru sedí indián který to zaslechne a smutně prohodí:
“Jo jo,my jsme to v minulosti také podcenili”…

=

Legrandon na září

žena: Pijete pivo?
muž: Áno
žena: Koľko piva denne?
muž: Zvyčajne asi 3
žena: Koľko platíte za pivo?
muž: asi 1 €
žena: A ako dlho pijete pivo?
muž: Asi 30 rokov
žena: Takže jedno pivo stojí 1€ a vypijete tri denne, čo je mesačne asi 90 €. Za jeden rok by to bolo približne 1100 €, mám pravdu?
muž: asi áno
žena: za 30 rokov by to bolo vyše 32.000€, že?
muž: je to možné
žena: Viete, že ak by ste tie peniaze neminuli na pivo, ale si ich uložili na úrokový účet, mohli by ste si za to teraz kúpiť Ferrari ???
muž: Pijete pivo?
žena: Nie.
muž: A kde máte Ferrari ?

Legrandon na srpen

Otec s matkou takmer dva roky nevideli svoju dcéru. Potom ju navštívili v Bratislave v jej krásnom novombyte.Matka žasla nad intímnym budoárom, širokou francúzskou posteľou,rafinovanými šatami…
Otec žasl nad novým sporťákem pod okny a nad domácím kinem…
Matka sa jej pýta:
“Dcérenka moja, ako si sa dostala k rtakému bohatstvu?”
“Celkom jednoducho,” vysvětluje dcéra. “Som zástupkyňa.”
“A koho zastupuješ?” pýta sa otec.
“Nó,” usmeje sa dcéra, “manželky, priatelky a iné unavené ženy.”

 

Legrandon na červenec

Při sprchování říká jedna prostitutka druhé:
“Ty máš na zadku nějaké pupínky.”
“To nejsou pupínky, to je ceník služeb pro nevidomé…”

Legrandon na červen

Poslední slova před smrtí:
“Byl jsem pyrotechnik. Nevěříš?”
“Hm. Ten tygr je určitě napapanej!”
“Co to tady tiká?”
“Ne, ten žebřík nemusíš držet!”
“Propadla jsem u matury, tati!”

Legrandon na květen

„Tatínku, maminko, rozhodl jsem se osamostatnit.“
„Skvělé, synku, opravdu skvělé rozhodnutí.“
“Fajn. Kufry máte na chodníku před barákem.“

Legrandon na duben

To se takhle po dlouhé době potkají dva kamarádi. Ten jeden zve druhého na pivo. “Já nemůžu, mě by manželka pak nepustila domů, kdybych přišel připitý!” A ten první mu poradí: “Poslouchej, já to dělám takhle. Přijdu domů ke dveřím, svlíknu se donaha, zazvoním a když se otevřou dveře, hodím všechny věci dovnitř. Manželka mě venku stát nahatýho nenechá!” A tak se spolu sťali jak hovada. Asi za týden se zase potkají a ten, co mu radil, se ptá toho druhého: “Tak co, jdeme se zase opít?” “ Po tom minulém fiasku raději ani ne!” “Tak počkej, co se stalo?” “No, přede dveřmi jsem se svlíknul do naha … zazvoním, a když se dveře otevřely, tak jsem tam hodil hadry. Pak se zase zavřely a ozvalo se: PŘÍŠTÍ STANICE KAČEROV!!!…”

Legrandon na březen

Pekl jsem kuřecí kousky a k tomu vařil rýži. V nějakém obchůdku jsem si koupil jasmínovou. Kambodžskou. Takovou jsem ještě nejedl. Hledám návod. Nechybí:

1. Vložte 2 šálky rýže do hrnce rýže.
2. Opláchněte rýži s vodou pouze jednou.
3. Přidejte 3 šálky vody, datailní rýže, vařič víko a zapněte ji.
4. Neotvírejte vařič rýže víko těsně.
5. Po 10-15 minutách, chmýří s vidličkou a slouží horká.

Rýže skvělá, automatický překladač se smyslem pro humor.
P.S.: Chmýří zaplaťpámbu nikde… 🙂

Legrandon na únor

Náčelník městských policajtů koupil trezor.
Svolal své podřízené a říká:
“Toto je nejbezpečnější trezor u nás. Má 8-místný kód.
Jsou to sice samé čtyřky, ale neřeknu vám, v jakém pořadí!

Něžná vzpomínka

26. 9. 2010 | Autor: Iveta Kollertová | Rubrika: Literární dokořán

Létám si v myšlenkách nahoru dolů,
volná jako větrem zajaté peří.
Vzpomínka na čas, kdy my byli spolu,
doba, kdy hodina minuty měří.

Tvé dlaně hladily mé zrudlé tváře,
srdce jsi rozechvěl jak vánek list.
Stud, hvězdy, mámivá měsíční záře,
učil ses o lásce v mých očích číst.

Doteky, objetí, vzdálenost splínů,
jemně jsi vyzkoušel příchuť rtů mých.
Šepoty a splynutí našich stínů,
odevzdání, potom jen šťastný smích.

Schovávám památku na tebe v duši,
dávno nám vybledl i fotek jas.
Jsme sobě vzdáleni, na prosby hluší,
lásku a štěstí nám vlastně vzal čas.

Komentáře

  1. Emma napsal(a)
    26. 9. 2010 (23.03)

    Ivet…….
    ……nádhera. Taková tiše krásná.
    Dík
    Em

  3. Camilla napsal(a)
    27. 9. 2010 (10.24)

    Ivetko, díky, moc krásné……..
    Myslím si, že tu jste, ale štvou Vás ty kolem dokola se opakující “pře.”
    Venku sluníčko nesvítí, ale Honzík ho posílá, přečtěte si to, bude hned lépe.(-:

  4. Ivet - Mejsehezky napsal(a)
    27. 9. 2010 (12.25)

    Zasáhl osud nebo náhoda, voda z oblak nevadí, klacky pod koly se přejedou, ale huntuje nás bezmoc pomoct tam, kde se čeká.
    Camill, jsem tu několikrát denně, ale myšlenky jsou jinde. Však bude líp, kdybych tomu nevěřila, špatně by se probouzelo.. ozvu se emailem 🙂

  5. Peggy napsal(a)
    27. 9. 2010 (15.42)

    Ahoj krásná a křehká Ivett, já jen letmo, občas něco přeletím a zase pryč, ale má Camilla pravdu, Tramtarie od Honzy jsou opravdu pohlazením pro každého,dlouho chyběly, mám některé ty staré, pořád v paměti.. chichi, třeba ty břišní tanečnice, nebo psík na dálnici.. No a že jich bylo! Tohle psaní, je skoro jak učebnice, jak jít pořád dál..
    Moc pěkně jsi tuhle báseň napsala,je v ní tolik lásky a i smutku. Ale nevím, co je lepší..láska, která se vytratí časem a nějak pozvolna, nepozorovaně, nebo ta, co odejde z jakýchkoliv důvodů. A pak se ptáme sami sebe.. A byla to láska? V tom druhým případě jsme o tom přesvědčeni, v prvním to ukáže paradoxně zase čas.. Kdoví.. Ale Ivett, zase- slovy básníka- za trochu lásky, šel bych světa kraj.. A moje milá, netrap se tolik, ona si dělá stejně co chce sama, byť si ji vysníme, nebo se nám jen tak zjeví. Není to v tom, jestli je vedle nás ten, koho milujem, láska je především v nás samých, ale to ty moc dobře víš. A prosím, pokud se trápíš vážně nějakými spory, věř, že ti za to nestojí, máš v sobě tolik jasu, že tyhle žabomyší války, ti mohou být( a jistě jsou) ukradený. A nevím, Camča se zmiňuje o nich, měly by být tady? na brejlích? Asi čtu špatně, nějak jsem je nepostřehla, ale možná je to o něčem jiným, co víte jen vy. Tím zdravím i Camm, je báječné, že jsi Camillko tady častěji, jen já nemám tolik prostoru. Mějte se holky hezky a Ivett, pokud se něco nedaří, moc přeji, ať se brzy podaří a hlavně, ať jsi zase štastná, tak krásně jsi o svým štěstí psala, po svý cestě do Prahy. Já vím, někdy je to těžký, ale pořád je nutný, se o svý místo na zemi prát! A kdo jiný nám jde příkladem víc, než právě ty! Jsi statečnáa krásná bytost, a láska? Byla a není.. 🙂 ? Já sama někdy nevím, a pak, co na tom, že jí nerozumím?
    Hezké dny! A zase něco pěknýho napiš, až budu mít duši zase v nějakým rozpoložením, také se budu snažit, už bez psaní nějak neumím.. A ty??? :-)? Pa , milá Ivett, co bude zítra, nikdo z nás vlastně neví, a věřit v to dobrý, je nutný.. Tvoje Pegg

  6. Ivet - Mejsehezky napsal(a)
    27. 9. 2010 (18.33)

    Má milá Pegg, kdepak láska pomíjivá, tu já neznám nebo lépe, nepřipouštím si minulé, teď už ne. Netrápí mne nic, co by se týkalo mé osoby, já jsem optimistka i ve chvílích, kdy slyším ze všech stran pláč.
    Trochu se mi pomotal svět kolem, možná jsou to dlouho potlačované touhy, možná snění závidí realitě, možná jobovka odněkud, kde to člověk nečekal. Jisté je, že mě mrzí, že nemůžu být tam, kde je mě třeba. Jsou situace, kdy ani sebelepší řečník slovy neobsáhne podstatu věci. Jsem bezradná a čas je nepřítelem mých blízkých, mých nejbližších. Ale věřím, napevno věřím, že rozuzlení bude mít dvě jména – štěstí a zdraví. 🙂
    Já vím, že jste se mnou, všichni.. pusu od tvé Ivet

Napsat komentář