Bez repelentu

Ten večer v lužním lesíku

Šílenou

zeštípali komáři

Když přistoupila ke zvoničce

a něžně

třikráte zazvonila:

Přeju si

…pro mé…

…a mé…

…a moje…

Vystoupla na špičkách

tětivou napnula se

aby dosáhla na

Utajený

konec provázku

Stojí na špičkách zatímco

Úžasný Užaslý Už

zezadu

prozkoumává

její kytičkované tričko

oběma rukama

a jeho dech

hladivě mrazí

na krku

a na zádech

Komáři ji přitom

napouštěli anestetikem

aby se klidně

ale úplně klidně

štípat nechala…

Pak zvonil Užaslý Otužilý

a myslel nejspíš na její…

a na její…

a na její…

a ona zarděla se do krve

Takový malý zvonek

Co on dovede!

. . .

A všichni Její budou zdraví

a budou zdraví

a budou zdraví

Až do smrti!

/ Ač Nemanon Nejkrásnější Fakt

Bývá

Šílená… /

Napsat komentář