Jazzíkův letní občasník/ Změřte se v pase

Viděl jsem fotky z jakési soutěže Miss Fat. V Čechách bychom ji mohli nazvat třeba Královna baculka. V souvislosti s tím si člověk říká: No, ještě jsem na tom dobře…
Ale pak si přečtete, jaká jsou současná měřítka pro obezitu. Vezměte si krejčovský metr a změřte obvod pasu (nezastrkovat břicho!). Jste-li žena a máte-li poctivých 80 cm, pak to znamená, že začínáte být riziková, od 88 cm pak velmi riziková.
U nás chlapů je nižší číslo 92 a pásmo s blikající červenou od 104 cm. Ještě že doma nemám krejčovský metr a jít do dílny pro výsuvný zednický se mi nějak nechce.
Obezita oproti minulosti už nemá co dělat s inteligencí (i inteligenti se přežírají), ani s adresou (město – venkov). I obyvatelé měst se přežírají.

Zavzpomínejte: Když jsem byl malý, neměli jsme ledničku. Kolik zásob mohlo být doma? Moc ne. Hrnec se sádlem někde ve sklepě? Jinak každý nebo skoro každý den na nákup. Co bylo na papírku od maminky? “Mlíko, chleba, osminka másla.”

Dneska máme narvané velké ledničky,  mrazáky, náš nákup valíme ve vrchovatém nákupním vozíku jak nabitý tank. Hospodyňky (nebo my single hospodáři) hledíme na to, aby doma nic nechybělo. Přijde návštěva – otevřu kamarádku ledničku – a nic mě nezaskočí. Grilování? Jasně. Rychlé občerstvení k posezení? Jistě! Zmrazený dortíček? Není problém. Ovoce? Vždycky. Zelenina? Spodní šuplátko v mrazáku. Zmrzlina? Kolik kopečků? Bonbóny, čokolády? No, co kdyby to chtělo odměnit ty malé!

Ženy mívají z tloušťky deprese. My muži to bereme s humorem a říkáme, že jsme prostě gurmáni a k chlapovi batoh na břiše patří.

Genetika podle odborníků za všechno může jen z poloviny. Ostatní je na nás. Ale bojujeme povětšinou chabě. Obezitologové říkají, že jen třetina z lidí, kteří se přijdou léčit, má dost vytrvalosti. Obezita je nemoc těla i duše. A s obezitou se objímá cukrovka druhého stupně, která je mnohem nebezpečnější. Obézní člověk je jako alkoholik. Jeho léčba probíhá lépe, rozhodne-li se léčit sám, nikoliv z donucení…

Je pořád ještě léto. Kolikrát za týden propotíme tričko? Kolik kilometrů jsme našlapali letos na kole? Kolik kilometrů ušli? Prý když musíme zpocené tričko převléknout třikrát týdně, bude naše zdravotní prognóza o padesát procent lepší, i když zůstaneme obezitní (zase ta angličtina: fit fat – tlustý, ale fit).

Některé tyto nejsoučasnější poznatky jsem načerpal z rohovoru s profesorem Š. Svačinou. A tohle sdělení pana profesora je taky hodně dobré: “Potravinové doplňky jsou z velké části nevědecká věc… Pacient se domnívá, že když to kupuje v lékárně, je to lék. Přitom existuje minimum důkazů, že by cokoliv z toho fungovalo na jakoukoliv nemoc, na obezitu už vůbec ne.”
Neskáčeme moc na nejrůznější reklamy? Necpeme hrabošům z farmaceutických firem do chřtánu zbytečně peníze?

Každý třetí Čech se kamarádí s obezitou. Každý pátý už je s ní v pevném svazku.

Jídlo je rozkoš. Rozkošníci říkají: Dokud můžeš – musíš! Ale i tady jdeme do absurdna. Metoda přichází pochopitelně z USA. 🙂 Staří Římané se při hostinách pošimrali brčkem v krku, aby mohli hodovat dál. Supernová metoda je umělý vývod ze žaludku, kterým si obézní odsává obsah žaludku. Prostě se s rozkoší přecpe a hned, jistě naprosto esteticky, vypumpne. Určitě to brzo přijde i k nám. Mám pocit, že polovina doktorů se dnes vrhla na odstraňování vrásek a zvedání sebevědomí v oblasti prsou. Za nějakých pár let…

Tak kolik knedlíčků dnes k nedělnímu obídku? Já čtyři. Pátý? Ne, fakt ne… No, dobře. Tak pět. Ale tím to hasne.

Dobrou chuť…

Komentáře

  1. oldwomen napsal(a)

    Jene, mám obavy, že mnozí tlouštíci se snaží i jíst zdravě, jenže nevědomky kupují a baští nezdravé potraviny. Již jsme to tu probírali několikrát. Jogurty kolem mléka prošlé, ale nacpané proměněnou kukuřicí , sójové sýry…
    Kolikrát v obchodě čtete i ta pidipísmenka na obale? Odvažujete si snídaňové lupínky, mimochodem zase kukuřice plus trocha ovsa a pšenice, příadně ořechů, když je směs, nebo jen nasypete do misky a zakydnete něčím mléčným? Ono posnídat misečku slazeného zrní a nebo pořádný bifťour vyjde kaloricky nastejno. Ehm, osobně tedy raději ten bifťour. Nebo klasickou prababičkovskou ovesnou či jáhlovou nebo pohankovou kaši s ovocem 🙂 Jenže mám i dost vysoký energetický výdej a potřebuji stálý vyšší příjem bílkovin, abych mohla fungovat.
    Hodně nám s váhou cvičí i rozšířené nesnídání, nepravidelná strava. Sakra, naši předci přežili hladomory, máme to v sobě zakódováno, tělo s tím počítá, je moudrý hospodář a v době nedostatku se přepne na úsporný režim a vše pere do zásoby na horší časy. Proto nejvíc přibíráme na podzim a nejlépe se hubne na jaře a v létě. Sranda je, že naprostá většina obézních v druhé a třetí kategorii jsou vlastně kvalitativně podvyživení lidé.
    Obvod pasu je dobrý ukazatel. Dlouhá léta jsem se nemusela vážit. Stačilo se změřit. Kolik centimetrů, tolik kilo. Teď si jen občas kontroluji, jestli je tomu tak i nadále. Když je pas o pět a výše centimetrů nad váhou, zpozorním. Na druhou stranu, obě moje babičky byly mezi čtyřicítkou a sedmdesátkou kredenciózní matrony a umřely hluboko po devadesátých narozeninách s váhou i mírami dle tabulek vzornými 🙂
    Místní sedláci mají úsloví, že pod ženskou, když jde a pod kobylou, když kluše, mosí dunět zem. Tedy žádné třaslavky rosolovité a nebo slabotinky větrem odfukované. A odlišují chlapa tlustého a chlapa fortelně pevného. Mohou i stejně vážit, mohou mít oba i břuch, jde o třaslavost špeků a jistou odulost.
    Tak pěkný a pohodový den všem.

  2. Strejda OLIN napsal(a)

    Ono je to stále dokola – množství jídla, kvalita jídla, sortiment potravin, zdravá a nezdravá výživa, fyzický pohyb – až mám dojem, že nikdo nic neví. Koukám z okna na chlapy popelářský, kteří celý den tahají popelnice, klusají za vozem, naskakují a seskakují ze stupaček a každý z nich má minimálně metrák. Potkávám souseda, který celý den sedí v kanceláři a doma pak sedí u TV a je jak lunt. Jak říká OW, moje babičky byly jak kuličky a ještě v osmdesáti byly čiperné. Nevím jak se stravují Cikáni, ale vzhledem k tomu, že jsou tzv. sociálně vyloučení, nezaměstnaní a tudíž předpokládám, že mají hluboko do kapsy bych řekl, že jsou doslova vyžraní až přežraní. Vidím, že většina příslušníků některých národů se zdravým životním stylem, po většinu dne se pohybujících a krmících se rybami a zeleninou, je na tom stejně, ne-li hůř než my (Japonci, Polynézané, Eskymáci, Mongolové atd.). Možná mají méně infarktů, cukrovky, mrtviček nebo rakoviny, ale žijí s nadváhou.
    Chodíte nakupovat? A vidíte teď, v sezoně, ty ceny ovoce a zeleniny? Vidíte ty ceny ryb a všeho tzv. zdravého? Takže kde je vlastně pravda o tom našem špatném a nezdravém životním stylu a stravovacích návycích? A lze vůbec dnes žít zdravě? A co to znamená? Která teorie je správná? Prase aby se v tom vyznalo!

  3. oldwomen napsal(a)

    Oline, cikánská obezita je právě ta z druhu kvalitativní podvýživy. Cpou do sebe velké množství sacahridů, celkem normálně tuků, ale skoro žádné bílkoviny. Že se moc nehejbou je celkem logické. Chybí jim energie.
    No, vidím, co v hypersámošce ve Městě cikánské panímámy ládují do košíků. Nic jedovatého, převážně základní potraviny. Jen na maso prostě nezbývá a mléko je jen pro děcka.

    • Strejda OLIN napsal(a)

      Dnes budu vařit prdelačku. Krev a vepřová žebírka od mého řezníka. Stavil jsem se v Bille (mám ji pod okny přes ulici) pro pečivo atd. a mrknul jsem na sýry. 100g kozího sýra za 51,-Kč. No nekupte to!
      Teď je VIP sýrem parmazán (správně také parmezán). Člověk aby se pomalu styděl říct, že ho nepoužívá. Originál italský Parmigiano-Reggiano, třeba 36kilový a tři roky zrající bochník stojí prý přes 15 tisíc korun. Říkala mi sestřenice žijící v Itálii, že i pro ni je to drahý sýr. Nevím nevím, která ženská si dovolí dát stovku za 20dkg sýra?

      • oldwomen napsal(a)

        Na přelomu roku se mi mají otelit obě krávy. Chci si nasbírat mléko a udělat čedar. Nepovede se mi asi víc jak pěti – sedmi kilový, protože víc mléka nenasbírám a také v čem udělat sýřenu 🙂 Už takhle bud mít zaplácané všechny obrkastroly a gastrokotel k tomu a mléko budu sbírat cca pět dojení.
        Ono se kilo sýra udělá z deseti litrů mléka – podívejte se na cenu mléka přidejte energii nutnou na ohřev, připočtěte i takovou maličkost, že sýr se musí napřed ve formě co chvíle otáčet a po vyklopení a vysolení každý den omývat slanou vodou a otáčet…
        Na ten italský bochan bylo třeba 370 litrů mléka, příslušně jogurtové kultury a syřidla (odhaduji cca 200ml – litr stojí kolem pětistovky, spíš plus kačka než mínus halíř) a tři roky každodenního dohledu a RUČNÍHO omývání jeho povrchu ve zracím sklepě. Stále se Vám zdá cena přehnaně vysoká?

  4. tata11 napsal(a)

    nojo no když už je to jidlo droga,cely život sem stím bojoval,ted bych řekl že sem definitivně prohral,objem ani nemluvit,kdo neměl komplex Balouna nepochopí.no musím to brat s humorem mych 135 centimetru nikdo zde nepřekoná.

    Bohužel věk je vtomto připadě nepřitel ruzna zdravotní omezení VAS DOSTANOU NA SPIRALU ,,SMRTI,, KDY JIDLO JE TO POSLEDNÍ Z TĚCH RADOSTÍ,z tohoto toboganu malokdo dokaže vystoupit

  5. oldwomen napsal(a)

    My dnes jíme zadáčo 🙂 Brambory ze zahrady, cibule taky, libeček taktéž, sádlo z pašíka, kus flákoty z téhož domácího nebožtíka 😆 voda ze studny a to hlavní – HOUBY – dodal včera les. Enem nutná soli troška z konzumu. Udělali jsme si ráno se Staříkem výlet do kopců. Taková malá rekognoskace terénu a protažení těla před cestou pro šrot. Ještě moc nerostou, začínají. Půl košíku holubinek, pár podborováků, dva kováři a králem hub je drahoušek. Našel hřiba praváka. Kupodivu ani muchomůrky se ještě neukazovaly. Ani podhřiby žlučové nesváděly k sehnutí se 🙂 a následnému prskání a klení…
    Minulý týden jsem se dovolovala na Smíchově. Protože strava nebyla v ceně noclehu, tak sem zašla do toho samého řetězce, co máme i u nás. Zírala jsem u sýrového pultu na sortiment a připadala si opravdu vidlácky. To, co u nás je už kategorii luxus bylo tam na okraji v přihrádce šunt.
    Prodávám kilo polotvrdého zralého kozího sýra (konzistence cihly – lze nakrájet i veletence) za tři stovky a jsem pokládána za šizuňka. 🙁 A to “jedu” prakticky jen na náklady.
    Počítejte, že bude hůř. Tři roky byla celkem dost neúroda obilí. Letos je sice ve špičkové kvalitě, ale je ho málo – holomrazy, přísušky. Vloni do žní začalo pršet a předloni byla pole pod vodou. Bude se zdražovat prakticky všechno. Letos je bída i o seno. Je sucho a tráva neroste. Žádné radostné vyhlídky před zimou.

    • Strejda OLIN napsal(a)

      No jo, a do toho vyšší DPH, drahej benzín, zdražené… vlastně všechno.
      Nevím kam to napsat – všichni jsou auf z Pussy Riot, ochránci lidských práv jsou hysteričtí, protestují, demonstrují, kritizují. Kvůli číčám, kundičkám, které dělají výtržnosti v chrámu Božím a které byly podle mého vkusu zbytečně přísně potrestány, ale to je věc soudu a ne moje. Jen mi připadá, že to je světová událost č.1, už kolik týdnů to média omílají na titulkách po celých 24 hodin do omrzení. Na druhé straně bylo v jihoafrickém platinovém dole Marikana postříleno policií 34 stávkujících a demonstrujících horníků. A je to zpráva na druhé straně. A obránci lidských práv? Ticho po pěšině. Firma Lonmin vytěží za rok přes 21 tun platiny, nejnovější kurz na burze je 954 Kč za gram. Jak je asi placený chlap, který tu rudu doluje? Počítám, že má tak dolar na hodinu.
      Ale třeba jsem nespravedlivý, možná si těch pár desítek horníků zasloužilo postřílet. Tak jako ti severočeští horníci v r. 1932.

      • oldwomen napsal(a)

        Nebo jako, tou samou dobou, ti cukrovarničtí v Kojetíně 🙁
        Mám obavy, že dolar bude denní mzda dělníka a pracovní doba nebude osmihodinová.
        Děvenky z Pussy Riot mne moc neberou, prostě okurková sezona a je nutné odvést pozornost davu od důležitějšího. Nejvíc horrorů a love storek se natočilo ve dvacátých a třicátých letech. První King Kong, náznak Godzilly….
        Obránci lidských práv z povolání jsou prodejné děFky stejně jako ekologisti a ostatní profesionálně demonstrující svoloč. Řvou tam, kde mají zaplaceno.
        Hm, a blíží se volby. To zas bude blitků a hnoje na každém nároží a virtuálních hádek o nezměnách a vejžbletů v médiích, ách jo.
        Nic, musím zase na sluníčko. Brrrrr.

Napsat komentář