Až kam to, kurva, poleze?

Jazyk si lámu na vrakovišti
prostřední fáze neprůchodnosti – hýčkané
unavenci s pěstmi až pod kotníky
a nic – nic se nehýbe – snad jen
podlaha dlaní v stolech strčených
tak blízko spadlý rolety
a tvorstvo tak líně zdvihá hlavy
nad kafem z mašlovaný pěny
černejch vojáčků
bez nohou
bez metálu
bez příčin
sladkovodní miny

a dost!

Jazyk si lámu na vrakovišti
prostřední fáze neprůchodnosti
a jen o dům dál

fotr šoustá
už i hračky
svejch dětí.

Napsat komentář