Až vynechám
a vskočím
do tvý hrsti

a nebudeš
už sama

jen v saních uvázaná
a štěkot shodí krajinu
do jediný jamky

odtud
lehnou
víka
peřenců

jakkoliv jsem
žil

od domu
k neútěšný lži…

I tak mě
políbíš
šantánovou
vrtulí

a já
na první mrknutí
napumpuju saze
do opravdový
tmy

jakoby
nic ještě nezačalo

a bylo nás
jen kousek
pod slepeckou holí

a výš
ještě výš sevřeme
první

Dokonáno.

Napsat komentář