Kaštany


Přistrkali do nádraží
tichého jak tůně,
vagón a v něm za záclonou
možná někdo stůně.
Nestůně, je opilý.
Co tu budou dělat?
Na střeše maj anténu,
vesnice hned zpozorněla.

Přistrkali do nádraží
voňavého muškáty
čtyři chlapy ve vagónu
s rukama jak lopaty.
Z nádraží do nádraží uvnitř maringotky
s perspektivou kolejí
v okně suší spodky.

Pokáceli kvetoucí kaštany,
byli na celý svět naštvaný.
Šli z hospody a svlíkali se na schůdkách
a sekaná byla pro ně lahůdka.

V televizi zpívá celá rodina,
jim se z toho špatně dělat začíná,
mstí se světu za kreténskou samotu,
piva plní stoupají si ke plotu.

Když odtáhli pryč z nádraží
tichého jak ráno,
zbyly po nich dva pařezy,
všechno nachystáno.
Večer místo bílých květů
zářivky tu blednou,
stožáry jsou ze železa,
chci kaštany zvednout…

Komentáře

  1. Petrpavel napsal(a)

    Chválím…jako bych u toho byl, jako by se to stalo, jako by to byla živá skutečnost.
    Není, ale je 🙂

Napsat komentář