Bar, židle a nepřesnosti

Hned čtyry chlapi
vohli by mě u baru
jak leklou sardinku

jen ten můj
hrnul svý háro
cigárama modrejch očí
a lovil holky
co měly o pěknej kus
kratší sukni
než já

kratší než
vzpomínky
na tapetě
pisoáru
s lesem
kundiček…

Rýhy v omítce
zhasnou
jako
poslední

otočíš-li se
zas jen
k sobě.

tolik
vzrušená.

Napsat komentář