Jazzíkův letní občasník/Humor značky Cabicar

Čirou náhodou jsem se dozvěděl o člověku, jehož humor mě vždycky dostane. Párkrát jsem na Brejlích otiskl jeho glosy a vždycky vzbudily slušný ohlas. Někdy do plusu, někdy do minusu. Doporučuji si na Facebooku najít stránku Martin Macek Cabicar.

xxx



V italské restauraci rozhodně doporučuji si dát pappardelle. Pokud vám nebudou chutnat, tak kolikrát v životě se podaří říct kuchaři, kam si je může strčit, aby se to dokonce rýmovalo.
x

Bleskový přechod mezi operátory: strčte mobil do čaje a máte T-mobile. Strčte ho do vody a máte Vodafone. Rozlomte ho a máte:”Óóó dva!”
x

Volala mamka. Ptal jsem se, co jí tam hraje, prý cédéčko. Tak jsem se zeptal, co poslouchá? Chvíle štrachání, musela si vzít brýle a podívat na obal. Pak se ozvalo: “Verbatim.” Poradil jsem jí, že Emtec a Sony také nejsou špatné skupiny. Říkala, že Sony už určitě někde slyšela. Možná na Českém Rozhlase. Víc nevím, na chvíli jsem byl v komatu.
x

Přišla za mnou manželka, postavila se za mne a začala mi jedním prstem jezdit vzadu po krku. Pak mne kolem něj objala a políbila na ušní lalůček. “Nechtěl bys mi sundat košilku?” – zeptala se tichým, ale velice svůdným hlasem. Okamžitě jsem přestal pracovat. “To chci vždycky,”  zašeptal jsem a neodvážil se otočit, protože bylo strašně příjemné cítit, jak se tiskne k mým zádům. “A sundáš mi i kalh…otky?”  zašeptala zajíkavě. Nasucho jsem polkl. “Cokoli budeš chtít, lásko.” “A splníš mi ještě jedno zvláštní přání?” Natáhl jsem ruce dozadu a přitiskl ji k sobě. “Udělám všechno, co tě napadne.” “Slibuješ?” “Jasně, že jo!” “Tak prosím tě sundej i všechno ostatní suché prádlo, vyžehli ho a ulož do skříněk, jsi můj poklad!” – vyskočila a zmizela. Debil, debil, debil. Ještě stále tu sedím a říkám si, že kdyby se to nám chlapům okamžitě nepřepínalo z mozku úplně někam jinam, tohle šlo poznat ze sta metrů, v mlze a v komatu! Já vím, že naposledy jsem říkal, že to bylo úplně naposledy. Tak teď! Teď to bylo naprosto a totálně posledně naposledy a už NIKDY se nenechám oblbnout jako totální blb. Lidi, já jsem ale takovej vůůůl… No, nic, čeká mne děsně sexy žehlička. Doprčic.
x

Není žádným tajemstvím, že o miminech jsem netušil vůbec nic. I proto stále získávám rodičovské zkušenosti, které by mne nikdy nenapadly předpokládat. Jako že za vámi přileze dítě na záchod, protáhne se mezi nohama, chytí se za prkýnko, postaví se na nohy, strčí hlavu do mísy, aby vidělo, jak čůráte. Jen muži vědí, že v tu chvíli se nedokážete nijak bránit, snažíte si jen vybavit ze skauta jakýkol…i rychlý uzel. Všechno své úsilí můžete soustředit pouze na to, abyste svému potomkovi nepochcali hlavu. Hlava pomazaná vám může zajistit královský trůn, hlava pomočená maximálně volný vagón v metru a vlasy bez lupů. Cítil jsem se jako Čůrající chlapeček v Bruselu, u kterého zastavit proud také není v jeho moci, ledaže mu vypnou vodu. Já snad budu muset začít močit v sedě. Ale co budu dělat na veřejných pisoárech, to fakt netuším
x

Stahuji Windows 8, bylo mi divné, že má jen pár mega, ale byla to jen instalační aplikace, která mi začala kádrovat počítač, jestli je dost urozený pro novou verzi. Prošel jsem, protože děda byl dělník. Pak teprve začalo stahování. Miluju odpočítávání času ve windows. Ukáže vám dobu stažení třeba minutu a skutečně odpočítá 60 sekund, ovšem každá vteřina trvá libovolně dlouho. Je to reálná aplikace… tzv. pocitového času, který každý prožil během vyučovací hodiny, kde i vteřina může trvat dvě hodiny. Staženo a teď se kontroluje, jestli má všechno. To znám. Hlavně doufám, že má brýle, mobil a klíče, jinak se bude zase vracet. Zdá se, že má všechno pohromadě a nic mu nechybí, to jsem rád, že dorazil tak vcelku. Ale ještě neinstaluje, kdepak, teď se připravuje soubory. Jako kejklíř. Tedy, ten nadělá cirátů, to si to nemohl připravit doma?
x

Byl jsem v lékárně koupit čaj před spaním pro miminka. Lékárnice mi ukázala tři a ptala se, jaký chci. Řekl jsem, že ten s nejvyšším obsahem Rohypnolu. Zmateně vyhrkla, že mají jen s meduňkou. Tak jsem se zeptal, jestli ta krabička dvaceti sáčků bude stačit na jednu dávku. Nikdy lékárnice nepodceňujte, jsou studované a chytré. Dokáží se usmívat a zároveň volat policii.
x

Jedna z prvních věcí, které se začnou do dítěte hustit, jakmile začne rozumět je jak dělá které zvířátko. Nevím, proč je zrovna tohle nejdůležitější, ale tak nějak do toho zapadnete a cítíte se nuceni také něco předvést. Protože být s miminem a jen na sebe koukat vám dlouho nevydrží, než ho začnete nudit. Viki v prvním roce svého života už ví, že pejsek dělá haf, haf, i když jí to stále mate, prot…ože náš patnáctiletý pes Dennis už haf, haf nedělá, dělá jen 23 hodin denně chrrr, chrrr a vydává jen nejrůznější duté zvuky, podle toho, do čeho zrovna vrazí. Ještě nedávno dělal aspoň waú, když jsem na něj (občas skutečně omylem) šlápnul, ale pak se na to vykašlal a už jen beze slova uskakoval. Později přestal uskakovat a jen vzdychl a docela nedávno přišel na to, že kvůli takové lapálii, jako že z vás někdo udělá chlupatou předložku u postele se nemá cenu ani budit. Drobný problém nastal, když Viki začala dělat haf, haf na tchýni, což byl výsledek mého učení, které úplně špatně pochopila a jen dokazuje, jak obtížné je správně napodobit vytí vlkodlaka. Ale pejsek, kočička, ovečka, kravička – to napodobíte snadno. Jednou Viki chtěla vědět, jak dělá medvěd a myslím, že některé věci je dobré schovat, až bude starší. Tipuju tak do puberty, až přijde pozdě. Medvěda jsem jí předvedl celkem obstojně bych řekl a dobrých deset minut se schovávala ve vaně pod špuntem. Ještě horší je, když chce vědět, jak dělá žirafa, velbloud- no kdo to má vědět? Naprosto famózně jsem dokázal imitovat rybu, ale přišlo jí to málo akční, i když jsem do ticha přidal i otvírání pusy naprázdno, žábry a dokonce se mi podařilo dvakrát máchnout ploutví. Bohužel tak blbě, že jsem se sám praštil a málem z toho nakladl jikry, což byl asi jediný z efektů, který ji zaujal a dožadovala se opakování. Při předvádění hlasů zvířat je také dobré nezůstat jen u hlasu. Viki nejvíc miluje, když nejen štěkám, ale snažím se jí i olíznout. Vždycky se svine do klubíčka, takže jí nečouhá ani palec a děsně se řehtá. Jako by jí vadilo, že bych si líznul, přitom ona, když jí mám na rameni, mne vždycky oslintá, že mám hruď i záda mokré a vypadám jako vytrvalostní běžec. Při mňoukání se zas o ní otírám a snažím se příst, to má ráda. Někdy se i tulí. Ale u ročního dítěte není dobré se nechat unést a stulit se mu do klubíčka na klín. Pokud tedy nemá bratříčka s bonusovým párem kyčlí.
x

Mail na Alza.cz: “Dobrý večer, stále čekám na zprávy o svém počítači, co je u vás skoro měsíc, včetně víkendové propustky, kdy se vrátil sice čistý, ale nepoužitelný jako týden předtím, kdy jsem ho tam nesl. V posledním mailu jsem odpovídal na dotaz od vás jakou bych chtěl grafiku, ale už nic nepřišlo. Tak jsem se chtěl aspoň zeptat, kdy jsou návštěvy, co bych tak svému PC mohl donést, jestli nemá nějakou dietu a hlavně, jak dlouho tam ještě bude ležet, že bych mu vzal čistá pyžámka a něco na čtení. Má rád sci-fi. Nejlépe o počítačích, co ovládnou svět. A také ještě nepodepsal poslední vůli, jestli chce být recyklován.”

Počítač se mi vrátil z Alzy. Měsíc bez něj byla hrůza a mé urgující maily v Alze zmizely bez odpovědi. Litoval jsem, že nejsem krásná holka, to na ajťáky zabírá spolehlivě. Ale nakonec jsem zjistil, že existuje i něco jiného, mocnějšího, co dokáže zázraky: mužská solidárnost. Napsal jsem technikovi, že se nemohu dočkat svého PC, protože zatím musím chodit na počítač ke tchýni a blíží se úplněk. Za… 18 minut mi přišly dva maily, SMS a našel jsem i zmeškaný hovor, že PC je hotové a připravené k převzetí. Znáte to: Když žena nepřijde v noci domů, dorazí až ráno a řekne manželovi, že strávila noc u kamarádky, vezme manžel telefon a obvolá deset nejlepších manželčiných kamarádek. Žádná o tom nic neví….. Nepřijde-li na noc domů muž a ráno po svém návratu tvrdí manželce, že strávil noc u kamaráda, manželka obvolá deset nejlepších manželových kamarádů. Osm z nich potvrdí, že byl v noci u nich… Dva přísahají, že tam ještě je.
x

Skupinka na nádraží: “Kdy budeme jíst? Mám hlad.” “Neboj, v Ústí se prý nadlabem.” Nejsem si jist, že správně pochopili instrukce.

xxx

Nádhera! 🙂

Připínám něco, při čem jsem se také mlátil  Zkuste:
http://www.email.cz/getAttachment?session=%F8%01%02%2Bl%17b%BD%2B%C4x%9D%82%D3%E0%08%8A%24%166%24%F9Ys%7C%27%C8no%1C%3D%FC%7C%3F%C5%60%E8s%7E%17%FB%DA%8Es%005%C5%AC%93%A2%0D%A9%D8%908%D4%A1%8Ck%E0C5%7C.%D8C%9E%1A%1D%F0%B3VS%97%3A%3F%BE%B8%C9%1E%F9%29o%D8%15%85%94%8C%F7%FF%DBy%B3%E1%A7%D8%8Ax%11%BE%2C%9D%02%A6L-%B6%11c%BA%D9C%7D4p%3A%ED%CEb%D9%B7%91%3C%A39%7E%14%96b%7D%FA%91k%DC%AD3%E1%7Cx%8E%99%8D01%0AY4%EDS5%B2%B0%DE%F6%95%13o%DDK%17V%25%02%8B%28G%F1%18%FD%2A%9C%00%B8q%91%A4%B7%DB%F0%86%29%0E%F3%8A%00%DD%93P%E62%40%E9V%25%02%8B%28G%F1%18Z%D3%F0%0EH%FC%AD%B3%B7%F8q6%8E%8A%86%0A%FE%5B%F6z%CB%DE%C3B%CF%B8%D7%C1q%A4%E0%82%3E%CD%D4%A1%D5%D0%C20%CD%01%0B%F0%EB%267o%81%90-%FDp%2B%A6%D4n%E9%2AV%A2qEQ

Komentáře

  1. fiflena napsal(a)

    Pokud je pravda, že smíchem se hubne, tak už musím být jako špendlík. (smajlíci)

Napsat komentář