Jako kamení

Jako kamení, co vyroste
každé jaro na poli,
plevel ze mě vyráží,
když se neholím.

Plevel, pot a lži
když zahnu ti,
ve spáncích mi běží
mamuti.

Když mamuti spadnou
do pasti,
otevřou se ve mně
propasti.

Všechno ti na sebe
vycinkám,
přijde naše černá
hodinka.

Černá v bílou snad se zase
promění,
v žlučníku mi roste
kamení.

Napsat komentář