Sextenze – letní čtení na pokračování

Milí přátelé, kamarádi, náhodní pocestní na internetu,

v dubnu mi vyšel román SEXTENZE.  Něžně drsný příběh opsaný ze života, protože realita je, jak říkal Moliére, fantastičtější než výmysly. Tohle motto mám nad stolem připíchnuté spoustu let a díky tomu, že jsem dlouhá léta pracoval jako novinář a publicista, nasbíral jsem příběhů na tolik románů, kolik jich v životě nikdy nenapíšu. Navíc mám v poslední době těžko vyvratitelný dojem, že čtenářů ubývá a rodí se už jenom diváci.

Pochopitelně každý spisovatel dnes píše s tím, že by byl rád, kdyby i jeho knihy měly alternativu ke koukání. Ale nějak se pohybuji bohužel v jiných vodách než producenti a režiséři, kteří by četli. 🙂 Takže zfilmovaná je zatím jen jedna moje knížka a všechny televizní scénáře, které jsem psal, s mými romány bohužel nesouvisely. Velmi jsem pokukoval i po televizních seriálech, ale v době, kdy se píší jak nastavovaná kaše, kdy natáčení je fabrika, kam lidi chodí drtit do práce a i scénáře vznikají kolektivně jak na montážním pásu, v téhle chvíli si o to víc vážím možnosti psát knihy, které sice  nemají statisíce čtenářů, ale můžu za ně dát ruku do ohně, protože jsou to nejlepší, čeho jsem schopen.

Je léto a známí a kamarádi mi občas vyčítají, že na své stránky v poslední době málo píšu. Ale psaní dnes člověka ani náhodou neuživí. Přijal jsem velmi náročné zaměstnání a stejně jako celý život, na vlastní psaní zbývají dovolené, noci a víkendy.

Aby namě přátelé nezanevřeli, rozhodl jsem se přetisknout část Sextenze  na pokračování. Vzhledem k tomu, že jsem nakladatel sám sobě, pořád jsem s touto knihou v těžkém dluhu, protože i když se prodaly už skoro tři tisíce výtisků (úžasné! díky všem čtenářům!) a prodává se i elektronická verze SEXTENZE,  k autorovi se peníze za prodané výtisky zatím nedostaly a už teď je jasné, že nad nulu se nedostanu ani jako nakladatel.

Ale moc mě pochopitelně těší každý zmínka, každá recenze, každý mail a dopis. Přišlo hodně krásných, ale i jeden hnusný od “kritičky” Drsoně, který jsem tady publikoval se svým dovětkem.

Snad nejkrásnější dopis, který jsem po vyjití SEXTENZE dostal, byl od osmdesátileté čtenářky. Velká část románu se odehrává ve virtuálním prostředí a svou syrovou autenticitou vyvolává u řady starších čtenářů na tváři ruměnec a u některých velmi temných a syrových pasáží i rozpaky. Právě tato čtenářka s vnoučaty i pravnoučaty mi napsala, že díky SEXTENZI pochopila to podstatné v románu. Neudivily ji, ani nepohoršily erotické pasáže, ale naopak píše, že kniha je učebnicí tolerance a chápání problémů osamělosti, které čím dál víc vidí všude kolem sebe.

Na besedách a v mailech jsem se setkal  i s falešnou prudérností. Čtenáři se občas pohoršují nad výrazy nebo erotickými praktikami, které v románu potkali.  Pamatuji si, jak jedna taková čtenářka nejdříve řekla, že román přečetla jedním dechem, ale pak pokračovala se zjevným potěšením šťavnatým popisem několika scén z románu, které ji pohoršily. 🙂

Román je těžce pořízené a vymazlené dítě. Pokud se Vám bude chtít, nabízím…

Už zítra román SEXTENZE na pokračování.

Léto jako když vyšije!

Komentáře

  1. Jan Krůta napsal(a)

    Ivetko, měl jsem veliký pracovní fofr. Ale snažím se polepšit! 🙂

Napsat komentář